Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Seznam článků

Seznam článků

Dvojičky: dříči v čele těžkých nákladní vlaků Dvojičky: dříči v čele těžkých nákladní vlaků

15.4.2020 - Zrychlení nákladní dopravy na podtatranské železniční magistrále na východním Slovensku, která je známá značným převýšením, podnítila vývoj nových elektrických lokomotiv s tak dostatečným výkonem, aby stroje mohly vozit těžké ucelené vlaky. Před čtyřiceti lety tak v plzeňské Škodovce vznikla dvoudílná lokomotiva původní řady E 479.1, která později získala nové označení 131. Ač může každý díl stroje jezdit případně samostatně, od začátku provozu jsou lokomotivy provozovány spřažené ve dvojicích a díky tomu ji železničáři začali přezdívat Dvojičky. »

První lanová dráha u nás vedla na Černou horuPrvní lanová dráha u nás vedla na Černou horu

27.3.2020 - Československé státní dráhy (ČSD) svého času provozovaly na území bývalého společného státu řadu lanových drah, z nichž lanovka z Liberce na Ještěd přežila do dnešních dnů právě ve službách národního dopravce. Méně se již ale ví, že jako zcela první byla na území bývalého společného státu zprovozněna krkonošská visutá lanová dráha z Janských Lázní na Černou horu. První cestující svezla poslední říjnový den roku 1928. »

Lokomotivy řady T 478.4 jezdí už 40 letLokomotivy řady T 478.4 jezdí už 40 let

28.2.2020 - Na začátku příběhu motorových lokomotiv řady 754, původně označených jako T 478.4, stála snaha tehdejších Československých státních drah zavést jednotný systém elektrického vytápění vlaků osobní dopravy. Proto byly koncem roku 1975 dodány do tehdejšího Lokomotivního depa Nymburk dva prototypy lokomotivy řady T 478.4, které koncepčně vycházely z předchozích „trojkových“, tedy lokomotiv T 478.3. Ty se začaly vyrábět již v druhé polovině šedesátých let. Sériová výroba „čtyřkových“ Brejlovců odstartovala ale až v roce 1979 a během dvou let bylo ve dvou sériích vyrobeno celkem 84 strojů. »

Semmering: ikonická trať rakouských Alp Semmering: ikonická trať rakouských Alp

15.1.2020 - V Evropě nejdeme úseky tratí, které se nesmazatelně zapsaly do historie. Jednou z nich je část hlavní trati z Vídně na Jadran, která se nazývá Jižní dráha (Südbahn). Zhruba sto kilometrů od rakouského hlavního města zdolává přírodní překážku v podobě severních vápencových Alp, přesněji masív Rax čili Rakous. Vrcholová stanice a tunely se nacházejí u průsmyku Semmering, který dal této trati název. »

Pozoruhodný kolejový systém na Mostecku a LitvínovskuPozoruhodný kolejový systém na Mostecku a Litvínovsku

20.12.2019 - Starobylé královské město Most prošlo za dobu svého vývoje velkými změnami hlavně v 19. století, kdy se začala rozvíjet těžba hnědého uhlí. Na přelomu posledních dvou dekád předminulého století putovalo obyvatelstvo v silně průmyslové oblasti Mostu a Litvínova za prací především pěšky. Proto roku 1893 začaly mostecká a litvínovská radnice jednat o stavbě parní tramvaje. Návrh nezískal potřebnou podporu, a tak z projektu sešlo a meziměstské tramvajové dopravy se tamní obyvatelstvo dočkalo až o deset let později. Tentokrát již v podobě elektrické dráhy o rozchodu 1 000 mm »

Vzpomínka na Malé bejčkyVzpomínka na Malé bejčky

6.12.2019 - Čas mocně oponou trhnul a dnes už zbývá jen málo pamětníků, kteří si vzpomenou na kdysi důležité lokomotivy našich lokálek, řadu 422.0 zvanou Malý bejček či Stosedmdesátosmička. Československé státní dráhy zdědily po svém vzniku v roce 1918 celkem sto pět těchto lokomotiv. Po další, v pořadí druhé světové válce přibyly další lokomotivy, takže strojem s nejvyšším inventárním číslem se stala mašina 422.0117. »

Nejsevernější železnice se dočkala svobody před 75 letyNejsevernější železnice se dočkala svobody před 75 lety

22.11.2019 - Za druhé světové války bylo druhým nejčastěji bombardovaným místem na světě, hned po Maltě. Spojenci na něj uskutečnili dohromady 320 náletů. Od německých okupantů jej sovětská Rudá armáda osvobodila přesně před 75 lety – 25. října roku 1944. Tehdy se norský přístav Kirkenes v Barentsově moři znovu nadechl svobody. Získal ji jako vůbec první město v Norsku. »

Z Brna do Přerova se jezdí už 150 letZ Brna do Přerova se jezdí už 150 let

14.10.2019 - Po prohrané válce Rakouska s Pruskem v roce 1866 se císař František Josef I. pokusil zmírnit utrpení a nouzi obyvatelstva podporou nových pracovních míst například při výstavbě nových železničních tratí. Výsledkem jeho snahy byl dopis ministerskému předsedovi Belcredimu, v němž nařídil urychlenou výstavbu moravských zemských drah. Rozsáhlý program měl zpřístupnit regiony a města ležící mimo hlavní trasy. Mezi tyto dráhy patřila i trať Brno – Nezamyslice – Olomouc – Šternberk, s odbočkou Nezamyslice – Přerov. Rozvětvení, včetně úseku Brno – Nezamyslice, bylo uvedeno do provozu již v roce 1869. »

Obrněné vlaky pomáhaly vojákům při povstáníObrněné vlaky pomáhaly vojákům při povstání

29.8.2019 - Událost se nesmazatelně zapsala do společné historie Čechů a Slováků. Protifašistické síly na území Slovenska se v závěru druhé světové války postavily proti německému vojsku, které překročilo hranice a začalo okupovat zemi našich východních sousedů. Tak se zrodilo Slovenské národní povstání, od jehož vypuknutí 29. srpna uplyne už 75 let. Významnou úlohu v něm měly i vlaky. »

Posel ze století páry Kafemlejnek slaví 120 let Posel ze století páry Kafemlejnek slaví 120 let

28.8.2019 - Dávno zaniklá firma Krauss z Lince postavila pro Rakouské státní dráhy pod továrním číslem 4093 malou parní lokomotivu pro lokálky. Původní označení 19761 se od roku 1905 změnilo na 97.161. Dne 24. června 1899 vykonala technicko-bezpečnostní zkoušku a provozovatel ji brzy nasadil na trať Dolní Lipka – Štíty, tehdy s německými názvy Grulich a Schildberg. Mašinka s poetickým názvem Kafemlejnek dnes slouží jako provozní exponát Depa historických vozidel Českých drah. »

 

Přejít na stranu: « |1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21| »

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika