Seznam článků

Pendolino: 25 let provozu hřebců z Italské stáje

5.12.2013 - Díky technickému vývoji a vynálezům z různých oborů se konstruktérům dařilo posouvat rychlostní hranice. Po druhé světové válce pokořily rekordní stroje rychlost 300 km/h a nedlouho potom otevřelo Japonsko první skutečnou vysokorychlostní trať. Nebylo to ovšem zadarmo, vysoké rychlosti si vyžádaly značné investice do stavby zcela nových tratí. Někteří se proto vydali jinou cestou. Chtěli zrychlit také vlaky na konvenčních tratích s řadou oblouků a rychlostním omezením. Hozenou rukavici zvedli úspěšně Italové. Jejich odpověď má jméno Pendolino. »

V hlavní roli železnice

21.11.2013 - Že se vlaky, nádraží a železničáři čas od času dostanou na filmové plátno nebo televizní obrazovky, není nic překvapivého. Ale už málokdo se pozastaví nad tím, jak složité a pracné je vyhledat odpovídající lokace, připravit exteriéry, obstarat vhodná vozidla, popřípadě vyběhat nejrůznější povolení. A ve filmu jsou nakonec z půldenního natáčení třeba dva desetivteřinové záběry a ještě se pak ozvou „odborníci“, že filmaři vybrali špatnou lokomotivu, že tyto vagony v oné době nemohly jezdit a nádraží vypadalo úplně jinak. »

Gastro tvoří součást cesty aneb jídelní vozy v běhu času

24.10.2013 - Restaurační a bistrovozy i gastronomický servis ve vlacích prošly za více než sto let své existence značným vývojem. Zatímco na konci 19. století byly tyto služby považovány za luxusní doplněk několika dálkových expresů určených pro nejbohatší cestující, dnes už je (nejen) na mezinárodních spojích považujeme za standard. Vozy s kamny na uhlí byly nahrazeny klimatizovanými s moderními konvektomaty a mrazáky. Stejně tak tradiční jídla na mnoha spojích doplnila moderní nabídka včetně rychlého občerstvení. »

Dvacet let výstavby koridorů

10.10.2013 - První říjen 1993. Toto datum se zapsalo do novodobé historie české železnice jako žádné jiné. Mezi stanicemi Poříčany a Český Brod fakticky odstartoval snášením první traťové koleje projekt, který do té doby neměl rozsahem a plánovanými investicemi obdobu. Výstavba tranzitních koridorů měla vrátit českou železnici na mapu Evropy, zejména z pohledu Německa a Rakouska. Vykonalo se jistě velké množství práce, ale zůstaly pochybnosti, zda se přece jen místo modernizace starých neměly budovat tratě zcela nové. »

Likvidace deličníků pokračuje aneb chceme jezdit bez výpadků napájení

27.9.2013 - Trakční napájecí soustava u nás prošla v posledních letech výraznou změnou. Vedle velkých investičních akcí spojených s modernizací koridorů dochází díky spolupráci Správy železniční dopravní cesty a Českých drah také ke snaze radikálně snížit počet míst, kde je nutné stahovat sběrač nebo vypínat pomocné pohony. Po odstranění valné většiny děličníků se nyní pozornost upíná také k napájecím a spínacím stanicím. »

AIRail: moderní doprava

13.9.2013 - V mezinárodním měřítku obvykle považujeme letadlo a vlak za přímé konkurenty. Ne vždy to ale musí být pravda. Při vhodném propojení služeb lze vytvořit synergický efekt, který pomůže jak dopravcům, tak cestujícím. Průkopníky v tomto směru jsou v Německu. Ale i v Česku se dlouhá léta hovoří o propojení pražského a ostravského letiště po kolejích, což by umožnilo vytvořit nové formy spolupráce a obchodních produktů. »

Spěchám, spěcháš, spěcháme. Možnosti zvyšování rychlosti v domácích poměrech

2.9.2013 - Buď ji nevnímáme, nebo si stěžujeme, že je příliš nízká. Řeč je samozřejmě o rychlosti dopravních prostředků, v našem případě vlaků. Jedinou tratí v ČR, která by se dala označit jako vysokorychlostní, je ta ve Zkušebním centru VUZ Velim. Běžný cestující se zde ovšem nesveze. Pouze 7 procent tratí u nás umožňuje rychlost 140 až 160 km/h. A nemalá část traťových úseků nedovoluje rychlost vyšší než 50 km/h! Tento stav lze označit za tristní. »

Rodinné stříbro, nebo přítěž? Nemovité kulturní památky na naší železnici.

8.8.2013 - Pražské hlavní a Masarykovo nádraží, Nákladové nádraží Žižkov, historická budova ve stanici Ústí nad Orlicí nebo polorozpadlý objekt čp. 394 v Duchcově. Co spojuje tyto nemovitosti ve vlastnictví Českých drah? Mají podobně jako hrad Karlštejn, brněnská vila Tugendhat nebo Negrelliho viadukt status nemovité kulturní památky. Toto oficiální označení má pak významný vliv na jejich správu a případné stavební úpravy – v dobrém i špatném smyslu. »

Lanové dráhy, které se v minulosti honosily značkou ČSD

29.7.2013 - V souvislosti s oslavami 80 let od zahájení provozu lanové dráhy na Ještěd možná leckoho napadne, že pod národního železničního dopravce patřily i další lanovky. Kdy a komu byly prodány? Zanikly, nebo se na nich stále lze svézt? A ve kterých částech Československa vlastně jezdily? Pojďte se s námi ponořit do dávné i nedávné minulosti a připomenout si osudy šesti lanových drah, z toho jedné pozemní, které byly provozovány pod hlavičkou ČSD a některé z nich i v devadesátých letech pod značkou ČD. »

Design československých lokomotiv: od estetiky k aerodynamice

11.7.2013 - Elegance strojů vyrobených v srdci Evropy dodnes oslovuje nejen odborníky na design, ale i řadové fanoušky. Zatímco parní stoje jsou obdivovány pro technickou krásu, kterou jim předurčili konstruktéři, během šedesátých letech minulého století projevili svou kreativitu také průmysloví designéři. Některé tuzemské lokomotivy se následně staly synonymem splynutí techniky a nadčasové elegance v celosvětovém měřítku. Postupem času však muselo volnomyšlenkářství ustoupit aerodynamice, ale také finančním úsporám. »