Železničář / Historie / Historie - všechny zprávy
Historie - všechny zprávy
Malí nezmaři pomohli motorizaci místních tratí
2.6.2023 - Dvounápravové osobní motorové vozy řady M 131.1, přezdívané železničáři Hurvínek, se vyráběly v letech 1948 až 1956 a významným způsobem pomohly motorizovat takřka všechny místní tratě po celém bývalém Československu. Tyto malé a hbité motoráčky s typickou celočervenou vozovou skříní letos oslaví 75. výročí od svého vzniku. První vyrobený motorový vůz vykonal technicko-bezpečnostní zkoušku 1. června roku 1948. Svého času byli Hurvínci díky počtu 549 vyrobených kusů nejrozšířenější řadou motorových vozů na tehdejších Československých státních drahách.
Dřevolíno: nejdéle vyráběný vlak na světě
4.5.2023 - Více než třicet let se nepřetržitě vyráběla polská regionální elektrická jednotka Pafawag 5B/6B, která u polských státních drah PKP dostala označení EN57. Pojmenování Dřevolíno vymysleli čeští železničáři jako ironickou narážku na jejich nemoderní vzhled a také poněkud zanedbaný stav. Tyto ve větší míře neoblíbené vlaky totiž zajížděly v letech 2007 až 2017 také do České republiky. Nejprve do Českého Těšína či Bohumína nebo Ostravy, později také do Letohradu, Ústí nad Orlicí nebo Pardubic.
Idylická železnice zachycená na starých pohlednicích
3.4.2023 - Pod pojmem železnice si snad každý z nás nejspíš představí rušné nádraží, depa s lokomotivami, vozy ženoucí se do tunelů, případně jak uhánějí po železobetonových mostech a po vícekolejných koridorech. Železnice však není jen taková, jak ji známe třeba z příměstských rušných linek. Zahledíme-li se totiž na ni trochu jinak, může být i romantická. Přesvědčíme vás o tom prostřednictvím starých historických pohlednic. Jejich zrod nicméně nebyl úplně jednoduchý.
Elinka i Bechyňka letos oslaví 120 let
3.3.2023 - Družstvo bechyňské dráhy se už koncem 19. století několik let marně domáhalo železničního spojení z Bechyně do Tábora. Ale teprve počátkem roku 1896 se sněm Království českého usnesl, že převezme záruku za stavbu této dráhy, která byla původně projektována pro parní provoz. Známý český elektrotechnický inženýr František Křižík se však snažil sněm přesvědčit o výhodách elektrického pohonu a na trati jako první použil vysokého stejnosměrného napětí 2×700 V. Na zahájení provozu byly pořízeny dva elektrické motorové vozy řady BCDa inventárních čísel 1 a 2, jejichž skříň a mechanickou část dodala firma Ringhoffer ze Smíchova a elektrickou výzbroj společnost Křižík. Dodnes je dochován jako provozní historické vozidlo NTM vůz s označením M 400.001, který byl sestaven v 60. letech minulého století ze skříně vozu M 400.001 a podvozků M 400.003.
Od vzniku samostatných Českých drah uplynulo 30 let
2.2.2023 - Rozpad bývalého společného státu Čechů a Slováků byl jedním z osudových milníků. Poprvé se tak stalo koncem třicátých let minulého století. A znovu se historie společného státu uzavřela na konci prosince roku 1992 a nastaly jiné časy, se kterými se každý z obou národů musel vyrovnat po svém. Jak se dělil společný majetek, tak pochopitelně přišla řada i na železnice. Tehdejší Československé státní dráhy (ČSD) se rozdělily na dvě nástupnické organizace – České dráhy a Železnice Slovenskej republiky. V Česku vzniklo devět obchodně-provozních ředitelství, kterým byly podřízené železniční stanice, a vrcholově začaly být řízeny z Generálního ředitelství Českých drah v Praze.