Dopady pandemie: železnice zažila nepoznané

Odřeknuté vlaky, plošné dezinfikování vozidel, nedostatečný počet ochranných pomůcek na trhu, vládou vyhlášený stav nouze a s tím související omezení volného pohybu. Takto žili lidé poslední dva měsíce nejen v České republice, ale prakticky po celém světě. Boj proti koronaviru se odrazil i na fungování Českých drah (ČD).

Nejen první dny tedy byly ve znamení řešení dopadů nákazy COVID-19  na osobní dopravu. „Prakticky obratem jsme spolu s kolegy z provozu, nákupu a dalšími museli podniknout řadu mimořádných kroků k zajištění vyšší ochrany a informovanosti zaměstnanců a cestujících, k omezení nadbytečné dopravy kvůli propadu poptávky či k redukci restrikcemi omezených služeb,“ uvedl Jiří Ješeta, ředitel odboru regionální dopravy pověřený vedením úseku pro obchod. Jeho lidé tak například zajišťovali výrobu a nákup ochranných pomůcek, ukončovali provoz velké části komerční dopravy, vyjednávali s objednateli rozsah redukce školních, pracovních i víkendových vlaků, zajišťovali zastavení či omezení dopravy v uzavřených oblastech, pozastavili systém rezervací, ukončili prémiové palubní služby, omezili provozní dobu pokladen nebo zredukovali počet průvodčích  na vybraných vlacích. „Uvedená opatření pro organizační jednotku Zákaznický personál znamenala výrazný zásah do personální potřeby a nutnost úpravy směn u většiny našich provozních zaměstnanců. Celý tento proces bylo nutné i po organizační stránce operativně zabezpečit tak, abychom všem zajistili potřebné vybavení a aby provoz zůstal alespoň v omezené míře zachován,“ doplnila Jitka Kubíková, ředitelka Zákaznického personálu ČD.

Řízení z domova

Poněkud netradičně musel dopravce přistoupit i k rychlému řešení nového pracovního prostředí pro své dispečery tak, aby i oni byli chránění před šířením nemoci způsobené koronavirem. Jenže jak přesunout kanceláře dispečinků plné počítačů a další komunikační techniky do soukromí zaměstnanců? „Pro každého z dispečerů ČD koupily dva notebooky, které kolegové z ČD-IS připravili pro dispečerskou práci, tedy nainstalovali potřebné aplikace a nastavili, aby bylo možné ihned zahájit práci. Dále je každý dispečer vybaven mobilem a modemem. S technikou, zcela jiným způsobem komunikace a omezenými možnostmi se dispečerky a dispečeři seznamovali za běhu,“ popsal nelehkou práci Lukáš Zástěra, zástupce ředitele odboru provozu osobní dopravy ČD. Díky snaze všech se instalace techniky a nájezd na běžný pracovní režim podařily. „Jako první zahájil první práci z domova regionální dispečink v Praze a Brně v denní směně 7. dubna. Aby nikdo z provozu neměl s domácí prací problémy, jsou telefony z dispečinku přesměrovány vždy na ty dispečery, kteří mají směnu. Dispečeři z jednoho pracoviště jsou na směně připojeni přes trvalý konferenční hovor – jejich domluva mezi sebou je zcela zásadní, práce jednoho navazuje na druhého.“

Dispečeři osobní dopravy na ČD  jsou rozděleni do čtyř pracovišť a na směnách se potkávají v počtu 3 až 5 lidí a osobně se střídají. „Jsme svým přístupem poměrně ojedinělí, protože žádný dispečink z okolních zemí se k práci z domova neodhodlal a nezrealizoval jej,“ vyzdvihl Zástěra. Pracovníků dispečinku mají ČD bezmála sedm desítek, v domácím prostředí jich fungovalo osmačtyřicet.

Počáteční problémy se objevily také
u opravárenství. A to nikoliv kvůli technice, ale nutné karanténě zaměstnanců. „Akceschopnost úseku oprav kolejových vozidel byla zvláště v prvních dnech propuknutí nemoci snížena. Měli jsme zaměstnance v domácí karanténě nebo v režimu OČR (ošetřování člena rodiny - pozn. red.) Postupně byl zvláště u zaměstnanců administrativy zaveden i režim práce z domova,“ potvrdil Zdeněk Štěpánek, ředitel odboru kolejových vozidel ČD.

Připravili se na léto

Neznamená to však, že by se na techniku „nesáhlo“.  Právě naopak. Nově technici zařadili do běžných procesů mimořádné preventivní kontroly vozidel dotčených redukcí jízdního řádu. Přínos této kontroly byl sice krátkodobý, nicméně důležitý. „V době řádného provozu, kdy je velký tlak na rychlé vystavení vozidla z údržby do provozu, mohou zůstat opomenuté některé drobnosti. Zaměřili jsme se tedy na eliminaci trvalejších, drobných závad. Také jsme se připravovali na sezonní provoz, kontrolovali chladicí systémy a regulace, čistotu filtrů, tlak chladiva, těsnost systému klimatizace a samozřejmě pojezdy s důrazem na bezpečnost provozu,“ vysvětlil Štěpánek.

Na hladkém náběhu nutných opatření se však negativně podepsal nedostatečný počet ochranných pomůcek na trhu pro provozní zaměstnance. ČD se pustily se do šití ústenek. „Roušky vyráběli a vyrábějí lidé ze Zákaznického personálu, provozní zaměstnanci Oblastních center údržby a provozu či rodiny zaměstnanců. Zapojili se také lidé z generálního ředitelství, třeba odbor komunikace, kde vznikly stovky skládaných roušek,“ informoval generální ředitel a předseda představenstva ČD Václav Nebeský. „Během několika dnů jsme dokázali vybavit většinu zaměstnanců vlakového doprovodu i pracovišť osobních pokladníků i dezinfekčními gely. Měli jsme objednány i bavlněné roušky, ale z kapacitních důvodů na straně dodavatelů jejich výroba a distribuce vázly. Proto jsme přistoupili k výrobě vlastních roušek, abychom měli našim zaměstnancům co nabídnout,“ dodala ředitelka Kubíková. „Postupně se nám podařilo vybavit všechny zaměstnance potřebným počtem dezinfekčních prostředků a ochranných pomůcek včetně rukavic, brýlí, a dokonce i respirátorů pro případ výskytu nákazy přímo ve vlaku. Nyní jsme dostatečně zásobení a sortiment průběžně doplňujeme.“

Opatření zafungovala. Podařilo se například minimalizovat kontakty mezi zaměstnanci. Jízdní řád se optimalizoval tak, aby nebyly vedeny  vlaky, které nejsou nezbytně nutné, a současně aby cestující neztratili možnost se dopravovat především do zaměstnání, na nutný nákup či k lékaři. „Intenzivně komunikujeme i s objednavateli a redukce a omezení služeb nebo odbavení jsou realizovány po dohodě s nimi anebo alespoň za jejich vědomí v těch případech, kde jsme domluveni, že rozhodovací právo je plně v gesci ČD,“ doplnil Jiří Ješeta.

Dopad bude výrazný

Přijatá opatření sice pomohla částečně snižovat náklady, nicméně už nyní je zcela zřejmé, že propady výnosů jsou tak dramatické, že bez podpory nebude možné situaci ekonomicky zvládnout. Tedy pouze v režii dopravce. Denní ztráty se podle Ješety pohybují v desítkách milionů, resp. ve stovkách milionů korun měsíčně. České dráhy již nyní jednají o řešení finančních dopadů na řadě míst včetně státní správy. Škody v případě celé skupiny ČD jsou zatím odhadovány na několik miliard korun.

Přijetí razantních opatření, finanční problémy a omezení pracovního nasazení zaměstnanců ČD neznamenají, že by se běžný obchodní a zákaznický život na ČD zastavil. I v náročném období, kterým si firma právě prošla, ČD nadále zajišťují plnění všech svých nejen smluvních závazků. Běží zakázky na nákupy nových a modernizace stávajících vozidel nebo hodnocení plnění smluv v oblasti řazení vlaků, včasnosti jízdního řádu, zajištění přípojů a naplnění vozidlových a staniční standardů. Dopravce i nadále přijímá opatření ke zvýšení kvality služeb.

Bez propouštění

Kvůli vyrovnávání se s ekonomickými následky pandemie ČD nepředpokládají ani plošné propouštění, byť ve vlacích v době největší krize jezdila zhruba desetina cestujících. V posledním dubnovém týdnu však přišly dobré zprávy. Cestujících opět přibylo – zhruba o pět procent. Pozitivně je možné nahlížet i na fakt, že ČD budou i letos do provozu posílat vozidla modernizovaná podle požadavků objednatelů. Na kolejích se objevují například modernizované motorové vozy řady 810 a 814 vybavené novými informačními systémy, zásuvkami 230V/USB, čalouněním sedadel, wi-fi apod. Ve druhé polovině roku budou zahájeny zkoušky zcela nových vozidel, která pro naše zákazníky pořizujeme ve spolupráci s Moravskoslezským nebo Plzeňským krajem. „I nadále budeme také zlepšovat palubní služby, například nabídku ČD Minibaru. Vylepšujeme také naše odbavovací systémy a naši komunikaci se zákazníky,“ informoval Jiří Ješeta.

Podlehla i Evropa

Pandemie nemoci COVID-19 ovlivnila železnici po celé Evropě. Rozsah omezení v jednotlivých státech a zastavení přes­hraniční osobní dopravy nemá od konce 2. světové války obdobu. Když v noci
z 22. na 23. února obletěla svět zpráva,
že rakouské orgány zastavily na italsko-rakouských hranicích ve stanici Brenner vlak EC 86 z Benátek do Mnichova kvůli podezření na nákazu koronavirem u dvou cestujících, byl to první signál budoucích komplikací. Nikdo tehdy ale ještě netušil, že situace bude za několik týdnů směřovat k úplnému zastavení veškeré mezinárodní dopravy.

K tomu začalo docházet postupně v první polovině března v důsledku zavádění karanténních opatření v jednotlivých státech. Když byla uvalena karanténa na severoitalské oblasti, zastavila se doprava mezi Itálií a sousedními státy. Zakrátko nato vyhlásily karanténní opatření také Česko, Slovensko, Polsko a další země. To vedlo k zastavení mezistátní osobní dopravy prakticky v celé střední Evropě.

Ovšem ani jiné státy na tom nejsou o moc lépe. Podobná karanténní opatření zavedlo i Dánsko na severu Evropy. Mezistátní doprava se zastavila také mezi Rakouskem a Švýcarskem a zrušena byla většina přímých mezistátních linek mezi Švýcarskem a jeho sousedy. Díky provázanosti železnic v této oblasti je možné cestovat alespoň s přestupy v pohraničních stanicích. Drastická opatření přijímaná italskou vládou v boji s koronavirem pak zastavila dopravu i mezi Itálií a Francií a od 20. března zrušila Francie expresní spoje TGV/ICE mezi Francií a Německem.

Tam, kde se mezistátní vlaky úplně nezastavily, byla kvůli poklesu počtu cestujících omezena nabídka na minimum. Například na začátku dubna zajišťovaly spojení Bruselu s Paříží nebo s Amsterodamem pouze dva páry vlaků Thalys. Spoje TGV do Francie byly odřeknuté stejně jako vlaky IC mezi Belgií a Nizozemím.

Historické minimum spojů

Po zavedení velmi přísných karanténních opatření v Paříži, ale v podstatě v celé Francii výrazně snížily svou nabídku také francouzské SNCF. Na konci března nejezdily vlaky kategorie TGV Ouigo a nabídka spojů TGV Inoui klesla z 90 na 40 spojů. Rozsah nabídky InterCité klesl na 7 % obvyklého rozsahu provozu. Platit začala opatření, aby nebyli cestující příliš blízko u sebe, proto jsou pro jednu osobu vyhrazena dvě místa.

Redukce vlaků nastala také v Německu. Nabídka regionální dopravy klesla v řádu o desítky procent a intervaly vlaků se na mnoha linkách zdvojnásobily.

Nebývalé omezení dopravy zasáhlo Itálii, jednu z nejpostiženějších zemí koronavirem. Dramaticky rostoucí počty nakažených a mrtvých vedl tamní vládu prakticky k „vypnutí“ celé země. V chodu zůstala jen nezbytná strategická infrastruktura. To se projevilo i na železnici. Dálková doprava se téměř zastavila a dosáhla nejmenšího rozsahu v historii Itálie. Nabídka spojů FS TrenitaliaFreccia (Frecciarosa a Frecciabianka) a privátních vlaků Italo se snížila na pět párů pro celou Itálii. Počet spojů InterCity klesl na pouhé tři páry.

Lazaretní vlaky TGV

Skutečnou válku s neviditelným koronavirem pak připomínají zvláštní zdravotnické vlaky. SNCF vypravila během března hned několik rychlovlaků TGV vybavených zdravotní technikou pro přepravu desítek nejvážnějších případů z přetížených nemocnic v Paříži a na východu Francie do oblastí, které nejsou koronavirem dosud tak vážně zasaženy. Vlaky odjížděly z Paříže, Štrasburku a Mylhúz do regionů Pays de la Loire a Nouvelle-Aquitaine.

Slovensko zavedlo od 14. března na celém území sobotní jízdní řád, což představuje snížení denního výkonu asi o 33 %. Postupně zrušilo také většinu služeb. Dne
18. března se zastavily také spoje InterCity. 

Rakousko zavedlo v regionální dopravě nedělní jízdní řád a u dálkových spojů snížilo nabídku až o 50 %. Prakticky tak prodloužilo interval na dvojnásobek. Podobně řešilo omezení dopravy od poloviny března Švýcarsko. Švýcaři nejprve snížili rozsah provozu v dálkové i v regionální dopravě o více než 50 %. Intervaly se prodloužily z 15 na 30 minut u regionálních spojů a z 30 na 60 minut u dálkové dopravy.

Nákladní doprava se nezastavila

Na rozdíl od osobní dopravy se nákladní vlaky nezastavily. Nyní se ukázala její výhoda, kdy snáze překonala hranice uzavřené pro zdravotní kontroly řidičů kamionů.

Francouzské SNCF i italský státní nákladní dopravce dostaly strategické úkoly při zásobování významných podniků nezbytných pro fungování státu, nebo při přepravě potravin a zdravotního materiálu, pohonných hmot, surovin pro výrobu dezinfekce. Během druhé poloviny března zajistila Mercitalia, dceřiná firma státních FS pro nákladní dopravu, přepravu 2 000 tun zboží pro armádu.

Celkově však evropská železnice zaznamenala pokles nákladní přepravy. SNCF Fret hovoří až o 40% redukci. Pokles přepravy zaznamenaly kyvadlové vlaky v Eurotunnelu. Ve srovnání s loňským březnem přepravily skoro o 30 000 kamionů méně (pokles o 18 %) a u osobních aut byl pokles o 80 000 vozů ( -46 %).