Železničářům pomáhá v nouzi obří jeřáb

V bývalém Československu byly původně k dispozici tři podobné „mamutí“ jeřáby – dva vlastnily tehdejší ČSD a jeden dokonce národní podnik Československá plavba labsko – oderská. Pamětníci dokonce vzpomínají, že se všechna tato tři neobvyklá vozidla sešla v jednu chvíli v sedmdesátých letech minulého století při úpravách na jednokolejné trati z Brna do Přerova. Českotřebovský jeřáb s dosahem ramene až dvacet osm metrů je součástí nehodové jeřábové jednotky, která se mimo vlastního jeřábu skládá ještě z obytného, nářaďového a špalkového vozu.

Vedoucí českotřebovského Oddělení nehodových pomocných prostředků Vlastimil Rybka potvrdil, že bez pracovních vozů by jeřáb neznamenal takřka nic. „Všechny vozy mají svoji důležitost, ale prioritu klademe na takzvaný špalkový vůz, který je celý zaplněn nejen dřevěnými špalky různých délek, ale i pražci a také dvou až šestnáctimetrovými ocelovými lany. Pražce a špalky jsou důležité pro podkládání jeřábu, bez nich bychom nic nezmohli. Navíc slouží ještě pro potřeby dalšího – menšího jeřábu EDK 750, který je také součástí nehodových pomocných prostředků,“ upřesnil Rybka.

Nezbytná souhra posádky

Pavel Reichl, jenž nehodové jeřáby obsluhuje, řekl, že největší jeřáb EDK 1000.2 byl sice vyroben v roce 1966, ale prošel celkovou modernizací. Jeřábová jednotka se skládá ze dvou částí – z jeřábu a vozu pro protizávaží, jejichž celková délka dosahuje úctyhodných 42 metrů! Tento obr mezi jeřáby musí mít při „akci“ k dispozici pomocný vůz s protizávažími, aby bylo dosaženo stability s ohledem na různá zatížení jeřábu. Stroj jde ale s dobou, a tak je jeřáb vybaven novým dieselelektrickým agregátem, který se skládá z britského šestiválcového vznětového motoru Perkins a třífázového synchronního generátoru.

A co je nejvíce náročné při obsluze takového kolosu? „Jednoznačně výhled z kabiny. Ten je velmi omezený kvůli konstrukci vozidla, a tak jednoznačný úspěch bezkolizního vyprošťování či přenášení břemen závisí na perfektní spolupráci celé posádky nehodové jeřábové jednotky a jeřábníka. Tým musí být dokonale sehraný, aby nedošlo k nějakému neštěstí,“ vysvětlil Pavel Reichl.

Pomáhá i při nehodách

V České Třebové mají mimo velkého jeřábu i jeden standardní typu EDK 750, který se používá i v jiných depech. Jeho využití bývá častější než „tisícovky“, ale raritní KIROW EDK 1000.2 opravdu není k zahození. Podle zaměstnanců českotřebovského depa se využívá nejen při těžkých nehodách – asistoval mimo jiné u první tragické nehody ve Studénce v roce 2008, kdy spadl na projíždějící expres z Krakova rozestavěný silniční most, ale i při pracích na zakázku. „Protože stroj dokáže pracovat se značným poloměrem otáčení, využíváme ho pro různé účely. Asi nejpikantnější bylo zvedání historické lokomotivy Sergej, která váží 116 tun, zúčastnili jsme se však také výměny kolejových brzd na spádovišti v České Třebové anebo zatěžkávacích zkoušek v Brně Maloměřicích nebo Předměřicích nad Labem. A na příští rok máme například již objednávku na rozebírání železničního mostu na trati Karlovy Vary – Chodov, takže náš stroj opravdu nezahálí,“ potvrdil Vlastimil Rybka.

Technická data

Jeřáb EDK 1000.2

▪ max. zdvih pomocného háku:26 metrů

▪ délka jeřábu s nárazníky: 17,6 metru

▪ výška jeřábu nad temenem kolejnice: 4,62 metru

▪ počet náprav: 8

▪ dieselelektrický hnací agregát: šestiválec Perkins o výkonu 206 kW /1500 ot. za minutu a třífázový synchronní generátor s výkonem 160 kVA / 1500 ot. za min.

▪ max. přepravní rychlost 80 km/h

Vůz pro protizávaží

▪ délka vozu s nárazníky: 24,4 metru

▪ výška vozu (plošiny) nad temenem kolejnice: 1,57 metru

▪ počet náprav: 8

▪ dieselelektrický hnací agregát: šestiválec IFA o výkonu  120 kW /1500 ot. za minutu a třífázový synchronní generátor s výkonem 63 kVA / 1500 ot. za min.

▪ max. přepravní rychlost 80 km/h