Z Bratislavy do Žiliny brzy stošedesátkou

Slovenský dopravce Železniční společnost Slovensko (ZSSK) v novém konceptu počítá s provázaností vlaků dálkové a regionální dopravy, optimalizací jízdních dob a s přestupními vazbami v uzlových stanicích. Nedílnou součástí jsou i oběhy vlakových souprav. Základem konstrukce cílového grafikonu je zachování provázanosti vlaků dálkové dopravy Povážím a Pohroním s prioritní trasou Bratislava – Košice. Návrh počítá s dvouhodinovým intervalem rychlíků dnešní číselné řady 600, které by ve špičkách pracovních dnů mohly jezdit v traťových úsecích Bratislava – Žilina, potažmo Poprad – Košice v půlených intervalech, tedy jednou za hodinu. Základem celého nového konceptu je zvýšení maximální rychlosti na 194 kilometrů dlouhém traťovém úseku Bratislava – Žilina na 160 km/h.

Do Púchova je hotovo

A jaký je současný stav? Modernizace národního koridoru je prozatím dokončena z Bratislavy do Púchova s výjimkou úseku Zlatovce – Trenčianska Teplá. Stošedesátkou mohou vlaky jezdit reálně na 114 kilometrech mezi stanicemi Bratislava-Rača a Zlatovce. Na trase byl kompletně vyměněn kolejový svršek a zaveden evropský zabezpečovací systém ETCS.  Zrychlení na nejdůležitější slovenské trase musí být systémové, to znamená, že vyšší rychlost je nezbytné garantovat u všech rychlíků, nikoli jen u poměrné části, jako je tomu v současné době. ZSSK ale prozatím nemá dostatek lokomotiv, které jsou schopné jezdit rychlostí 160 km/h a současně mají zabudovaný systém ETCS. Pro regionální dopravu disponuje slovenský národní dopravce devatenácti patrovými elektrickými jednotkami, z čehož desítka je již vybavena ETCS. Tyto vlaky se prozatím nemohou používat v dálkové dopravě z Bratislavy do Košic, protože jsou vázané na podmínky z Eurofondů, z nichž byly financované. ZSSK navíc řeší ještě pořízení vozů druhé třídy, které mají oddíly pro přepravu jízdních kol.

Chybí vhodné lokomotivy

Na vedení „šestistovkových“ rychlíků je možné v současnosti využít pouze devíti lokomotiv, což by při potřebě osmi strojů znamenalo, že v záloze zůstane pouze jeden stroj. To je kriticky málo. Ke všemu jde o pětačtyřicet let staré lokomotivy řady 350, které jsou poruchové a také už dávno za zenitem své slávy. A navíc byly z eurofondů nakoupeny dva kusy řady 381 (obdoba české řady 380), včetně souprav push-pull. Byť by se tyto soupravy daly využít v dálkové dopravě, není to možné, protože podmínkou financování z fondů Evropské unie byl jich provoz v regionální dopravě.

Slováci však nesedí s rukama v klíně, a tak je stošedesátka na koridorové trati reálná počínaje jízdním řádem 2018, přinejmenším z Bratislavy do Púchova, a naopak v ideálním případě až po Dolný Hričov, jenž se nachází již v žilinské příměstské aglomeraci. ZSSK plánuje nákup nových lokomotiv s ETCS a minimální rychlostí na 160 km/h, přičemž první stroje by se mohly objevit na trati již v roce 2018. Modernizací by měly projít i osobní vozy Bdtmee, v nichž by měly vzniknout oddíly na přepravu jízdních kol. A nakonec je i možné, že by se na celé trase z Bratislavy do Žiliny mohly časem využívat v rychlé regionální, resp. meziregionální vozbě i zmiňované soupravy push-pull nebo elektrické patrové jednotky, které jsou schopné jezdit maximální rychlostí 160 km/h.

Rychlost na 160 km/h z Bratislavy do Žiliny bude mít velký význam nejen pro cestující veřejnost, ale pochopitelně i z marketingového hlediska. Skončí tím nekonečné výluky související s modernizací koridoru, a navíc se až o půl hodiny zkrátí cestovní doba mezi slovenskou metropolí a Žilinou.