Vyšel další Vědeckotechnický sborník ČD

Ing. Jakub Marek, Ph.D.

Brzdný model ERTMS/ETCS a možnosti jeho optimalizace na úrovni aplikace

Příspěvek je z oblasti železniční zabezpečovací techniky, zabývá se Evropským vlakovým zabezpečovacím systémem ERTMS/ETCS, který se aktuálně nasazuje na velké množství železničních tratí v ČR i mimo ni. Přibližuje čtenáři brzdný model, dle nějž systém ETCS vytváří brzdné křivky a související dohledové limity, které slouží pro úplný dohled nad rychlostí jízdy vlaku. Dále pojednává o možnostech přizpůsobení tohoto brzdného modelu ETCS prostřednictvím vhodného nastavení integrovaných korekčních faktorů, popisuje jejich vliv a nastiňuje způsob, kterým by bylo možno na aplikační úrovni nastavit brzdný model ETCS tak, aby jej bylo možno dle současné legislativy považovat za bezpečný a aby současně byl méně provozně omezující, než ten, který je v ETCS dle Baseline 3 nastaven jako defaultní.

Ing. Pavel Kolář

Centrální dispečerské řízení

Tento článek, zabývající se centrálním dispečerským řízením, popisuje přínos uspořádání pracovišť dispečerského sálu centrálního dispečerského pracoviště a vymezuje kompetence jednotlivých pracovních pozic, jejich vzájemnou vazbu a podporu. Definuje a specifikuje výhody popisovaného uspořádání dispečerského sálu a zdůrazňuje synergický efekt vyplývající z tohoto uspořádání. Článek popisuje vybavení dispečerského sálu pro podporu činnosti jednotlivých pracovních pozic na dispečerském sále při zajišťování úkolů v oblasti provozování dráhy a zmiňuje související profese zajišťující podporu činnosti dispečerského sálu.

Ing. Petr Kačmařík, PhD. – Ing. Lubor Bažant, PhD. – Ing. Karel Veselý, PhD. – Ing. Michal Pavel – Ing. Peter Gurník

Družicová navigace pro bezpečnou lokalizaci vlaků

Článek shrnuje pokroky ve využití satelitní navigace (GNSS) jako primárního zdroje informace pro bezpečnou polohu vlaku. Článek se opírá o bohaté zkušenosti AŽD Praha, které byly získány v rámci řady národních a mezinárodních výzkumných projektů (3InSat, SafeLOC, NGTC, STARS, Shift2Rail aj.). Článek přináší jejich přehled a diskutuje některé významné výsledky těchto projektů vč. demonstrace jejich aplikování v zabezpečovacím systému pro vedlejší tratě. Podrobněji je v článku diskutován vliv železničního prostředí (lokální vlivy) na výkonnostní parametry lokalizace. Je vysvětleno, proč správné respektování lokálních vlivů v bezpečném odhadu polohy je klíčové k použití GNSS technologie v bezpečném železničním lokátoru.

Ing. Jiří Zmatlík, Ph.D. – prof. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc.

Komparace EWMA a klasických Shewhartových regulačních diagramů při řízení dopravních a výrobních procesů

Článek se zabývá komparací klasických Shewhartových regulačních diagramů s EWMA diagramy, které na základě přiřazené váhy jednotlivým pozorováním jsou schopně detekovat i malé změny polohy a variability výrobních a nevýrobních procesů. Zmíněné diagramy vycházejí z autokorelace, což představuje závislost daného pozorování na více předcházejících pozorování. Vlastní porovnání diagramů je dokumentováno na monitorování a regulaci výrobního procesu. Klasické Shewhartovy regulační diagramy vzhledem k nižší citlivosti a účinnosti nejsou schopny detekovat malé spojité a skokové změny procesu na rozdíl od EWMA regulačních diagramů.

Ing. Viliam Lábsky – doc. Ing. Josef Bulíček, Ph.D.

Koordinace spojů na společných úsecích v síťovém hledisku

Příspěvek je změřen na možnosti koordinace jízdního řádu spojů různých linek na jejich společných úsecích. Záměrem je vytvoření tzv. prokladů, které zkracují následný časový rozestup spojů na koordinovaných úsecích tam, kde je to vhodné. Těžištěm článku je síťový přístup k této problematice, neboť koordinace na jednom úseku může zhoršit koordinaci na úsecích jiných. Představen je vytvořený model síťové optimalizace, který vzniknul jako výsledek diplomové práce na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice a jeho aplikace v podmínkách MHD Pardubice. Dále jsou prezentovány a diskutovány možnosti využití této metody v prostředí železnice, popř. IDS.

Ing. Dobromil Nenutil

Kybernetická bezpečnost pro drážní systémy

Železniční systém je systém vnořených systémů, každý z nich sestávající ze subsystémů a komponent, které společně poskytují požadovanou funkcionalitu, která zaručuje bezpečný a spolehlivý provoz železnice. Nyní jsou i v železničním systému, na všech jeho úrovních, používány v co nejvyšší míře běžně komerčně dostupné produkty (COTS) a tytéž komunikační protokoly. Důsledkem je podstatné zvýšení počtu slabých míst, které může útočník využít ke kybernetickému útoku na vybraný systém, a rozšíření sortimentu hrozeb, které, jsou-li realizovány, mohou mít přímý dopad na bezpečnost. Významnou pomoc v systematickém přístupu k zajištění kybernetické bezpečnosti poskytují organizacím normy. Článek představuje návrh technické specifikace prTS 50701: Drážní aplikace – kybernetická bezpečnost. Podává její stručnou charakteristiku a podrobněji se zabývá posuzováním rizik a vztahem kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti (ve smyslu safety). Návrh pr TS 50701 se opírá o normu IEC 62443, která je zaměřena na kybernetickou bezpečnost v průmyslových řídicích systémech. V článku je proto uveden i krátký popis této normy.

Ing. Jiří Zmatlík, Ph.D. – prof. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc.

Metodika hodnocení účinnosti regulačních diagramů ve výrobních a dopravních systémech

Článek se zabývá metodikou hodnocení účinnosti a senzitivity různých typů regulačních diagramů sledující chování výrobních a nevýrobních procesů s cílem zajistit předvídatelné chování a statistickou stabilitu procesu. Pro hodnocení účinnosti se užívají silová funkce, operativní/operační funkce, distribuční funkce rozložení délky přeběhu s charakteristikami průměrná délka přeběhu směrodatná odchylka délky přeběhu, které jsou odvozeny matematicky. Dále je článek zaměřen na filozofii konstrukce CUSUM diagramů a monitorování výrobního procesu CUSUM a Shewhartovým regulačním diagramem a srovnání účinnosti a výkonnosti zmíněných těchto diagramů s závěry a doporučeními pro praktické využití.

doc. Ing. Libor Švadlenka, Ph.D.

O činnosti Dopravní fakulty Jana Pernera nejen v oblasti železnice

Dopravní fakulta Jana Pernera si v uplynulém roce připomenula čtvrt století své existence. Jako jedna ze sedmi fakult Univerzity Pardubice poskytuje komplexní vzdělání v oblasti dopravy. Jejím cílem je připravovat odborníky pro soukromé i státní dopravní organizace a podniky, výrobní, stavební i obchodní firmy, výzkumné a projektové organizace, státní správu i školství. Fakulta se také významnou měrou zapojuje do projektů zejména aplikovaného a institucionálního výzkumu, a to jak v tuzemsku, tak i v rámci mezinárodní spolupráce. Železniční dopravě přitom patří v aktivitách fakulty přední místo.

Ing. Lukáš Fiala

Popis železniční sítě pro konstrukci jízdního řádu a řízení provozu

Informační systémy pro řízení železničního provozu a plánování jízdního řádu se neobejdou bez datového popisu železniční sítě. Základním zdrojem dat pro tyto systémy je KANGO kmen. Článek popisuje základní principy datového popisu sítě a některé aktuální problémy plynoucí z jeho používání stále větším počtem různých systémů v oblasti řízení provozu.

Ing. Michal Vítěz, MBA

Společný nákladní list CIM/SMGS v kontextu praxe společnosti ČD Cargo, a.s.

Příspěvek podává informace o současném mezinárodním železničním přepravním právu a vzniku, vývoji i užití nákladního listu CIM/SMGS s důrazem na zkušenosti společnosti ČD Cargo.

Ing. Petr Nachtigall, Ph.D. – Ing. Jan Ouředníček, Ph.D.

Zajištění dohledu nad zastavením (snížením rychlosti) v ERTMS/ETCS v souvislostech

Článek se zabývá implementací vlakového zabezpečovače ETCS 2. úrovně v podmínkách železniční infrastruktury České republiky s ohledem na provozní dopady, které se sebou přináší principy bezpečného dohledu ETCS nad snížením rychlosti resp. zastavením. V širších souvislostech jsou uvedeny jak aspekty na straně ETCS, kdy tento systém přichází s novými principy, vlastnostmi a s nimi spojenými ovlivněními dosavadního provozního prostředí, tak i charakteristiky a podmínky na straně stávajícího provozu, do kterých se ETCS nasazuje. Diskutovány jsou možnosti přizpůsobení ETCS podmínkám stávajícího provozu a rovněž možnosti úprav na straně stávající železniční infrastruktury pro zmírnění popř. pro eventuální úplnou eliminaci provozních dopadů z nasazení ETCS plynoucích.

Vydavatelská a redakční rada NŽT

Nová železniční technika – recenzovaný odborný časopis navazující na dlouhou tradici československých železničních periodik

Ing. Danuše Marusičová – prof. Ing. Vlastislav Mojžíš, CSc.

Čest památce pana profesora Frýby