V Bruselu se diskutovalo o aspektech liberalizace

České dráhy se chtějí stát prostředníkem argumentů a zkušeností, které popisují pozitivní i negativní dopady liberalizace trhu železniční osobní dopravy, a dále je posouvat směrem od dopravců do unijních struktur či ministerstev. O zkušenostech se hovořilo na konci listopadu v Bruselu, kde národní dopravce pořádal jednodenní seminář s názvem Market on Track(s).

Akce se zúčastnilo zhruba padesát delegátů z celé Evropy. Sešli se zde jak zástupci ministerstev a regulátorů dopravy, tak i zástupci evropské komise, dopravců a mezinárodních sdružení. Mezi významné hosty patřila ředitelka Sian Prout z DG MOVE, ředitel ERA Josef Doppelbauer, prezident CER Libor Lochman nebo 1. náměstek ministra dopravy ČR Tomáš Čoček. „Vznikla platforma, kde jsme si s ostatními účastníky konference sdělili zkušenosti s otevíráním trhu. Z pohledu ČD jsme popsali naše zkušenosti s liberalizací osobní dopravy,“ uvedl Jan Ilík z oddělení smluvního zajištění a rozvoje ČD. Otázky týkající se otevírání trhu se probíraly při dvou panelových diskusích. „Hovořilo se nejen o čtvrtém železničním balíčku, ale i potřebě vyvolat objektivní diskusi s využitím dosavadních zkušeností a nedívat se na celý proces otevírání trhu jen přes růžové brýle. Doposud se totiž při podobných akcích hovořilo v případě efektů liberalizace pouze o pozitivech,“ řekl Ilík.

Pozitivem nižší ceny a lepší služby

Pozitivem je, že cestující mohou jezdit za nižší ceny, dostává se jim na palubě lepších služeb, vyšší je i četnost spojů. Zkušenosti ze SRN či Itálie také ukazují, že liberalizace díky lepším službám železnici umožnila „ukousnout si“ více z koláče přepravního trhu, což vytváří prostor pro existenci více subjektů. Doprovodnými jevy ale jsou, a to zejména u komerčně vedených spojů, snížení výnosnosti tarifu a  prodloužení návratnosti investic do vozidlového parku. Souvisejícím rizikem je nemožnost tvorby dostatečných zdrojů pro nové investice, což je dlouhodobě neudržitelný jev. ČD zdůrazňují fakt, že středobodem celého procesu je cestující a liberalizace je jen jedním z nástrojů, jak zkultivovat a zatraktivnit službu veřejné dopravy, aby se mohla pro moderního cestujícího stát atraktivní. Pro příklad nemusíme chodit daleko – stačí zmínit spolupráci s ÖBB na railjetech. ČD proto zdůraznily, že klíčovou podmínkou pro úspěšný průběh liberalizace je vytvoření stabilního prostředí s jasně nastavenými pravidly, v nichž bude možné dlouhodobě podnikat a rozvíjet se.

Cílem konkurenceschopnost železnice

Náměstek generálního ředitele ČD pro ekonomiku Radek Dvořák doplnil, že národní dopravce na otevřeném trhu již dlouhodobě funguje a disponuje tak dostatečnými zkušenostmi, neboť ČD provozují osobní dopravu s ostatními dopravci jak na trase z Prahy na Ostravsko, tak v rámci noční dopravy. „Ctíme, že liberalizace existuje, ale nesmí se zapomenout na komplexnost přepravy. Základním cílem liberalizace by mělo především být zvýšení kvality, a tím i konkurenceschopnosti železnice jako takové, nikoliv pouze zvyšování konkurence v rámci sektoru. Liberalizace v českých podmínkách přinesla pouze mírné navýšení podílu přepravního výkonu železnice v osobní přepravě na trhu, což souvisí především s vyčerpanou kapacitou železniční infrastruktury v ČR. Z hlediska počtu přepravených cestujících v posledních pěti letech dokonce podíl železnice na celkovém počtu přepravených cestujících klesl," upozornil Radek Dvořák. „Komerční doprava také neznamená provozování železniční dopravy bez státních dotací. Stát dlouhodobě platí za slevy pro studenty i důchodce. Již před zavedením celoplošné 75% státních slev, a z dostupných informací o výši vyplacených kompenzací je patrné, jak velký podíl na příjmech za tyto kompenzace jednotlivé společnosti měly. Dá se de facto říci, že nebýt státních dotací, nebyli by někteří dopravci v zisku,“ doplnil.

Výsledkem semináře je sumář obsahující hlavní témata, která před jednotlivými dopravci leží a jsou pro ně určitou výzvou. „Jsem rád, že tu jsou kolegové z Evropské komise i českého ministerstva dopravy.  Nikdo nepopírá otevírání trhu, ale je nutné stále řešit formu a samotnou implementaci železničního balíčku,“ zmínil Dvořák. Konečným řešitelem problémů by v tomto směru měli být objednatelé – v případě ČR ministerstvo dopravy a kraje. „Unie se čtvrtým železničním balíčkem vyčerpala, pátý dle vyjádření DG MOVE není na pořadu dne. Záleží tedy čistě na tom, jakou interpretaci nařízení zvolí jednotlivé členské státy,“ shodli se oslovení.