Železničář / Hlavní zprávy / Přesun nádraží v Brně: šanci mají obě varianty
Přesun nádraží v Brně: šanci mají obě varianty
29.11.2017 – autor: MARTIN HARÁK
Kde vyroste nové brněnské hlavní nádraží a jak bude vypadat tamní železniční uzel, nastínila studie proveditelnosti, kterou představili koncem října v Brně zástupci Správy železniční dopravní cesty a ministerstva dopravy. Materiál vznikl pro posouzení výhod či nevýhod dvou variant polohy hlavního nádraží, potažmo celého železničního uzlu. Zatím ale není jasné, zda se hlavní nádraží přesune více na jih do místa dnešního pátého a šestého nástupiště, či zda bude postaveno nové v poloze dnešního dolního nádraží nedaleko autobusového terminálu Zvonařka.
Celá desetiletí se hovoří o potřebné modernizaci brněnského železničního uzlu a hlavního nádraží, a tak snad již v příštím roce padne definitivní verdikt. Současné hlavní nádraží je na hraně svých kapacitních možností a počet nástupišť neumožňuje zavést více vlakových spojů. Jasno by mělo být do 31. ledna příštího roku, kdy má zaznít jednoznačné stanovisko města Brna, zda se přikloní k variantě A či B. Studie zpracovává zásadní rozdíl v řešení způsobu průtahu železniční osobní dopravy od Brna-Židenic po Brno-Horní Heršpice, respektive Modřice na jižním okraji jihomoravské metropole. Ve variantě označené písmenem A, včetně názvu Řeka, by vlaky jezdily průtahem přes nynější dolní nádraží, kde by navíc vzniklo nové hlavní nádraží.
Ve variantě B s názvem Petrov by zůstal stávající průtah přes nynější hlavní nádraží, které by se naopak rozšířilo směrem na jih. Druhý zásadní rozdíl je v tom, jak by vedla trať k Přerova a Veselí nad Moravou do Brna. Pokud by se hlavní nádraží odsunulo k řece Svratce, trať by zamířila přes Slatinu a Černovice, zatímco ve variantě nádraží pod Petrovem je ve hře hned několik alternativ.
Uvažuje se ale i o plánované vysokorychlostní trati z Prahy. Ta by vedla ve variantě A podél dálnice D1 přímo na nové hlavní nádraží „u řeky,“ a naopak u varianty B by se vysokorychlostní vlaky od dálnice před Brnem vzdálily a do města by dojely několika tunely. Pod hlavním nádražím, které by se nově nacházelo v prostoru nynějších 5. a 6. nástupišť, by pro vysokorychlostní trať vznikla nová podzemní stanice.
Obě přínosem pro cestující
Hlavním cílem zpracování studie proveditelnosti bylo poskytnout odborný podklad, z něhož ministerstvo dopravy ve spolupráci s Jihomoravským krajem, statutárním městem Brnem a SŽDC bude moci rozhodnout o konkrétní podobě brněnského železničního uzlu a dalším postupu projektové přípravy, která povede k jeho úspěšné realizaci. Každá navržená možnost řešení dosahuje různé výhody, ale obecně jakékoli z navržených řešení projektu prokazatelně přinese významný prospěch. Pozitiva by měli pocítit zejména cestující, a to zkrácením cestovních dob, zvýšením nabídky železničních spojů a výrazným zvýšením komfortu i bezpečnosti jejich pohybu v dopravních terminálech, lepší organizaci městské dopravy a také při nástupu a výstupu z vlakových souprav.
Stavební náklady jednotlivých variant se pohybují přibližně v rozmezí 30 až 40 miliard korun. Optimistické předpoklady zahájení stavby jsou v případě odsunutého nádraží ve variantě A v roce 2020, v případě „posunutého“ nádraží v centru pod Petrovem až v roce 2026. „Peníze na tuto velkou stavbu musíme hledat ve Státním fondu dopravní infrastruktury a otázkou je i spolufinancování z fondů Evropské unie,“ doplnil náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.
Jaké jsou možnosti?
Řeka
Spočívá ve společném průtahu tranzitního železničního koridoru pro osobní i nákladní dopravu. Hlavní nádraží by vzniklo ve zcela nové poloze v oblasti stávajícího dolního nádraží. Železniční tratě z Přerova a Veselí nad Moravou by byly zapojeny do uzlu zkapacitněním stávajícího traťového úseku přes Slatinu a Černovice, jenž by se zaústil do severního zhlaví nového hlavního nádraží. Návrh je zpracován ve čtyřech alternativách, které tvoří kombinaci uspořádání vedení tratí z Břeclavi a Třebíče a kombinaci zapojení tratě z Chrlic do hlavního nádraží.
Petrov
Počítá s odděleným průtahem tranzitního železničního koridoru pro osobní i nákladní dopravu podle stávajícího uspořádání. Hlavní nádraží by stálo přibližně ve stejné lokalitě jako dnes, jen by se posunulo o něco jižněji. Železniční trati z Přerova a Veselí nad Moravou by byly zapojeny do železničního uzlu v několika možnostech kombinujících zkapacitnění stávajících tratí a výstavbu nových tratí, avšak vždy do jižního zhlaví hlavního nádraží.
Další články této rubriky
Lišky přebírají vládu nad lokálními tratěmi
6.12.2024 - České dráhy už převzaly od polského výrobce PESA Bydgoszcz rovných 50 kusů moderních motorových jednotek řady 847 RegioFox, kterým se přezdívá Liška. Jubilejním, 50. vlakem se počátkem listopadu stalo vozidlo s číslem 847.043,… »
Na odložené oslavy NDŽ zavítal rekordní počet návštěvníků
28.11.2024 - Česká Třebová se třetí říjnový víkend stala centrem pozornosti všech fanoušků dráhy. Významný železniční uzel totiž hostil letošní Národní den železnice. Původně se oslavy měly uskutečnit už tradičně v září, kvůli… »
V novém jízdním řádu přibude více než 400 bezbariérových spojů
24.11.2024 - Už osm z deseti spojů Českých drah je bezbariérových. Nový jízdní řád 2025 nabídne o 439 bezbariérových spojů víc. Drtivá většina vlaků je nízkopodlažních a výška jejích podlahy je v úrovni moderních nástupišť. Druhá… »