Před 20 lety se na běžné trati v ČR prvně jelo rychlostí 200 km/h

Středa 10. dubna 2002 se do historie Českých drah i tuzemské železniční sítě zapsala úspěšnou mimořádnou testovací jízdou. V rámci zkoušky infrastruktury v ČR na rychlost 200 km/h zaznamenala lokomotiva Rakouských spolkových drah ÖBB 1116.015 zvaná Taurus v úseku Břeclav – Vranovice do té doby těžko představitelných 216 km/h. Šlo o nejvyšší rychlost dosaženou mimo Železniční zkušební okruh v Cerhenicích. Souprava ve složení měřicí vůz trakčního vedení (ÖBB) + Ampz + Bmz vedená lokomotivou řady 1116.015-7 ÖBB dosáhla této rychlosti při třetí jízdě ve směru Vranovice – Břeclav v 2. traťové koleji v kilometru 98. 
Rekord byl přitom „jen“ vedlejším produktem celé akce, jejímž hlavním úkolem bylo prověření vlastností nově budované železniční infrastruktury při rychlostech v intervalu 160 až 200 km/h. Sledovalo se trakční vedení, želez-niční spodek a svršek. Protože České dráhy tehdy lokomotivou ani měřicím vozem na 200 km/h nedisponovaly, vypůjčily si je od ÖBB. Rakušané poskytli lokomotivu 1116.015 a měřicí vůz trakčního vedení včetně personálu.

Policejní manévry
V den „D“ železničáři i policisté lemovali od rána mosty, nadjezdy, přejezdy i nástupiště podél kolejí z Břeclavi do Vranovic. Jejich úkolem bylo zajistit naprostou bezpečnost tří zkušebních jízd a jednoho přesunu soupravy mezi oběma stanicemi. Lokomotiva s rakouským a dvěma českými měřicími vozy si při této akci ověřila shodnost údajů měřicích pracovišť. Na hlavní experiment totiž mohl vyjet jen rakouský vůz, neboť ani jeden z dvojice tuzemských nebyl v té době způsobilý pro rychlost 200 km/h.
Zkušebním jízdám více než dvousetkilometrovou rychlostí předcházela kontrolní ověřovací jízda rychlostí 160 km/h. Na ní se podílely i diagnostické vozy ČD – měřicí vůz pro pevná trakční zařízení a měřicí vůz pro diagnostiku železničního svršku. Zkušební jízdy dvoustovkou se uskutečnily v obou směrech zvoleného úseku. Mezi první a druhou jízdou se muselo zajistit otočení lokomotivy a měřicího vozu na točně v Brně-Heršpicích.

Nezbytné splnění podmínek
K bezproblémovému zajištění této náročné akce bylo nutné uskutečnit celou řadu technických, provozních a organizačních opatření. Základním předpokladem ale bylo prokázat, že stavba trati, konstrukce výhybek, jejich zabezpečení i systém trakčního vedení splňují kritéria pro rychlost 200 km/h.
Nezbytné bylo získat povolení Drážního úřadu (DÚ), jehož souhlasné stanovisko se týkalo hned tří oblastí. Tou první byla způsobilost a kvalita železničního spodku a svršku. Odpovídající parametry a vlastnosti obou částí železničního tělesa prověřilo měření geometrických parametrů 2. traťové koleje mezi Břeclaví a Vranovicemi v březnu 2002 krátce po provedení nezbytných dílčích úprav kolejí a výhybek. Konečné rozhodnutí o způsobilosti železničního spodku a svršku Drážní úřad vydal na základě měření z 8. dubna 2002.
Druhou podmínkou byla způsobilost a kvalita trakčního vedení (TV). I to se podařilo splnit díky provedení měření parametrů – výška, klikatost a dynamické vlastnosti, které uskutečnila Technická ústředna dopravní cesty (TÚDC ČD).
Třetím předpokladem byla celková organizace a zajištění bezpečnosti jak zkušebního vlaku, tak ostatní dopravy v traťovém úseku Břeclav – Vranovice. Ani zde se nakonec nevyskytly problémy a podařilo se ho opatřením gene-rálního ředitele ČD splnit. DÚ se vším souhlasil.

Tři jízdy k rekordu
Samotné zkoušky se odehrály prostřednictvím celkem tří jízd v úseku Břeclav – Vranovice. První cesta ve směru Břeclav ‒ Vranovice maximální rychlostí 160 km/h sloužila jako prověření, zda je vše v pořádku. Proto byl v soupravě měřicího vlaku kromě lokomotivy a měřícího vozu ÖBB zařazen i měřicí vůz TV Českých drah a měřicí vůz pro měření geometrických parametrů koleje (GPK) rovněž ČD. Po dojezdu měřicího vlaku do Vranovic byl vůz GPK odpojen a soupravu převezl stroj 363.175 zpět do Břeclavi, kde byl odpojen i bohumínský měřicí vůz TV. Pak byla souprava doplněna dvěma osobními vozy (Ampz + Bmz), které byly do Břeclavi dopraveny v soupravě rychlíku R 277 Slovan. 
Krátce před tři čtvrtě na jedenáct dopoledne se nově sestavená souprava měřicího vlaku vydala na první jízdu dvousetkilometrovou rychlostí. Během ní se podařilo dosáhnout maximální rychlosti 210 km/h. Po dojezdu do stanice Vranovice měřicí soupravu odtáhla lokomotiva 363.175 k obratu do Brna-Horních Heršpic, aby nemusela být měřicí zařízení instalována na druhý sběrač lokomotivy. Pak byla souprava přepravena zpět do Vranovic, odkud přibližně ve 13 hodin vyrazila ke třetí zkušební jízdě. A právě při ní překonala rekordních 216 km/h.

Nadšení po dojezdu
Účastníci jízdy neskrývali nadšení. „Bylo to velice zajímavé. Šlo o to, abychom získali zkušenost a mohli porovnat jiný druh trolejové-ho vedení s naším v Rakousku. Můj subjektivní pocit je ten, že měřená trať je naprosto srovnatelná s tratí ÖBB,“ řekl po pokusu Železničáři vedoucí měřicího vozu ÖBB Bernhard Zanon. Jak po dojezdu našemu týdeníku (v roce 2002 vycházel Železničář každý týden – pozn. red.) prozradil pilotní strojvedoucí z DKV Brno Vladimír Malinkovič, s kvalitou testovaného úseku byl velmi spokojen i rakouský strojvedoucí Bernhard Pichlhoefer. Trať by podle něj údajně vydržela i rychlost 250 km/h. Celou trasu od hrany nástupiště ve Vranovicích po první nástupiště v Břeclavi zvládla testovací souprava za necelou čtvrthodinu. 
Také zpráva TÚDC konstatovala, že infrastruktura byla po provedených rekonstrukcích připravena na zvyšování rychlosti, zejména pokud jde o trakční vedení a železniční spodek a svršek našich koridorových tratí. Upozornila ale zároveň, že dokud nebudou na vyšší rychlosti připraveny i další části infrastruktury, zejména zabezpečovací zaříze-ní, nepodaří se stávající části infrastruktury z tohoto hlediska využít.
Dalšího rekordu se tuzemská železnice dočkala až o dvanáct let později. Překonat do té doby platný zápis rakouského Tauruse na běžné trati se podařilo 18. listopadu 2004 jednotce Pendolino 680.001 Českých drah. Ta dosahovala rekordních rychlostí několik dnů po sobě. 
Už ve středu 17. listopadu jela rychlostí 220 kilometrů, ale pokus o nejrychlejší jízdu byl naplánován na čtvrtek 18. listopadu. Nejprve ve směru z Břeclavi do Hrušovan u Brna ukázal přesný měřič hodnotu 229,4 kilometru v hodině. Na rychlost mělo vliv stoupání a silný vítr, a tak o všem rozhodl až měřicí pokus v opačném směru. Nejrychleji uháněl vlak v úseku Vranovice – Podivín, kde dosáhl 237,04 km/h. Stal se tak nejrychlejší elektrickou jednotkou zahr-niční výroby jedoucí po české železnici. A tuzemský rekord drží dosud.