Omezení v Brně: Co čeká cestující?

Už když se chystala letošní výluka, zástupci organizační jednotky Zákaznického personálu (ZAP) upozorňovali, že ta letošní bude mnohem větší než dvě podobné, které se uskutečnily před několika lety. Na dolním nádraží se i přes žádost Českých drah bohužel nepodařilo včas vybudovat jak útulek pro vlakové čety, tak i více osobních pokladen. Ta vznikla jen jedna jediná a pokladníci se v ní letos během dne prakticky nezastavili. V první fázi scházely i dostatečně velké kryté prostory pro cestující, což se ale v mezičase podařilo napravit.

Problémem dolního nádraží jsou navíc obě nástupiště – nemají zastřešení a jsou příliš krátká pro řadu dálkových souprav s větším množství vozů. Často se stávalo, že mimo peron zůstávaly až dva poslední vozy. Příkladem může být vlak 173 z Německa do Budapešti, kdy vlaková četa musela složitě zajišťovat bezpečný výstup a nástup cestujících. Jednou z variant, jak situaci vyřešit, bylo i doporučení buď výstupu v Brně-Židenicích nebo případný přestup na následující spoj Rx, jenž délkou spolehlivě obsáhne obě nástupiště dolního nádraží. Tento výčet negativních poznatků by měl být od příštího roku již minulostí.

Podchod i bezbariérová nástupiště

Od července příštího roku budou na dolní nádraží zajíždět všechny rychlíky a osobní vlaky ze směru Třebíč a Moravské Bránice. SŽDC by měla během prvního půlroku vybudovat nejen kompletně nové kryté ostrovní nástupiště s podchodem, ale také zakrýt a prodloužit i první peron. „Z hlavního nádraží se převede od prosince 2018 na dolní nádraží okolo čtyřiceti procent všech výkonů, a proto tam budeme muset posílit výkon služby osobních pokladníků. Bude tedy nutné zřídit přibližně pět pokladních míst a zároveň musíme vybudovat zateplenou zděnou čekárnu minimálně pro dvě stě cestujících. Zatím nebyla potřeba, protože dvě předchozí omezení se odehrávala v teplých letních měsících,“ říká manažer ZAP Brno Pavel Karšulín. Dobrou zprávou je i to, že se nástupiště prodlouží na 250 metrů, takže se na ně pohodlně vejdou i vlaky s větším množstvím vozů. V plánu je rovněž výtah a druhá plošina pro imobilní cestující, aby se toto náhradní nádraží stalo bezbariérovým.

ČD Lounge zůstane na místě

Na dolním nádraží navíc vznikne jedno pracoviště skladníka přepravy, protože většina výkonů z hlavního nádraží se postupně přesune do ostatních brněnských stanic. Tento zaměstnanec se ve dvanáctihodinové službě postará především o imobilní o cestující. ČD Lounge se stěhovat z hlavního nádraží v době výluk nebude, zůstane i nadále v provozu a plně k dispozici všem cestujícím, kteří cestují první vozovou třídou, a rovněž pro matky s dětmi před jejich odjezdem autobusy náhradní dopravy na dolní nádraží. V Brně hlavním nádraží zůstanou ve stálém provozu minimálně dvě osobní pokladny, protože tam zajedou vlakové spoje linek S2 a R19 od Letovic, respektive České Třebové. Tyto spoje bude navíc možné využívat i jako náhradní dopravu do stanice Brno-Židenice, kde by měly navazovat na vlaky vyšší kvality, tedy railjety nebo spoje Inter a EuroCity směrem na Prahu či na Slovensko nebo do Rakouska. A mimo to se na hlavní nádraží v roce 2019 vrátí vlaky z Třebíče a Moravských Bránic, a to na nově zrekonstruovaný pátý a šestý peron.

Královo Pole s novinkami

Stranou zájmu nezůstane ani stanice Brno-Královo Pole, jež se od roku 2019 stane výchozí stanicí pro celou řadu rychlíků a regionálních spojů. Plánuje se tam proto nejen posila osobních pokladen, ale i dva skladníci přepravy. Ve stanici Brno-Židenice se počítá se zřízením celkem tří osobních pokladen místo stávajících dvou, protože půjde o další nástupní a výstupní stanici se silnou frekvencí. SŽDC navíc v Židenicích hodlá dobudovat elektronický informační systém i na všech nástupištích, aby se zlepšila rychlá orientace cestujících. „Podobný informační systém vznikne i v celé stanici Brno-dolní nádraží,“ říká na závěr manažer ZAP Brno Pavel Karšulín.