Nákup jízdenky je pohodlný i pro zrakově postižené

Nevidomí a slabozrací by neměli mít prob-lém se orientovat na novém webu a e-shopu Českých drah. Na jeho vývoji se totiž podíleli i specialisté na přístupnost internetových aplikací Radek Pavlíček z brněnské Masarykovy univerzity a Jan Balák, sám těžce zrakově postižený. V tuto chvíli by měly být všechny klíčové funkce „čitelné“ i pro speciální hardware a software určený zrakově postiženým. Několikaměsíční práce však nebyla snadnou záležitostí. Mnoho běžných uživatelů navíc ani netuší, co vše musí web nabídnout a hlavně umět.

„Vývojářům jsme předali náměty na vylepšení stran přístupnosti. Hlavní požadavky jsou nyní splněny,“ uvedl Pavlíček. „Ty, které mohly počkat, se nyní postupně řeší. Stále se však domlouváme na dalších detailech a web ještě více vylepšujeme,“ dodal. ČD totiž přináší další nápady na zlepšení. „S vývojáři jsme například řešili, že nadpis Aktuality je od okolního textu odlišen pouze barvou a velikostí textu, ale já se o tom, že je to nadpis, nedozvím. Jedinou možností je celou stránku projít a tuto část ručně dohledat. To je zdlouhavé, přitom stačí na úrovni zdrojového kódu používat relevantní HTML značky,“ okomentoval Balák.

Struktura rovná se obsah

Na vysvětlenou: nevidomí při práci s počítačem nepoužívají myš, ale jen běžnou klávesnici, případně gesta na dotykových zařízeních, a web procházejí lineárně. Důležitou pomůckou pro orientaci na webové stránce je proto její promyšlené strukturování. To by mělo být takové, aby z něj zrakově postižený uživatel snadno pochopil, co vše se na stránce nachází. Aby bylo možné se na webu pomocí čtečky obrazovky optimálně pohybovat, musí být informace dostatečně a vhodně uspořádány. Pro běžné uživatele jsou nadpisy vizuálně zvýrazněné, ale čtečka si s nimi neporadí. „Stránka může být na úrovni zdrojového kódu vytvořena tak, aby nadpisy byly přístupné i pro uživatele čteček,“ vysvětlil Radek Pavlíček. Lze si to představit jako obsah knížky, kdy jednotlivé nadpisy odpovídají názvům jednotlivých kapitol.

Běžný uživatel si v takovém případě žádné změny nevšimne, tyto úpravy se zpravidla odehrávají na úrovni zdrojového kódu. „Je to tedy něco, co se většinou autoři stránek nebrání udělat, protože tyto změny nemají vliv na vizuální podobu stránky,“ zmínil Pavlíček. Kolize však mohou nastat při úpravách pro slabozraké uživatele. U nich se tyto požadavky mohou týkat například nedostatečného kontrastu nebo příliš malého písma.

Pokračují dál

Národní dopravce na potřeby zrakově postižených uživatelů myslel už v době programování, tedy dávno před jarním spuštěním nového webu. Experti ČD totiž loni na podzim zveřejnili výzvu, aby se přihlásili betatesteři. A mezi nimi byl i Jan Balák. „Ze začátku byly stránky obtížně ovladatelné klávesnicí a nebyl přístupný třeba našeptávač. To už je opraveno, nyní se dozvím, kterou stanici mám vybranou. Dříve mi web nabídl dvanáct položek, ale fakt, že jsem vybral Prahu hlavní nádraží, jsem se dozvěděl až po stisknutí klávesy Enter,“ popsal Balák jeden z vyřešených zádrhelů. Web se však bude z hlediska přístupnosti ještě dále vylepšovat.

Nehodnotíme, ale popisujeme

Na snadnou dostupnost aplikace i pro zrakově postižené má vliv celá řada faktorů. Často proto nelze jednoduše říci, zda daný web je, či není přístupný. „Můžete mít cestujícího, který si jde na web jen koupit lístek. To se mu podaří, a tak jej vyhodnotí jako přístupný. Pak ale najdete fandu, který využívá všechny nabízené funkcionality, a ten vám řekne, že web je nepřístupný, protože nemohl lístek koupit současně i svému kamarádovi. Nemohl přidat oblíbeného cestujícího,“ vysvětluje Radek Pavlíček. Naštěstí existují doporučení, jak tvořit web tak, aby lidem se zdravotním postižením neházel klacky pod nohy. A vývojáři na ně vcelku reflektují. České dráhy jsou navíc jedním z mála velkých subjektů, které se takovými podněty zabývají.