Lanovku na Ještěd prověřila cvičná evakuace

Před podzimní odstávkou visuté lanové dráhy, mimochodem jediné v majetku ČD, byli zákazníci vyvezeni na vrchol Ještědu naposledy v den stého výročí vzniku Československa. Od pondělka 29. října až do pátku 9. listopadu pak byla oblíbená turistická atrakce mimo provoz. Kabina číslo 1 byla demontována, odborníci zkrátili tažné a přítažné lano a vyrobili nové lité koncovky a speciálním testem se také zjišťovalo, zda nehrozí poškození lan. Po opětovném zavěšení kabiny pak byly provedeny například brzdové zkoušky se zátěží. „V pátek 9. listopadu, kdy jsme měli všechny zkoušky úspěšně za sebou a kabinu opět na lanech, jsme v součinnosti s drážními hasiči pod vedením velitele liberecké jednotky Josefa Šperla a vedoucího lezecké skupiny Martina Sulkeho nacvičovali evakuaci cestujících z kabiny lanové dráhy. Znovu jsme začali přepravovat veřejnost hned v sobotu 10. listopadu od ranních osmi hodin,“ říká přednosta Vladimír Štěpán.

V létě i se záchranáři ze zahraničí

Cvičná evakuace se na lanové dráze z bezpečnostních důvodů provádí dvakrát do roka, vždy na závěr revizních prací. Odehrává se buď s komparsem ochotných zájemců z řad zaměstnanců Českých drah či SŽDC a jejich rodinných příslušníků, nebo jen hasičů. Podle přednosty je k nácviku evakuace potřeba minimálně pěti dobrovolníků. Na akci dohlížejí profesionální hasiči, kteří jsou k dispozici jak ve vlastní kabině, tak i dole pod lanovkou, a to včetně výjezdní techniky. Běžně se „evakuují“ lidé speciálním lanem se sedačkou z jedné kabiny u dolní stanice zhruba z výšky patnácti metrů. Někdy se však evakuace, podobně jako loni na jaře, provádí rovnou ze dvou kabin, což je náročné, neboť kompars v takovém případě tvoří asi šedesát lidí. Vzhledem ke členitému terénu v horní části lanovky jde o mnohem složitější záchranný proces. „Letos v červnu jsme si navíc, mimo běžné jarní a podzimní akce, nacvičili pád kabiny lanovky a následnou záchrannou akci, jíž se zúčastnily i integrované složky ze Slovenska, Německa a Polska včetně vrtulníku,“ vysvětluje přednosta Štěpán.

Za každého počasí

Zahájení cvičné evakuace je zpravidla v devět hodin ráno, a to za jakéhokoli počasí. V pátek 9. listopadu bylo pod Ještědem tradiční mlhavé a sychravé podzimní počasí. Akci odstartoval přednosta lanovky tím, že zavolal strojníkovi a ten pak průvodčímu cvičné kabiny. Po domluvě s operátory přednosta volá hasiče či zdravotní záchrannou službu na linku 155.

Někdy, jak tomu bylo i v listopadu, příprava ke cvičení probíhá bez telefonátů v přímé součinnosti se zaměstnanci Českých drah. Personál lanové dráhy si ráno rychle v dolní stanici zopakoval evakuační plán, což je jakýsi manuál s přesným popisem všech úkonů, a po domluveném signálu povyjela kabina nad připravený prostor, jištěný hasiči. A pak šlo vše již ráz na ráz. Průvodčí odmontoval v podlaze lanovky spodní víko, odjistil spouštěcí zařízení a začal spouštět první komparsisty, mezi nimiž nechyběla ani pětiletá odvážná dívenka. Dole všechny jistili hasiči, kteří po dojezdu spouštěcího lana dobrovolníka pomohli odvázat. V kabině bylo asi šest dobrovolníků. Pokud by to bylo například pětadvacet či třicet lidí, neměla by evakuace přesáhnout tři čtvrtě hodiny.

Z prováděcích vyhlášek vyplývá, že doba na evakuaci jsou dvě hodiny, a když se překročí tato doba, jde už o záchrannou akci a u ní musí být všechny složky záchranného integrovaného systému. „My máme výhodu, že máme jen pár kilometrů odtud základnu drážní hasičské záchranky, která je na evakuaci z lanovky speciálně vycvičená. Navíc mají odpovídající nářadí, jímž se dokážou do kabiny rychle dostat, takže se celý záchranný proces významně urychluje,“ doplňuje na závěr přednosta lanové dráhy.