ČD testují sčítače cestujících, poskytnou data o vytížení vlaků

Testovací provoz má za úkol zjistit, zdali jsou tyto technologie použitelné ve vlacích a jestli jsou schopné nahradit ruční sčítání, která nyní zajišťuje vlakový personál. V současnosti probíhá porovnání dat z obou způsobů sčítání, aby bylo možné stanovit jejich chybovost a systém automatického sčítání nastavit k co největší přesnosti. „Cílem projektu je vyzkoušet jednotlivé technologie, zjistit, jakou mají úspěšnost, a zjistit, jestli se vůbec dají použít. A dnes již víme, že se použít dají,“ říká Martin Pokrývka, který má vozidlové systémy na starost.
Automatický systém sčítání cestujících přinese informace o obsazenosti i na linkách, kde funguje samoobslužný provoz. Díky tomu budou moci České dráhy přesněji sdělit objednavatelům dopravy vytíženost jednotlivých spojů. Další nespornou výhodou je aktuálnost dat. Ty budou k dispozici v reálném čase a bude pouze záležet na tom, jakým způsobem budou zpracovávána.
Sčítače navíc poskytnou výrazně větší množství dat. Informace o počtech cestujících nebudou k dispozici pouze v rámci celé linky, ale bude možné přesně sledovat frekvenci mezi jednotlivými stanicemi. Což poskytne jak objednavatelům, tak Českým drahám výrazně lepší možnosti reagovat na reálnou poptávku a v důsledku tím snižovat náklady. Tím ale možnosti nekončí – na základě přesných počtů se dá například i lépe objednávat náhradní doprava, v případě mimořádné události mohou posloužit složkám integrovaného záchranného systému.

Jak eliminovat duchy
Úspěšnost sčítání obou systémů se nyní pohybuje kolem 90 %. Z podstaty nelze dosáhnout absolutní spolehlivosti, té se ale lze přiblížit vhodnou interpretací výstupních dat. Zkušební provoz například pomáhá odhalit, jak vznikají „duchové“, tedy špatně započtení cestující. Pokud se podaří takové případy odhalovat, lze je v důsledku eliminovat.  
 „Během zkušebního provozu jsme například zjistili, jakým problémem může být změna ročního období. V létě jsme měli vyzkoušené všechny myslitelné kombinace – rodiče s dětmi, kočárky, kola… Ovšem později jsme zjistili, že problém může dělat například zimní vybavení. U jedné z technologií nám například lyže na ramenou započítají člověka navíc, který reálně do vlaku nenastoupil,“ popisuje Pokrývka úskalí, s nimiž se při zavádění systému on a jeho kolegyně a kolegové setkávají.
Složité také je, na rozdíl od autobusů nebo obchodních domů, kde sčítací rámy též fungují, zahrnout specifika železničního provozu. „Vlak například přijede do stanice se dvěma vozy, souprava se rozpojí a každý vůz jede jinam. Na to musíme umět reagovat.“
Nyní se sčítače testují na trasách Děčín– Liberec a Děčín – Rumburk. A v Liberci vyvstal další provozní problém typický pro drážní provoz. „Je tam tak ostrý obrat, že vystupující lidi musíme odčítat z původního vlaku, zatímco nastupující už musíme datově zařadit k následujícímu, abychom mohli jednotlivé frekvence odlišit. A co třeba se strojvedoucí, vlakvedoucím nebo úklidovou četou, kteří nastupují tam a zpět. Kam je zapsat, jak je odlišit? I to musíme vyřešit a i to ovlivňuje výslednou účinnost systému. Na nás je stanovit, jakým způsobem získaná data očišťovat,“ dodal Pokrývka.
Nové vlaky z nejbližších dodávek budou sčítači vybaveny již z výroby. Problémem ovšem není instalovat sčítací rámy ani zpětně do starších vozidel. To by se mohlo hodit například právě na tratích, kde nejezdí vlakový doprovod. Zda se tak stane, se dozvíme po ukončení zkušebního provozu.