Železničních přejezdů je příliš, rušení nadbytečných je složité

Před třemi roky navíc vešla v platnost novela silničního zákona, která dala kompetenci k rušení železničních přejezdů na účelových komunikacích silničním správním úřadům. A právě kvůli tomu se pravděpodobně celý proces přibrzdil. Do roku 2016 si totiž tyto úřady rozhodovaly jen o zrušení přejezdů na silnicích první, druhé a třetí třídy. O osudu přejezdů na účelových komunikacích (často v lesích, mezi polnostmi) rozhodoval Drážní úřad.  „Do roku 2016 se nám tempo dařilo, ale od té doby není zrušeno tolik přejezdů, kolik bychom si představovali,“ potvrdil Martin Roedl, ředitel sekce stavební Drážního úřadu.

Objížďka 10 km

Nyní o zrušení rozhodují zmíněné silniční správní úřady.  Roli ale v celém procesu hrají individuální zájmy různých subjektů. „Proti rušení jsou hlavně samosprávy. Starostové si pozvou například zemědělce, kteří hlásí, že přes přejezd jezdí i přesto, že tam rostou dvoumetrové břízy a závory nebyly podle záznamů výpravčích dva roky odemčeny,“ uvedl Roedl příklad. „Když jsme přejezd odstranili na žádost Správy železniční dopravní cesty, odvolala se obec, v opačném případě se zase odvolávala SŽDC.“

Ministerstvo dopravy už ve spolupráci se zainteresovanými úřady připravuje legislativu, neboť podle něj nelze navyšovat bezpečnost dopravy bez spolupráce všech. „Zákon by tedy například měl jasně stanovit maximální možnou objízdnou trasu. Hovoří se o deseti kilometrech,“ zmínil Roedl.

Dnes na železniční síti neexistuje nezabezpečený přejezd.  Každý je chráněn alespoň výstražnými kříži. Nutno je respektovat, a pokud se tak nestane, pak i vlak velikosti motorového vozu řady 810 dokáže udělat z auta hromadu šrotu a usmrtit posádku.