Závody lokomotiv ve Zvolenu přinesly naší strojvůdkyni stříbrné místo

Grand Prix Slovakia není jedinou sympatickou akcí pro přátele železnice konanou na východ od řeky Moravy. Ale jistě je akcí výjimečnou. Letošní ročník přinesl poprvé i mistrovství Evropy strojvedoucích žen a dívek. Na něm měly své želízko v ohni i České dráhy. Vysokoškolačka Marie Sehnalová pracuje jako jedna ze dvou strojvůdkyň pod vlajkou DKV Praha, PJ Vršovice, a ponejvíce jezdí na Odstavném nádraží jih. 

Tři ženy na stanovišti

Strojvůdkyně dorazily nakonec pouze tři – dvě domácí ze společnosti ZSSK (další strojvůdkyně z RD Košice se nezúčastnila) a již zmíněná zástupkyně Českých drah. V disciplínách vážných (jízda na přesnost zastavení) i veselých (vysvobození rytíře připoutaného symbolicky ke koleji) všechny tři dokázaly, že přesně zvládnou svou profesi a mají smysl pro humor. „Fandil jsem všem, i když nejvíce naší Daně Mičencové, která nakonec byla třetí,“ přiznal se nám Jiří Kubáček, šéf ŽSR – Muzejního a dokumentačního centra Bratislava, a dodal, že ke spravedlivým podmínkám pro dívky přispělo zejména to, že všechny startovaly na strojích téže řady, dokonce stejných barev, na modernizované řadě 712, které zapůjčila místní ŽOS Zvolen. Nutno dodat, že Marie Sehnalová byla v celkovém pořadí druhá, vítězkou se stala Antónia Vlčáková z Oravské lesní železnice. Zapůsobila nejlépe i na moderátora akce Ľubomíra Lehotského, který trefně poznamenal, že vítězka ze své lesní dráhy, kde jezdí na 55 promile na lokomotivě typu DH, musí být zvyklá pořádně otvírat regulátor a hlídat, aby se nesmekala kola. 

Povolání pro tvrdší povahy

Soutěžící strojvůdkyně přišla povzbudit Emília Novotná, která ve Zvolenu 25 let jezdila na Sergejích. Nyní už je v důchodu, půl roku byla sesazená na myčce, bohužel kvůli tvrdému odpružení podvozků elektrických Laminátek si poničila páteř a diesely ji ještě připravily o 50 procent sluchu. „Je to povolání pro ženy, ale pro takové, které mají tvrdší povahu. Víte, někdy si lehnu a říkám si, jak jsem to vůbec mohla přežít,“ řekla Novotná novinářům s tím, že dnešní strojvedoucí obdivuje. „Přeju jim ale, aby to měly lehčí.“ A pak ještě zavzpomínala na staré časy, kdy ve Zvolenu 25 let jezdila na proslulých sovětských lokomotivách o výkonu 2 tisíce koní: „Byl to nádherný okamžik. Sedět na Sergejovi, za sebou zátěž a stroj nahoru do Kremnických Baní jen vrněl jako starý kocour – na to se jednoduše nedá zapomenout.“ 

Dopoledne motory, po obědě pára

Kvůli ženám jsme ovšem přeskočili první kolo závodů, v nichž se v rámci 3. ročníku ceny Klubu historické techniky Zvolen utkaly osádky motorových vozů. V několika disciplínách se střetly čety vozů M 131.1053, 443 a 1125 plus rakouský Šínobus řady 5081.01. K disciplínám přibyl převoz dobové dvojice tvořené distingovanou dámou Adélkou Ostroluckou a výpravčím Lumírem Kuncem, samozřejmě s těžkým zavazadlem.

Po poledni se návštěvníci věnovali desítkám různých atrakcí, modelům nebo prohlídce nových vozidel push-pull či jednotky 861. Novinku, redesignovanou „slovenskou Regionovu“ 813-913.110, představilo ŽOS Zvolen. To již na koleje nastupovala parní trakce. Čtveřice strojů delegovaných z Rakouska, Česka a Slovenska doplnila zelená tendrovka z Maďarska. Jak se později ukázalo v závodě, byla malá, ale šikovná. Budapešťané s ní obsadili první příčku! Mezi další akce nabitého dne patřilo unášení mažoretek a koulení prázdných sudů po kolejnici. S napětím očekávali odpolední souboje muži doprovázející valašského Kocúra 314.303 – Martin Šůstal, Tomáš Hřebík a Michal Štrublík, kteří přijeli závodit poprvé. Cesta z Valach, zatím pro nově zprovozněnou lokomotivu vůbec nejdelší, jim maximálně čtyřicetikilometrovou rychlostí trvala 20 hodin. 

Nostalgické cesty domů

Nakonec si nechalo říci i počasí, a tak si návštěvníci kromě mokrých šatů a deštníků mohli odvézt domů hlavně skvělé zážitky. K cestě do okolních měst a obcí je rozvezly zvláštní vlaky tvořené rovněž historickými vozidly: 464.001 na Kriváň, Pomaranč T 678.0012 do Banské Bystrice, motorový vlak M 262.004 a M 240.0039 do Banské Štiavnice a čtveřice Hurvínků do Krupiny a zpět. „Vše tu bylo super, hlavně to mistrovství strojvůdkyň,“ hodnotí Pavol Gábor, generální ředitel ZSSK. Atraktivní podívanou si chválil i Ignacio Barron de Angoíti, ředitel sekce osobní dopravy a VRT při UIC, který stanul odpoledne v soutěžní porotě. Hlavní organizátor Peter Oravec ze zvolenského KHT věří, že první mistrovství strojvedoucích odstartovalo novou tradici.