Vyšel další Vědeckotechnický sborník ČD

prof. Ing. Tatiana Molková, Ph.D. – prof. Ing. Vlastislav Mojžíš, CSc.

Čtvrt století Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice

Příspěvek se při příležitosti 25 let existence Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice stručně zabývá vznikem fakulty, její současností jak v oblasti vzdělávací, tak i výzkumné a nastiňuje další perspektivu fakulty.

Ing. Jiří Pohl

Energetické aspekty moderní železniční dopravy

Současná podoba dopravy, charakteristická při přepravě osob i věcí s dominantním podílem automobilů, je pro svou vysokou energetickou náročnost již ve velmi blízkém horizontu neudržitelná. Je totiž spojena nejen s globálními exhalacemi, které nevratně poškozují klimatické podmínky na Zemi, ale i s lokálními exhalacemi, které poškozují zdraví obyvatelstva. Velký potenciál v udržitelné mobilitě budoucnosti mají technické inovace. Nové technologie zvyšují atraktivitu železniční dopravy, což je podmínkou vzniku extramodálních úspor energie. Zároveň zvyšují její energetickou efektivitu, což je podmínkou vzniku intramodálních úspor energie. 

Ing. Tomáš Konopáč

ERTMS jakožto nedílná součást řízení a zabezpečení moderní železnice v České republice

Běžným standardem v oblasti řízení a zabezpečení železniční dopravy se v posledních desetiletích stal European Railway Traffic Management System (ERTMS), a to oba jeho základní dva pilíře – rádiový komunikační systém GSM-R i evropský vlakový zabezpečovací systém ETCS. Přestože bývá ERTMS spojováno zejména s problematikou zavádění interoperability do železničního prostředí, jeho význam pro ČR je mnohem výraznější. Systém GSM-R je již řadu let v železniční infrastruktuře i na hnacích vozidlech instalován a běžně používán, ETCS se teprve v současné době začíná intenzivně prosazovat do provozu. ETCS je relativně složitý elektronický systém, který však má oproti národnímu systému vlakového zabezpečovače typu LS nesrovnatelně vyšší úroveň funkčních vlastností a umožňuje zvýšit zásadním způsobem bezpečnost provozu. Technicky i funkčně vyspělé vlakové zabezpečovací zařízení přináší nové technické i technologické požadavky například z hlediska konfigurace infrastruktury, aby bylo možné správně využít jeho vlastnosti a minimalizovat případné omezující vlivy na kapacitu dopravní cesty.

Ing. Marie Vopálenská

Interoperabilita evropského železničního systému a postup aplikace Technického pilíře 4. železničního balíčku EU

V devadesátých letech minulého století začalo Evropské společenství (ES) řešit klesající podíl železnice na dopravním trhu Evropy a pro posílení pozice železniční dopravy přijalo řadu opatření. Mezi nejvýznamnější patřilo rozhodnutí o řešení interoperability železničního systému jako nezbytné podmínky pro odstraňování bariér bránících plynulé dopravě mezi jednotlivými státy a zlepšujících její kvalitu pro zákazníky. Interoperabilitu železničního systému definovalo ES ve svých legislativních dokumentech jako: „Schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených úrovní výkonnosti. Tato schopnost je založena na všech předpisových, technických a provozních podmínkách, které musí být dodrženy v zájmu splnění základních požadavků.“ Interoperabilita na železnici ve smyslu této definice, znamená kompatibilitu vozidel a infrastruktury, jakož i komunikačních a informačních systémů různých účastníků železničního provozu. Článek představuje základní legislativní evropské i národní dokumenty, které byly v rámci shora uvedeného cíle již dosaženy a které jsou aktuální v současné době.

Ing. Tomáš Rolník

Jízdy dvoucestných vozidel HZS na síti SŽDC při zajištění záchranných a likvidačních prací z hlediska dopravní technologie

Článek se zabývá dopravní technologií jízdy dvoucestných vozidel. Jsou v něm popsány principy jejího zabezpečení a organizace jízdy od místa nakolejení až po místo zásahu.

Ing. Petr Kolář – Ing. Michal Pavel – Jaroslav Hokeš

Kooperativní inteligentní dopravní systémy na železničních přejezdech

Příspěvek pojednává o využití kooperativních inteligentních dopravních systémů na železničních přejezdech. SŽDC společně s AŽD Praha a firmou RADOM je zapojeno do projektu „C-ROADS Czech Republic“. Cílem spolupráce těchto partnerů je navrhnout, pilotně nainstalovat a otestovat C-ITS systém, který by předával informace silničním vozidlům blížícím se k železničnímu přejezdu. Jedná se zejména o informace o umístění přejezdu a o stavu přejezdového zabezpečovacího zařízení. Tím bude řidič vozidla včas upozorňován/informován o nastávající situaci na jeho jízdní trase. Za předpokladu úspěšného ověřovacího provozu, a pokud bezpečnostní analýza neshledá nepřijatelná rizika, může tento systém významně přispět ke zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech.

Ing. Ladislav Novák

Pětapadesát let provozu fenomenální řady lokomotiv ČME 3

V roce 2018 uplyne 55 let od zrodu legendárních motorových posunovacích lokomotiv typu ČME 3, které drží světový primát v počtu lokomotiv, dodaných na export jedinému zákazníkovi. Výsledkem jejich spolehlivosti a oblíbenosti je, že většina lokomotiv je v provozu i po uplynutí jejich životnosti. Článek se zabývá i vývojem modifikace ČME 3T, která efektivním použitím elektrodynamické brzdy na posunovacích lokomotivách změnila dosavadní poučky o EDB.

Ing. Miroslav Šídlo

Zahájení procesu řízení rizik při provádění technických změn na železničních subsystémech

Článek je zaměřen na jeden ze způsobů zahájení procesu řízení rizik navrhovaných změn u železničních subsystémů a na činnost a odpovědnost navrhovatele změny. Zahájení procesu bylo popsáno spolu s vedením jednoduché formy identifikace předpokládaných nebezpečí, což není jen založení, ale uplatnění řady analytických postupů, jejichž příklady byly uvedeny.

Bc. Martin Král – Ing. Jakub Dufek – Ing. Lukáš Čejchan

Železniční nákladní koridory (RFC)

Na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu byla příslušným členským státům EU uložena povinnost zřídit a provozovat železniční nákladní koridory (angl. Rail Freight Corridors, zkr. RFC). Trasování koridorů RFC bylo aktualizováno formou Přílohy II k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy. Cílem implementace nařízení EU je vytvoření platformy pro efektivní koordinaci manažerů infrastruktury, přídělců kapacity, dopravců, terminálů a dalších subjektů za účelem zjednodušení postupů pro provozování mezistátní dopravy nákladních vlaků v Evropě a poskytování kvalitnějších služeb z hlediska doby přepravy, spolehlivosti a pravidelnosti nákladní dopravy. Příspěvek poskytuje základní přehled koridorů RFC s větším zaměřením na čtyři koridory vedoucí přes území České republiky, informaci o produktech nabízených jediným kontaktním místem koridoru (angl. Corridor One-Stop-Shop, zkr. C-OSS), používaných informačních systémech, organizační struktuře koridorů a jejich zapojení do činností v dalších organizacích a platformách.