Velký návrat po pěti letech: Rosnička je pod parou

Lokomotiva Rosnička opět rozdává radost. Finanční prostředky na její zásadní opravu se nakonec našly, a to mimo jiné i díky veřejné sbírce, kterou několik let pořádala a propagovala Nadace Okřídlené kolo. Významnou část přispěvovatelů tak tvoří právě železničáři. Tmavě zelená parní lokomotiva, která patří mezi poslední vyrobené na území Československa, získala zpět svůj ztracený „život“ s velkou slávou v prostorách DPOV Přerov. Přitom zániku unikla jen o fous.

Na historii nesmíme zapomínat

„Je dobře, že se České dráhy nejen starají o komfort cestujících v moderních vlacích, ale že se také věnují historii,“ uvedl při ceremonii František Bureš, generální ředitel DPOV. Narážel tím na skutečnost, že největší část nákladů – téměř 2,4 milionu korun – přišla z vlastních zdrojů národního dopravce. Rosnička ovšem patří Národnímu technickému muzeu, které na křtu zastupoval jeho šéf Karel Ksandr.

Vezla Chruščova na schůzku

Parní lokomotivy této konstrukce byly pro ČSD v Závodech V. I. Lenina Plzeň vyrobeny pouhé dva kusy. Pojezd uspořádání 2' D 2' vycházel z předválečné 464.0, „vrchní stavba“ stavebnicově využívala prvky použité na nových lokomotivách 556.0 nebo 498.1. Lokomotiva 464.202 přišla z výroby roku 1956 do lokomotivního depa Jihlava, přičemž o tři roky později tam přešla i její sestra s číslem 1. Technicko-bezpečnostní zkoušky oba stroje vykonaly na trati Praha – Lovosice, přičemž dosáhly rychlosti 105 km/h. Lokomotivy střídavě sloužily v depech Brno-dolní, Přerov, Olomouc, Havlíčkův Brod a Česká Třebová. V roce 1972 se pak lokomotivy naposledy přestěhovaly do depa v Olomouci, odkud vyjížděly hlavně na horskou trať do Krnova. Obě dosloužily v roce 1974. Vzhledem k tomu, že původně pro muzeum zamluvená 464.201 byla v podstatně horším technickém stavu, převzalo 13. 6. 1974 do stavu NTM Praha stroj 464.202. Po technické stránce patřily k nejdokonalejším u nás vyrobeným parním lokomotivám.

 V roce 1961 se obě lokomotivy přezdívané kvůli své barvě Rosnička 464.2 proslavily jízdou speciálního vlaku mezi Bratislavou a Marcheggem, který vezl sovětského vůdce Nikitu Sergejeviče Chruščova na schůzku s americkým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym. V roce 1974 byla lokomotiva předána do sbírek Národního technického muzea, které ji převezlo do svého depozitáře v Čelákovicích. V osmdesátých letech ji do své péče převzalo lokomotivní depo Olomouc, kde byla mašinka po náročné opravě v červnu 1993 zprovozněna. Od té doby najezdila tisíce kilometrů v čele zvláštních vlaků pro veřejnost. V roce 2009 ale lokomotivě skončila životnost kotle, a proto musela být odstavena.

Vynucená přestávka skončila

Jak připomněl Jindřich Rachota, vrchní přednosta Depa historických vozidel Českých drah, opravy parních lokomotiv jsou nyní po zániku této činnosti v Českých Velenicích složitější. „Šlo prakticky o rozsah střední opravy. Nejproblematičtější část, kotel, opravovala kolínská společnost SEA. Do kotle bylo dosazeno 119 nových žárnic, desítky kouřovek a přehřívačové články plus komunikační roura. Nové jsou i vodní vany,“ vysvětlil rozsah oprav vrchní přednosta Jindřich Rachota s tím, že vývaz lokomotivy začal už v depu Olomouc a opravy byly dokončeny v Lužné u Rakovníka. Parní lokomotiva se nyní vrací na Moravu, kde také v pravidelném provozu v 70. letech dojezdila. Hned 4. října se předvedla na vlacích v rámci oslav regionálního Dne železnice na severní Moravě mezi Bohumínem a Ostravou.

Kolik stálo oživení Rosničky

Ve sbírce Nadace Okřídlené kolo bylo na rekonstrukci Rosničky vybráno asi půl milionu korun. To by na opravu stroje opravdu nestačilo. Hlavní tíhu opravy proto nesly České dráhy, jež zajistily přesně 2 370 475 korun. Další částku 731 461 korun se podařilo získat v rámci programu ministerstva dopravy Obnova historických železničních kolejových vozidel. Zásadní oprava Rosnička celkem přišla na 3 601 936 korun.