V terminálu na kraji Brna naložíme papír i elektroniku

Zaměstnanci brněnského překladiště odbaví v Horních Heršpicích měsíčně až 350 kontejnerů. Současně naloží či vyloží kolem tisíce silničních návěsů na speciální železniční vozy. Překladiště funguje jako akciová společnost, která má oficiální název Terminal Brno a vznikla v roce 2011. Samotný areál byl ale postaven již na začátku sedmdesátých let. „Od roku 2004 byl na celých pět let zakonzervován a jeho nová kapitola se začala psát před dvěma lety. Výjimečnost terminálu spočívá nejen ve velmi výhodné poloze v sousedství mezinárodní dálnice, ale i nedalekého prvního železničního koridoru, se kterým jsme kolejově propojeni,“ vysvětluje vedoucí terminálu František Balga.

Oba vlastníci jsou zároveň jedinými zákazníky terminálu

Budovy a koleje v areálu překladiště původně vlastnila firma ČSKD Intrans a pozemky naopak České dráhy. V současnosti je majitelem společnost Terminál Brno, která z větší části patří dopravci
ČD Cargo a z menší Intransu. Oba vlastníci také překladiště vydatně používají: ČD Cargo pro přepravu silničních návěsů po železnici, ČSKD Intrans pro přepravu velkých kontejnerů. Je třeba zdůraznit, že areál není veřejným překladištěm a zakázky od dalších zákazníků tedy nepřijímá. Oba vlastníci ho ale využívají ve vrchovaté míře.

A jak se vlastně zboží do heršpického překladiště dostává? Odpověď je vcelku jednoduchá. Podle šéfa terminálu Balgy dorazí kontejnery vlakem z pražského kontejnerového překladiště na Žižkově každý všední den a v sobotu v osm hodin ráno. Ihned jsou pak rozváženy speciálně upravenými nákladními tahači po Jihomoravském kraji, ale také na Slovensko a do Dolních Rakous. „Naopak silniční návěsy jedou na ucelených vlakových soupravách z německého přístavního města Rostock čtyřikrát týdně. Každý z těchto vlaků je řazen ze sedmnácti vozů, které pojmou dvojnásobný počet silničních návěsů. Tyto návěsy se z Brna rozjíždějí po silnicích nejen po jižní Moravě, ale také do již vzpomínaného Slovenska, ale i do Maďarska, Rumunska, Bulharska či Turecka. Některé kamiony jezdí dokonce až do Itálie. Jednací řečí je angličtina, kterou ovládají jak naši dispečeři, tak většina zahraničních řidičů kamionů,“ říká Balga.

Mezi Brnem a Rostockem pendlují dvě soupravy

Z důvodů možných výluk na železničních tratích jsou zavedeny na terminálu ve čtvrtek a pátek noční směny, jinak se slouží v denním provozu. Určitou zvláštností zůstává sobotní dopolední směna, která je podle Balgy nezbytná pro odbavení vlakové soupravy směřující do Německa. „Máme přesně stanovený grafikon, jak naše vlaky jezdí. Jde o kategorii mezinárodních nákladních expresů, které mají prioritu při průjezdu jak Českou republikou, tak Německem,“ říká Zdeněk Škvařil, ředitel brněnské provozní jednotky ČD Cargo.

Jelikož mezi Brnem a Rostockem pendlují pouze dvě železniční soupravy, nastává občas problém, když se koná nějaká výluka. Ta potom naruší jízdu vlaku třeba o hodinu či dvě a zpoždění se „nabaluje“. Vzhledem k tomu, že český i německý jízdní řád je poměrně striktní, nákladní vlaky pak pod vlivem dominového efektu jezdí zpožděné až do konce týdne. Eliminaci vlivu zpoždění pomáhají hlavně víkendy, kdy se v Německu nepracuje, takže soupravy se pak dostanou do svých běžných časů. „V přepravě silničních návěsů po železnici vidím obrovský ekologický přínos,“ vysvětluje ředitel Škvařil, který ještě dodává: „Z Horních Heršpic do Rostocku a zpět ujedou návěsy celkem 840 kilometrů po dráze a přitom nezatěžují silnice a dálnice, což znamená, že lidé nemusí dýchat škodlivé zplodiny z kamionů.“