Ústecké pokladny vyprávějí příběh povodní

Pro cestující byla cesta od vlaku až do ulic otevřena, byť v provizorním režimu, 11. června poté, co proběhl elementární úklid podchodu a přednádražního prostoru. Bylo však jasné, že nedávno zrekonstruovaná budova se do normálního režimu nevrátí několik měsíců. Zaměstnanci KCOD museli především řešit otázku, jak zajistit prodej jízdních dokladů cestující veřejnosti. 

Provizorium i pro zaměstnance

„Po přechodnou dobu, než dojde k nápravě škod napáchaných povodní, jsme museli zabezpečit odbavení cestujících v jiných prostorách, tedy mimo poškozenou odbavovací halu,“ říká ředitel KCOD Ústí nad Labem Daniel Jareš. „Uvažovali jsme o umístění provizorních buněk přímo na nástupištích, nakonec jsme však díky dohodě s městem mohli využít dvou míst v přednádražním prostoru. Pokladníci se do první buňky, kam byla přivedena elektřina a datová síť nutná k provozu výdejních terminálů, přestěhovali v noci na 11. června. S prodejem jízdenek a poskytováním informací pomáhali také vlakoví revizoři na dvou místech přímo u vstupu do podchodu,“ dodává.

Druhá provizorní pokladna byla instalována o několik dní později. Zákazníci Českých drah jsou tak odbavováni zcela mimo výpravní budovu, přesto se rozsah nabízených jízdních dokladů nezměnil. Mimořádné podmínky se však nedotýkají pouze cestujících, ale také zaměstnanců. Kromě elektřiny nejsou do buněk zavedeny inženýrské sítě, ale všichni pokladníci ve směně dostávají dostatečné množství balené vody. „Usnadnit službu v parných letních dnech by měly přenosné klimatizační jednotky. Vzhledem k tomu, že v celé nádražní budově zatím nefunguje sociální zařízení, zaměstnancům i cestujícím slouží mobilní toalety,“ pokračuje Daniel Jareš a dodává, že do stavu před povodní by ústecké hlavní nádraží mělo být uvedeno na počátku září. 

Zapojili jsme marketing

Na reklamních plachtách, do kterých se oděly provizorní pokladny, je vidět i příběh ničivých povodní. Vzhled buněk původně nebyl příliš reprezentativní. „Oslovil jsem proto Odbor marketingu a komunikace, zda by nebylo možné zevnějšek buněk vylepšit. Řešením se stala aplikace plachet s fotografiemi. Lidé tak mají možnost vidět, jak nádraží vypadalo před povodní, jaké škody velká voda napáchala a jak by se mělo vrátit do původní podoby,“ říká Daniel Jareš. Není bez zajímavosti, že pozorný divák najde mezi fotografiemi také titulní stranu Železničáře se snímkem zachycujícím Labem zaplavenou severočeskou metropoli. Nezbývá než doufat, že podobné plachty nebudou nejen v Ústí nad Labem dlouhá léta zapotřebí.