Sbíráme návrhy od vozíčkářů, jak vylepšit modernizované rychlíkové vozy

Jak dodatečně vylepšit nové osobní vozy s vybavením pro vozíčkáře, aby ještě více splňovaly požadavky handicapovaných? To bylo hlavním tématem pracovního setkání, které se pod vedením Michala Štěpána, náměstka generálního ředitele ČD pro osobní dopravu, konalo u nového vozu Bbdgmee²³⁶ číslo 71 058 na pražském hlavním nádraží 30. ledna. Zástupci Českých drah diskutovali o praktických připomínkách od vozíčkářů, kteří si postupně vyzkoušeli, jak zvládnou najetí na plošinu, zvednutí, manévrování ve voze, pohyb v oddílu bezbariérové toalety a usazení dvojice vozíků v kupé. Schůzka vznikla na základě aktivní spolupráce vedení ČD s Národní radou osob se zdravotním postižením.

Za České dráhy přišli zaměstnanci z Odboru kolejových vozidel, Odboru provozu osobní dopravy a Odboru obchodu osobní dopravy. Dále na hlavní nádraží zavítali konstruktéři z trnavské ŽOS Soňa Rejdugová a Marian Karmazín. V hlavní roli zde ale byli handicapovaní cestující s omezením pohybu. Akce se konala ve spolupráci s Pražskou organizací vozíčkářů a Národní radou osob se zdravotním postižením. 

Nástup přes zdvihací plošinu zvládli všichni, ale…

Pro vozíčkářku Terezu Doležalovou je největší problém v nájezdu na plošinu o rozměrech 869 x 772 mm. „Ani tolik nevadí, že je úzká, i když by mohla být širší. Vadí mi ale nájezd na ni. Když vidíte pod sebou díru do kolejiště, tak tam nechcete najíždět těsně při hraně a navíc ta plošina klouže. Nikdy nevíte, jestli vám kolečko od vozíku neuhne o dva centimetry. A kdo vás pak bude tahat zpod peronu?!“ říká emotivně. Pomocí zdvihací plošiny nakonec vyjeli nahoru všichni. Určité problémy ale měl Ivo Krajíček, protože jeho elektrický vozík byl prodloužen o podnožky, které musí používat po operaci nohou. Ještě štěstí, že tyto podnožky byly odnímatelné.

„Zdá se mi, že zařízení pro vozíčkáře je použitelné, ovšem pokud má člověk za sebou armádu obsluhovatelů. Někdo musí otvírat dveře, odklápět části plošiny a podobně. V opačném případě to může být problém,“ hodnotila nástup do vozu Bbdgmee²³⁶ Eva Kučerová z Pražské organizace vozíčkářů. Jaký z toho vyplynul závěr pro České dráhy? Konstrukčně není třeba plošinu upravovat, problémy lze řešit rampovým plechem nebo deskou, což si po prezentaci zástupci ŽOS Trnava prohlédli ve vloženém voze Regionova řady 014. Zástupci Českých drah také informovali, že v chystaném rozšíření manuálu bude definováno, kdy, v čem a jak má vlaková četa pomoci handicapovaným cestujícím, a to včetně nástupu do vlaku. 

Je možné přesunout tlačítko?

A zkoušky pokračovaly dál. V rukou zástupců dopravce i výrobce se míhaly rozvinovací či digitální metry, v blocích přibývalo poznámek. Už před pár týdny bylo dohodnuto, že v budoucnu nebudou v kupé montovány dva sedáky, čímž se ušetří asi 30 centimetrů prostoru pro lepší manipulaci s vozíkem. Návrhy se týkaly zvětšení dveří do kupé až na 100 cm, zjednodušení sklápění stolečků či přemístění tlačítka SOS. Pro vozíčkáře problematické vodicí lišty dveří na podlaze lze zase řešit doplněním nájezdových ramp. Ivo Krajíček připomněl požadavek na samostatnou desetiampérovou zásuvku pro dobíjení vozíků jako se osvědčila ve vozech od firmy Stadler. Pracovníci trnavské ŽOS slíbili problém prověřit. Vyčlenění nového proudového okruhu totiž nesmí ohrozit dostatek „šťávy“ pro zbývající cestující.

Při zkoušení přišly na řadu bezbariérové toalety. U nich vadil vozíčkářům především stísněný prostor. Týkalo se to hlavně těch na větších elektrických vozících. Další připomínky se týkaly umístění tlačítka SOS, které by vozíčkáři uvítali vpravo vedle umyvadla. Paralelní tlačítko by se prý mohlo nacházet vpravo od dveří. Padl také návrh na přemístění tlačítka na splachování na boční stěnu vlevo. Vozíčkáři se vyjadřovali také ke sklopnému a podokennímu madlu, elektronickému zámku u dveří a umyvadlové desce. Její posun o asi 12 centimetrů by prý umožnil zvětšení oddílu. Ze strany vozíčkářů zaznělo i několik podnětů, jež se navzájem vylučovaly, proto zástupci Národní rady osob se zdravotním postižením slíbili dodat stanovisko. 

Máme zájem o zpětnou vazbu

„Vozíčkáři se špatnou motorikou potřebují rezervu prostoru, ale ne nějak přehnanou. Je škoda, že pro kupé nebyl převzat půdorys ze starších vozů,“ říká Ivo Krajíček. Myslel tím asi vozy BDmsee, BDmrsee. Představitelé Českých drah ale upozornili na to, že každá složitější úprava ve voze stojí přes milion korun. „Je potřeba se rozhodnout, zda máme za rok udělat rozumné změny ve více vozech nebo rozsáhlejší změny pouze v jednom. Finanční prostředky pro dodatečné úpravy jsou velmi omezené,“ komentoval náměstek Michal Štěpán, který dodal, že u prvních vozů z Trnavy uplyne v létě záruční lhůta. Potom lze u nich přistoupit k drobným úpravám. A právě k tomu poslouží náměty z tohoto setkání.

„České dráhy na rozdíl od jiných dopravců udělaly pro usnadnění cestování vozíčkářů obrovský kus práce. Jsme rádi za každou zpětnou vazbu, které se nám od nich dostane,“ dodal Michal Štěpán, který o závěrech setkání na hlavním nádraží informoval předsedu Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásu a předsedu Evropského institutu pro udržitelný rozvoj Pavla Hříbka. V aktuálním jízdním řádu je více než polovina všech spojů ČD bezbariérových.

POZOR NA ELEKTRICKÉ VOZÍKY

Část technických problémů ve vybavení železničních vozů zřejmě vyplývá z nepříliš dokonalé legislativy. Ta totiž počítá pouze s mechanickými vozíky, jejichž rozměry také definuje. Jenže elektrické vozíky, které jsou čím dál běžnější, mohou mít rozměry a hmotnost libovolné, jejich parametry nejsou legislativně omezené. Rekonstruované vozy Bbdgmee²³⁶ tak splňují TSI a vyhovují parametrům pro osoby se sníženou možností pohybu a orientace. České dráhy však spolu s výrobcem budou prověřovat další úpravy a řešení, které by pohyb vozíčkářům v nich usnadnily.