První vlak projede Ejpovickým tunelem v listopadu

„Tunel je součástí přeložky, která zkrátí trať mezi Plzní a Rokycany o 6,1 kilometru. Jeho vybudování má společně se zvýšením traťové rychlosti zásadní vliv na kratší cestování mezi Prahou a Plzní. V průměru se jízdní doba sníží o 9 minut, u souprav s naklápěcími skříněmi až o 10 minut,“ řekl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda s tím, že se zvýší bezpečnost provozu i propustnost trati.

Národní dopravce po trase vede Západní expresy spojující Prahu, Plzeň a Cheb či bavorský Mnichov, vlaky InterCity Pendolino tudy jezdí až do Františkových Lázní. „Vysoce komfortní expresy anebo Pendolino jezdí každou hodinu, a mezi Prahou a Plzní nezastavují. Jsme rádi, že vlaky Českých drah trasu zvládnou ještě o několik minut rychleji, což povede ještě k vyšší atraktivitě spojení Prahy se západními Čechami právě vlaky národního dopravce,“ připomněl Michal Štěpán, člen představenstva ČD a náměstek generálního ředitele pro obchod s tím, že z metropole tímto směrem jezdí i rychlíky do Klatov a Železné Rudy-Alžbětína. Tunely budou jezdit i osobní vlaky ČD spojující Plzeň s Berounem. 

Projekt s podporou EU

V právě dokončovaném tunelu, který je více než čtyři kilometry dlouhý, bude zavedena stošedesátka, což je nyní nejvyšší možná rychlost na české železnici. Směrově je tunel trasován pro budoucí vysokorychlostní provoz, vlaky v něm budou moci jezdit dvoustovkou. 

Ejpovický tunel je výjimečný nejen svou délkou, ale i použitím dalších prvků. V tubusech je položená pevná jízdní dráha – kolejiště není ve štěrku, ale je upevněné ve speciálních betonových panelech. V případě potřeby to umožní jízdu záchranářským vozidlům. Velký důraz je kladen na zajištění bezpečnosti v tunelech, provoz vlaků zde budou hlídat nejmodernější technologie.

Ražba jižního tubusu začala v únoru 2015 a trvala 15 měsíců. Prorážení severní tunelové roury zahájili stavbaři v září 2016, dokončili ji loni v říjnu. Modernizovaný úsek Rokycany – Plzeň leží na západní větvi III. tranzitního železničního koridoru. Investiční náklady stavby dosahují zhruba 6,8 miliardy korun. Projekt je spolufinancovaný EU, příspěvek činí víc než 3,5 miliardy korun.