Projekt Lustig Train připomíná židovský holocaust

Novela Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je drastický emotivní příběh, který byl napsán na základě několika skutečných událostí. Obelstění pětice bohatých Židů slibem vynětí z transportu výměnou za peníze a zajaté německé generály a závěrečný zoufalý akt vzpoury mladé Židovky ale není jen drama s černobílými postavami. Hlavní hrdinka, která na konci příběhu zastřelí německého důstojníka jeho vlastní zbraní, byla totiž – aspoň podle recenze Ladislava Stýbla – konfidentkou gestapa. Umělecky silný příběh spisovatele Arnošta Lustiga nyní ožil na nádražích ve všech krajských městech v podobě divadelní hry.

Bubenské nádraží bylo svědkem transportů

Stejnojmenný příběh nastudovali herci libeňského Divadla pod Palmovkou pod vedením režiséra Petra Kracika. Aby toho nebylo málo, Pavel Chalupa, organizátor festivalu Devět bran, je přemluvil, aby představení sehráli na jevišti speciálně upraveného nákladního vagonu, a to nejen doma, ale i v Německu a v Polsku. Tak se zrodil projekt Vlak Lustig – Lustig Train aneb Vlak do nenávratna. Vůz řady Taes­136.0 s odsunovatelnými stěnami poskytl a nechal upravit generální dodavatel akce, společnost ČD Cargo. Partnery jsou také České dráhy, které zdarma přepravují celý produkční štáb včetně herců mezi čtrnácti městy, kde se hraje. Dalšími partnery projektu jsou státní organizace Správa železniční dopravní cesty a ČD - Telematika. Společnost KHKD zapůjčila na premiéru na nádraží Praha-Bubny i parní lokomotivu vyrobenou v roce 1944 a dobové vozy.

Rozlehlé a osiřelé prostory nádraží v Bubnech nebyly pro premiéru 13. července vybrány náhodou. Právě odtud pražští Židé nastupovali svou často poslední cestu vlakem.  „Strašně mi tu z té atmosféry buší srdce,“ svěřila se před zkouškou Denisa Pfauserová, herečka, která spolu s Annou Stropnickou alternuje v roli hlavní hrdinky. A stejně jako někteří její kolegové dokládá, že si u zkoušení občas museli udělat nějakou legraci, aby tak hrozné téma, jakým je holocaust, „vydýchali“ a psychicky se nezablokovali.

Herci museli přehlučet vlaky

Při představení bylo třeba překonávat občasný hluk projíždějících vlaků i další rušivé vlivy, které s sebou železniční provoz přináší. „Je to hlavně o tom to umluvit, ale všichni už jsme někdy hráli venku, tak víme, jak na to,“ říká Radek Zima, představitel role důstojníka SS Friedricha Brenskeho, herec, který ve hře musel zvládnout asi nejvíce textu. Přípravu z nepočetného týmu nepodcenil nikdo.

„Inscenační tvar jsme si připravili už v divadle na půdorysu odpovídajícím vlaku, takže v plenéru to bude podobné. Dopředu jsme počítali, že tu bude dost stísněný prostor,“ říká režisér Petr Kracik a hned dodává, že přes počáteční obavy je rád, že členové divadla budou hrát za provozu na nádraží. „Chybějící bohatší nasvícení, možnost intimnějšího výrazu divákovi vyrovnají zase jiné věci. Co jsme si předsevzali, to tam je, a to ostatní už bude jen nadstavba,“ vysvětluje.

Zahraniční turné do Osvětimi

Vlak Lustig je dramatickou připomínkou smutného výročí sedmdesáti let od zahájení nacistických transportů za druhé světové války. Na začátku 40. let se napříč Evropou převážely miliony Židů, z nichž většina zahynula v plynových komorách. Připomeňme ještě, že tzv. konečné řešení židovské otázky bylo formálně přijato 20. ledna 1942 na konferenci ve Wannsee na návrh nacistického pohlavára a kata českého národa, zástupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Deportacemi byl pověřen Adolf Eichmann. Z těchto důvodů startuje druhá, zahraniční část projektu Vlaku Lustig 20. srpna ve Wannsee a po týdnu skončí symbolicky v Osvětimi.