Na Masarykově nádraží řádila fantazie studentů

O budoucím využití pražského Masarykova nádraží se hovoří dlouhodobě. Zrušení stanice v této chvíli již nehrozí, ale rozsáhlý prostor nabízí další možnosti uplatnění. V areálu bývalých lokomotivních dílen, který byl v roce 2002 převeden na základě usnesení vlády do správy Národního technického muzea, má v budoucnu vzniknout rozsáhlá expozice zaměřená na vývoj železnice u nás. O tom, jak tato expozice může vypadat, nás přesvědčili studenti architektury z Česka a Slovenska.

Výstava studentských děl proběhla 13. března v sídle Národního technického muzea na Letné za účasti generálního ředitele této ctihodné instituce Karla Ksandra. Přišli také ředitel Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT Václav Girsa a ředitel Železničního muzea Michal Novotný. Akce, doplněná o dvoumetrový historický model Státního nádraží v Praze po roce 1850, probíhala na tzv. ředitelském patře, takže byla sice přístupná pro novináře, ne však už pro širokou veřejnost. Ve stejný den byly i vyhlášeny tři vítězné práce. Jak nám řekl Michal Novotný, on sám by mezi soutěžními pracemi preferoval spíše tradiční, „realistické“ řešení. 

Ještě zbývá sehnat peníze

Přípravu železničního muzea na Masarykově nádraží v minulosti notně přibrzdily povodně a částečně i nenasytné plány developerů. Významnou pozitivní zprávou z loňského roku je ovšem to, že z objektů byla sňata stavební uzávěra, která bránila jakémukoli rozvoji. Byl to paradox, protože budovám, jež se nacházejí mimo jiné na seznamu nemovitých památek, určitě nehrozila nějaká nekontrolovaná expanze. Jediné, co bylo možno provést, bylo vybudování oplocení a rekonstrukce střechy, na níž byla dosazena břidlicová krytina odpovídající historickým obdobím. Nyní, když lze opět stavět, je podle Karla Ksandra prvořadé zajistit dostatek financí na stavbu. Počítá se s pomocí ministerstva kultury. V souladu se zákonem je ovšem nutné vypsat řádnou architektonickou soutěž. 

Bez kolejí to půjde těžko

Studenti si s úkolem poradili velmi rozmanitě. Objevily se značně rozmáchlé nápady i velmi realistické představy respektující finanční možnosti projektu. „Výhodou bylo, že studenti nejsou zatíženi omezeními v podobě norem, finančních limitů a všech dalších těžkostí,“míní Václav Girsa s tím, že řada věcí se mezitím změnila. Třeba to, že se snad už definitivně počítá se zachováním provozovaného kolejiště Masarykova nádaží, které je nezbytné pro kolejové napojení muzea. I když několik vizualicí studentů znázornilo budoucí muzeum naprosto bez kolejí. To ale nebyl příjemný pohled.

Celkem 14 studentských prací je z Fakulty architektury ČVUT, po dvou z Fakulty umění Technického učení Liberec a z Akademie výtvarného umění Praha, několik prací z Fakulty architektury Technického učení Bratislava. Hodnotící komise ocenila řešení, jak zajistit do obtížně přístupného muzea hlavní cestu pro návštěvníky. NTM také plánuje, že by železniční muzeum bylo úzce propojené s dalšími význačnými muzejními expozicemi v Praze do společné sítě, což by podpořilo počty návštěvníků. Než se tak stane, můžeme chodit několikrát ročně do depozitáře lokomotiv v Chomutově, který loni v listopadu NTM koupilo od Českých drah. Historická vozidla v počtu 141 kusů zde mají nad sebou reálnou střechu – a nejen tu namalovanou studenty.

KTERÁ VOZIDLA NTM ZDE MOHOU BÝT VYSTAVENA

• vůz koňky Hannibal
• parní lokomotiva 322.302 Donnersberg
• parní lokomotiva 414.404
• vůz Aza 1-0086 (salon 22)
• elektrická lokomotiva E 423.001
• parní lokomotiva 365.020
• drezína Dm 44401 Kyklop
• zavřený vůz Z (symbolizující transporty do koncentračních táborů)
• parní lokomotiva 477.060 Papouch
• parní lokomotiva 556.0 a 498.1
• elektrická lokomotiva S 489.0
• motorový vůz M 152.0