Konference Evropské komise a Evropské železniční agentury k implementaci 4. železničního balíčku

 Z pohledu operátorů přednesl klíčový projev předseda představenstva Rakouských spolkových drah Andreas Matthä (na snímku). Poměrně kriticky, avšak věcně a výstižně, se vyslovil k aktuálnímu stavu železničního sektoru. Zatímco Evropská komise prosadila již 4. železniční balíček, teprve poté začíná pracovat na 1. silničním balíčku. Na jedné straně deklaruje Evropská komise železniční dopravu jako ekologickou, na druhou stranu ji však v praxi přílišnou regulací a s ní spojenými náklady vytěsňuje z přepravního trhu. Železnice totiž musí náklady (nekryté účelovou dotací) přenést do cen za přepravu a tím se stává nekonkurenceschopnou vůči především silniční dopravě. Konkurenceschopnost železnice je podmíněna srovnáním podmínek podnikání v různých druzích dopravy. Z pohledu infrastruktury železnice za silniční dopravou velmi zaostávají. Vázne výstavba nových vysokorychlostních tratí.

Zástupci institucí Evropské komise volali po potlačení národního egoismu v zájmu zjednodušení a standardizace evropské železnice po vzoru letecké dopravy. Je nasnadě, že menší průmyslové podniky mají obavy, že Evropská komise vyhlásí standardy podle produktů největších průmyslových koncernů na úkor malých producentů, kteří již dnes mají sofistikované řešení. České firmy železničního průmyslu svádí právě takový boj. Příkladem může být Automatické vedení vlaku, které je nasazeno, funguje, prověřeno v praxi, přesto se obtížně daří prosazovat jako závazný evropský standard. Tváří v tvář velkým producentům z Německa, Francie, Itálie a dalších.

Jedním z témat bylo i uplatnění standardů EU ve Švýcarsku a dalších nečlenských státech. Evropská komise bude nepochybně implementací předpisů podmiňovat reciproční přístup na společný trh EU.   

Hlasování o tématech

Účastníci hlasovali o tématech diskusního kulatého stolu. Nebylo překvapením, že nejvíce hlasů získala problematika "přechodného období" transpozice nových předpisů v jednotlivých členských státech EU, která budí velké vášně v sektoru. Druhým tématem bylo vybráno "dovybavení stávajících vozidel" tak, aby splňovaly budoucí požadavky na jednotné standardy. Na třetí místo se k překvapení bruselských úředníků dostala otázka "jednacího jazyka", která s sebou nese značné náklady na tlumočení a překlady při komunikaci s centrálním schvalovacím a regulačním orgánem Evropské železniční agentury (ERA).

Nezbývá než doufat, že realizace původní dlouhodobé vize "jednotných železničních standardů v EU" nepřinese železničním dopravcům střednědobě neúnosně vysoké náklady, které by dále snížily jejich cenovou konkurenceschopnost na přepravním trhu.