Dopravní sál DVI v Brně představil nejen nové kolejiště

Každý zkušený výpravčí, dispečer, signalista či hradlář dobře ví, že když zabezpečovací zařízení funguje, jak má, je jeho obsluha do značné míry rutinou. Pověstný chléb se začne lámat ve chvíli, když nastanou poruchy nebo neobvyklé stavy, které vyžadují nestandardní obsluhu. Přestože se v reálném provozu objevují poměrně hojně, nacvičit si je „naostro“ je takřka nemožné – už jen s ohledem na bezpečnost a pravidelnost. Proto se budují specializovaná zařízení umožňující si bez stresu vyzkoušet, co se děje ve chvíli, když selže technika a zodpovědnost za bezpečnost padá na lidská bedra. DVI využívá k tomuto účelu dopravní sál, který je součástí Regionálního centra vzdělávání (RCV) v budově brněnského hlavního nádraží. Po více než čtyřiceti letech fungování již však nevyhovoval dnešním nárokům, a proto prošel radikálním omlazením. 

Původní technické zařízení pocházelo z roku 1969

„Na počátku úvah, které nakonec vedly k tak rozsáhlé modernizaci, byla skutečnost, že nové technologie vtrhly na české koleje a že DVI musí při svých školicích aktivitách udržovat krok s reálnou železnicí. Rovněž doposud využívaná už čtyři desetiletí stará technika nesloužila zcela spolehlivě a staré kolejiště již mělo nejlepší léta za sebou. Zejména elektrická instalace vyžadovala časté opravy. Zabezpečovací technika ušla od roku 1969, kdy byl sál zprovozněn, velký kus cesty. Chtěli jsme proto nabídnout SŽDC možnost školit dopravní zaměstnance komplexně na různých typech zabezpečovacích zařízení od nejstarší elektromechaniky až po moderní Jednotné obslužné pracoviště,“ vysvětluje Jan Bitter, generální ředitel DVI důvody k rekonstrukci. 

Změnilo se prakticky vše, co na první pohled nevidíte

Na první pohled se však v dopravním sále, vyjma novotou zářícího modelového kolejiště, téměř nic nezměnilo. Místnosti stále vévodí rozměrný blok elektromechaniky, čítající řídicí přístroj a dva závislé stavědlové, současně s dvěma pulty cestové reléovky a TESTu. Co je tedy nové? „Prakticky vše, co není vidět,“ usmívá se Libor Schmidt z brněnské společnosti Marathon Model, která byla dodavatelem celé akce, a pokračuje: „Zcela nově vybudované kolejiště, byť zachovávající původní rozměry a umístění, je kompletně digitalizováno. Nad jeho provozem dohlíží počítač se speciálně napsaným softwarem, který je jakýmsi tlumočníkem mezi povely ze všech typů zabezpečovacích zařízení a kolejištěm, které komunikuje výhradně digitálně.“

Ať už je tedy vlaková cesta stavěna pomocí hradlových závěrů a kliky na stařičké elektromechanice nebo tlačítkem na mladší reléovce, modelovému kolejišti je vše „přeloženo“ do pochopitelných jedniček a nul. Tato komunikace je na­opak přirozená pro Jednotné obslužné pracoviště, reálně ovládající elektronická stavědla (např. ESA od AŽD Praha), které je třetím zástupcem zabezpečovacích zařízení v dopravním sále. To bude zprovozněno v průběhu léta. 

Tady nezpůsobíte při chybném rozhodnutí škody za miliony

Přes všechny superlativy a technické vychytávky by však byl dopravní sál jen značně sofistikovaným (skutečné postupy stavění cest) a velmi drahým (několik stovek tisíc korun) modelovým kolejištěm. Cíl investice je však mnohem vyšší. „Umíme simulovat různé závady nebo netypické stavy všech zastoupených zabezpečovacích zařízení. Ty vyžadují od obsluhujících zaměstnanců správné postupy dle dopravních předpisů. Zařízení proto například umí reagovat na využití nouzových závěrů jízdních cest nebo dovolení jízdy na přivolávací návěst, takzvanou přivolávačku. Velkou devízou je přitom beztrestnost za případné nesprávné řešení situace, protože tady nejde o životy a milionové škody,“ říká generální ředitel DVI Jan Bitter.

Brněnským dopravním sálem společnosti DVI se tak dopravákům otevírá možnost naučit se správně reagovat na neoblíbené a stresující okamžiky bez hrozby fatálního omylu v naprostém klidu, během konzultace se zkušenými lektory – třeba i u šálku kávy. I tu totiž nabízejí v Brně výbornou. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti.