České dráhy mají prezidenta. Vede tarif východ–západ

Zástupce českého národního dopravce se stal prezidentem tarifu, jenž určuje pravidla přepravy mezi železnicemi západní Evropy a zeměmi, které patřily do sféry vlivu bývalého Sovětského svazu.

Ve vedení orgánu vystřídal po 19 letech Němce

Jan Vávra se stal třetím lídrem v historii orgánu, který byl ustanoven v roce 1992 jako reakce na politicko-hospodářské změny z konce osmdesátých a začátku devadesátých let. Do té doby fungovala železná opona i jako hranice mezi západním (TCV, dnes NRT) a východním (EMPT) tarifem a nově vzniknuvší tarif východ–západ tyto vzájemně propojil. V prestižní funkci vystřídal německého kolegu Alexandra Masalowicze, který předsednické „žezlo“ držel dlouhých 19 let a odchází do důchodu.

Do finální volby nového prezidenta se vedle českého zástupce dostal i další německý kolega, rozhodovalo se ve volbě, jíž předcházely projevy obou uchazečů. „Věděl jsem, že musím vedle profesionality a erudice – kterou vládnou zástupci naprosté většiny členských železnic – zahrát i na diplomatickou strunu. A to se nakonec vyplatilo. Byl jsem zvolen v poměru pět ku třem v můj prospěch,“ říká Jan Vávra, k jehož zvolení přispěl i fakt, že je výtečným lingvistou. Vedle angličtiny a němčiny vládne i ruštinou.

Co všechno může novopečený prezident ovlivnit? „Prezidentská funkce je do značné míry pozice čestná, princip hlasování v rámci skupiny je zatím, například na rozdíl od orgánů EU, kde funguje přímá úměra vlivu země na váhu hlasu, založen na modelu jeden stát – jeden hlas. Na druhou stranu je to ale funkce prestižní a k doporučením předsednické železnice se při projednávání podmínek určitě přihlíží,“ vysvětluje  pravomoci Jan Vávra.

Tariféři jsou výborní stratégové i diplomaté

Problematika, která se na každoročních zasedáních (ale i v mezidobí) řeší, je totiž různorodá. Podmínky přepravy se projednávají nejen na základě zájmů a připomínek jednotlivých členů, ale promlouvají do nich třeba i politicko-
-společenské události. „Například aktuální uprchlická otázka v kontextu s přepravou v rámci Schengenského prostoru,“ doplňuje Jan Vávra.

Kromě roviny právní a legislativní se řídicí skupina zabývá také praktickým rámcem, tedy konkrétními způsoby odbavení tak, aby správně fungovaly všechny dohodnuté procesy a nedocházelo k problémům třeba při vzájemném účtování. „Za důležité považuji například nalezení konsensu v otázkách, které se mohou na první pohled zdát marginální. Pro cestující jsou ale i tyto maličkosti zcela zásadní. Konkrétně mohu zmínit projekt, který bych rád na mezinárodní úrovni prosadil – grafické plánky vozů, které by zjednodušily nákup mezinárodní jízdenky, a rezervace přes internet jednoduchým kliknutím na konkrétní místo ve voze, které zákazník požaduje,“ popisuje jeden z chystaných záměrů český tarifér.

Neméně důležité je ale podle Jana Vávry prohloubení komunikace a navázání osobních vztahů mezi zástupci členských železnic. „Všechno v současné době stojí a padá na schopnosti jednat s notnou dávkou diplomacie a nalézt kompromis,“ uzavírá první prezident z Českých drah.