Bezpečnost na přejezdech ohlídají kamery

Další tři frekventovaná křížení by měl v dohledné době střežit kamerový systém, přičemž Moravskoslezský kraj plánuje do pořízení a instalace kamer investovat ze svých finančních prostředků takřka tři čtvrtě milionu korun. Podobná zařízení dosud fungují na čtyřech přejezdech v regionu. „I když Moravskoslezský kraj není vlastníkem železničních přejezdů, snažíme se ve spolupráci se SŽDC a policií dělat vše pro to, aby se eliminovalo možné nebezpečí. Největším problémem však jsou neukáznění řidiči, kteří nejsou ochotni na silnici respektovat naprosto žádná pravidla,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák.

Systém už někde funguje

Kamerové systémy fungují v regionu již na železničních přejezdech ve Studénce, Suchdole nad Odrou, Dolní Lutyni a Loukách na Karvinsku. „Tento systém sice sám o sobě bezpečnost na přejezdu nezvýší, nicméně informace o monitoringu přejezdu působí na řidiče jako preventivní prvek a záznam lze dále využít při projednávání a dokazování porušení zákona o provozu na pozemních komunikacích,“ vysvětlil náměstek moravskoslezského hejtmana pro dopravu Daniel Havlík. Monitorované přejezdy jsou označeny tabulkou s upozorněním na kamerový systém, což už samo o sobě může odradit řidiče od riskantního chování. Aktuální situaci z kamer monitoruje policie prostřednictvím kapacitního wi-fi vysílače. Policisté tak mohou situaci na přejezdech sledovat na služebních tabletech a v případě potřeby operativně zakročit.

Podle Daniela Havlíka zástupci krajského úřadu, Správy železniční dopravní cesty, policie a Správy silnic Moravskoslezského kraje vytipovali další železniční přejezdy na koridorových tratích, na kterých doporučili instalaci kamerového systému. Konkrétně jde o přejezdy v Jistebníku na Novojičínsku, Polance nad Odrou na Ostravsku a Vendryni na Třinecku. Letos by měly být hotovy první dva jmenované přejezdy, do konce příštího roku by měl díky krajské dotaci přibýt kamerový systém také ve Vendryni.

Jan Černý: úrovňové křížení zrušit

Strojvedoucí Jan Černý, který přišel při loňské nehodě u Studénky o obě nohy a dodnes se léčí s dalšími následky rozsáhlých zranění, má v případě přejezdů jasno. „Nikdo dnes neumí jednoznačně říci, kdy bude postavena vysokorychlostní železniční trasa z Prahy přes Brno do Ostravy. Nic si nenamlouvejme – jde o hudbu budoucnosti, proto je životně důležité začít tento problém řešit co nejdříve,“ tvrdí. Jistou možností je podle něj zvýšení rychlosti na současné trase například na 200 km/h a současně zkapacitnění tratě třeba přidáním jedné či dvou kolejí. „S tím jde ruku v ruce další efekt, který je ale nejdůležitější – musely by se odstranit všechny úrovňové železniční přejezdy na celé koridorové trase. Ano, určitě by šlo o velké finanční částky při výstavbě podjezdů či nadjezdů. Peníze ale nikdy nemohou nahradit ztracené lidské životy nebo těžká zranění s trvalými následky. Pevně proto věřím, že zvítězí lidský rozum a že se konečně pohnou ledy,“ doufá Jan Černý (na snímku ještě před tragickou nehodou).

Sám nyní pilně rehabilituje, posiluje a cvičí se základními protézami, které jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, díky dárcům si časem bude moci pořídit nové a kvalitnější náhrady. Jeho jediné přání je prosté: rád by se co nejdříve zapojil zpět do normálního života.

Co se odehrálo u Studénky

Vlak SuperCity Pendolino 512 vyrazil ve středu 22. července ráno v 7:06 z Bohumína na pravidelnou trasu přes Ostravu a Prahu do Františkových Lázní. Stroj vedl zkušený strojvedoucí DKV Praha Jan Černý. Netušil, že ve Studénce na něj a 150 cestujících čeká peklo, které někteří nepřežijí. Nehoda se stala v 7:43 hodin na přejezdu zabezpečeném světelnou signalizací se závorami. Na něj vjel pár vteřin před příjezdem vlaku polský kamion, ačkoli svítila výstražná světla. Když se zavřely závory, nechal řidič auto i s návěsem naloženým těžkými plechy v kolejišti a jen trochu popojel, aniž se snažil prorazit závory. V té chvíli se ale řítilo z Ostravy Pendolino plnou rychlostí 160 km/h. Díky okamžité reakci strojvedoucího se podařilo snížit rychlost vlaku na 142 km/h, což některým cestujícím zachránilo život. Strojvůdce se po zabrzdění vlaku snažil utéci ze své kabiny do prvního vozu. Na vše ale bylo jen pár vteřin, takže ho bohužel dostihlo „plechové tsunami“, které mu rozdrtilo nohy a poškodilo páteř. Dílo zkázy dokonaly svazky plechů v prvním voze jednotky, kde hned nebo po převozu do nemocnice zemřeli tři lidé a řada dalších byla vážně zraněna. Řidič kamionu dostal trest 8,5 roku vězení.