Běhy v Olomouci oslovily všechny generace

Rodinný běh je již delší dobu pevnou součástí programu RunCzech. Kapacita startovních čísel bývá vyčerpána mnoho dní před startem. Ani Olomouc, kde společně běželo přes 1 500 malých i velkých běžců, nebyla výjimkou. Na všechny čekala neopakovatelná atmosféra doopravdických závodů a pro všechny účastníky byly připraveny v cíli medaile za jejich snahu. 

Kdo měl In Kartu, čerpal výhody

„České dráhy jsou hlavním partnerem rodinného běhu. V Olomouci se běžel tříkilometrový okruh, který jsem krátce po páté odpolední odstartovala na historickém Horním náměstí společně s hejtmanem Olomouckého kraje Jiřím Rozbořilem,“ říká ředitelka Krajského centra osobní dopravy Olomouc Hana Motyková. Hejtman i ředitelka Motyková předali medaile všem účastníkům Rodinného běhu, kteří si přišli protáhnout svá těla a zdárně doběhli do cíle. „Uvítala jsem skvělou atmosféru a všichni si běh náležitě užili. Rozzářená očička a úsměv na tvářích zejména těch nejmenších hovořily za vše,“ sděluje své dojmy Hana Motyková.

Doplňuje, že účastníci, kteří jsou držiteli In Karet ČD, měli možnost získat padesátiprocentní slevu na startovném. „Ti, kteří se rozhodli přijet vlakem, mohli využít k přepravě skupinové víkendové jízdenky. Na Horním náměstí a v maratonském Expu na výstavišti Flora jsme měli stánek, kde naši zkušení zaměstnanci poskytovali nejen informace o vlakových spojích a našich nabídkách, ale pro všechny jsme měli k dispozici například balonky, různé sladkosti nebo produktové letáky.“ 

Mattoni 1/2Maraton byl obsazen dva měsíce dopředu

Olomoucký půlmaraton, kde je naopak sponzorem firma Mattoni, byl otevřen všem běžcům starším 18 let a kapacita 3 500 startovních čísel byla naplněna více než dva měsíce před závodem. Klasifikace probíhala zvlášť u mužů a zvlášť u žen, pro běh byly vypsané i veteránské kategorie. Hlavní závod, který je největším běžeckým závodem na Moravě, startoval olomoucký primátor Martin Novotný. Elitní startovní listina byla složená z běžců z jedenácti zemí. Boj o přední příčky sváděli hlavně běžci z Keni a Etio­pie a na startovní listině figurovali závodníci z Velké Británie, Japonska, Ukrajiny nebo Rumunska. Na start Mattoni 1/2Maratonu v Olomouci se postavili i známý kardio­chirurg Jan Pirk nebo bývalý ministr dopravy Jaromír Schling. 

Železničáři v běžeckých dresech

Je potěšitelné, že se půlmaratonu zúčastnily více než čtyři desítky lidí od železnice. V Olomouci tak například nechyběli výkonný ředitel pro ekonomiku Petr Vohralík, šéf olomouckého RCVD Radek Steiger a řada dalších borců a borkyň jak ze společností ČD a ČD Cargo, tak SŽDC. „Absolvovat vytrvalostní závody jsem začal zhruba před čtyřmi lety. A když už člověk trénuje, chce to i zužitkovat, porovnat se a změřit si čas. Půlmaraton jsem si zaběhl už podruhé. Každý závod má svou jedinečnou a specifickou atmosféru, tady se navíc běží v pro mě známém městě a mezi diváky, se kterými se mohu osobně znát. Kromě toho je tu i perfektní atmosféra, obyvatelé Olomouce tímto závodem opravdu žijí,“ říká Radek Steieger. 

Úžasná atmosféra v ulicích

Steigera doplnil ředitel Centra interních služeb ČD z Ústí nad Labem Jiří Zachař. „V Olomouci jsem běžel potřetí a rád se sem budu vždy vracet, protože atmosféra je zde úžasná. Konkrétně šlo o můj jubilejní dvacátý půlmaraton. Běh letním městem mně přináší radost z pohybu a poznávání místních památek. Když se poohlédnu i do jiných ročních období, tak každé je svým způsobem jedinečné a originální. Někomu vyhovuje závodit na jaře, jinému v zimě. Já osobně preferuji nejvíce jarní a podzimní dny, kdy není organismus vystaven tak velkým teplotním šokům. Městské běhy mají svoji jedinečnost v precizní organizaci a mohutné divácké kulise, což tato akce splňuje na jedničku. Potkám se zde se spoustou známých, kteří se účastní jako závodníci nebo diváci.“

V běžeckém dresu jsme před půlmaratonem zastihli i vedoucí oddělení produktů a kvality GŘ Jitku Kocyanovou. „Byl to můj první závod v běhu na tak dlouhou trať. Na startu jsem měla smíšené pocity. Jednak to byl pocit euforie, kdy člověk čeká, až zazní výstřel a rozběhne se, ale i pocit strachu, jak to zvládnu. Atmosféra na trati ale byla úžasná, přišla mě povzbudit kamarádka se svými dvojčátky a kolegyně z práce a to mně dodávalo hodně sil do každého dalšího kilometru. Závod jsem si nakonec skvěle užila. Ten pocit, když jsem proběhla cílem, je nepopsatelný,“ dodává nadšeně Jitka Kocyanová.