Železnici v Sydney čeká období stavebního ruchu

Australský stát Nový Jižní Wales v čele s městem Sydney je již dlouho zlobivým dítkem, pokud jde o plánování veřejné dopravy. Vlaky provozované v síti příměstské železnice Sydney CityRail jsou považovány za pomalé a nespolehlivé a růst dotací v průběhu posledních dvaceti let byl pomalý a sotva překračoval jedno procento ročně. (Pro srovnání v Melbourne, druhém největším australském městě, činil meziroční nárůst za stejné období 5 %.) Na vině jsou údajně protichůdné politické zájmy. 

Ambiciózní plány na výstavbu

Předchozí vláda Nového Jižního Walesu se pokoušela vyřešit některé z těchto problémů dvěma ambiciózními kolejovými projekty podobnými metru. Oba projekty byly nakonec zredukovány na malé území kolem centrální obchodní oblasti a posléze pozastaveny, čímž se krátkodobě ušetřilo 500 milionů australských dolarů. Se změnou vlády v roce 2011 došlo i k přehodnocení pohledu na veřejnou dopravu a bylo rozhodnuto postavit takzvané severozápadní kolejové spojení (North West Rail Link – NWRL), které by mělo zajistit dopravní spojení s rychle se rozvíjejícími předměstími. Po dvacetiletém úsilí byl před několika měsíci zveřejněn tzv. dopravní generel, který má představovat dopravní síť na světové úrovni.

Pro obsluhu předměstí bude platit původní projekt s názvem Sydney’s Rail Future. Ten v sobě zahrnuje investice pro navýšení kapacity, ale i výstavbu takzvané severozápadní a jihozápadní železniční trasy včetně zvýšení frekvence spojů, snížení dojezdových časů a vybudování druhého spojení pro přístavní oblast. Projekt zahrnuje navíc plány na další expanzi sítě lehké železnice v centrální obchodní oblasti včetně nového asi šestikilometrového úseku z Lilyfield do Dulwich Hill. 

Otazníky nad financováním

Generální plán je tvořen tak, aby se nové vlakové trasy jednoduše daly zaintegrovat do stávajícího systému. Potom by měla následovat další vylepšení, jako jsou elektronické jízdenky, provázané jízdní řády, informace pro cestující v reálném čase a moderní vozidlový park, který zkvalitní poskytování služeb a povede k lepšímu uspokojování potřeb zákazníků. Tento plán však postrádá jasnou informaci o tom, jak budou tyto projekty financovány.

Na základní, 23 kilometrů dlouhé trase Rouse Hill – Epping (NWRL), kde se finanční nároky odhadují na devět miliard australských dolarů, má výstavba probíhat osm let. Způsob financování ještě bude upřesněn. Trať byla původně určena pro nákladní dopravu, nyní však bude realizována jako rychlostní trasa a prodlouží se až do 13 kilometrů vzdáleného Chatswoodu. Nezbytná stavební povolení již byla udělena a nyní se vypracovává užší seznam zájemců o tunelářské práce v délce 15 kilometrů. Možnosti financování jsou řešeny ve zprávě o rozvoji infrastruktury Nového Jižního Walesu pro období 2012 až 2032 vydané loni v říjnu a nazvané „First Things First“.Zpráva potvrzuje, že při plánovaném zvýšení dotací na železniční dopravu o 37 procent v příštích dvaceti letech přinese další nárůst kapacity železnice zejména v centrální obchodní oblasti, kam dojíždí až 44 procent cestujících z celkového počtu přepravených lidí. 

Bude se zvyšovat jízdné?

Na železnici CityRail se doporučuje v příštích třech letech zvyšovat jízdné v průměru o 4,4 procenta ročně. Tamní ministryně dopravy je ale přesvědčena, že jízdné se nezvýší nad index spotřebitelských cen (který v současné době tvoří dvě procenta), pokud nejsou jasně prokazatelná vylepšení služeb pro zákazníky. Zatímco se vláda Nového Jižního Walesu usilovně snaží vypravit více vlaků pro zákazníky a zvyšovat úroveň služeb, ministerstvo dopravy se rozhodlo, že zvýšení jízdného není zatím opodstatněné. Rozhodnutí zamítnout návrh na zvýšení cen je tak jasným znamením, že politika má přednost před finančními dotacemi do železniční sítě v Sydney, což nevěstí nic dobrého pro plánovanou výstavbu. Železniční doprava totiž ke svému rozvoji potřebuje dlouhodobé plánování a financování a ne radikální změny v koncepci po každých volbách.