Vysokorychlostní Čína drtí konkurenci

V roce 2014 Čínská železniční společnost (CRC) provozovala přes 1 300 souprav pro VRT denně, a to jak na nově vybudovaných, tak na rekonstru­ovaných tratích. Nyní jsou všechna města s více než pěti sty tisíci obyvateli propojena tratěmi s rychlostí přesahující 160 km/h.

V krátkém čase po uvedení první vysokorychlostní tratě v roce 2008 se radikálně změnil také způsob odbavování cestujících. Za rok 2014 byly přepraveny skoro tři miliardy cestujících a výsledek dosáhl 214 miliard osobokilometrů, což je o něco více než výkon VRT ve zbytku světa a zhruba 2,5 x více objemu přepravy než v Japonsku, které má druhou nejvytíženější síť.

Rozvoj páteřní infrastruktury

Čína je unikátní i z mnoha jiných pohledů. Zaujímá plochu 9,7 milionu kilometrů čtverečních. K tomu je nutné připočíst ohromnou vzdálenost od severu k jihu i ze západu na východ, hustotu osídlení 140 obyvatel/km2 a také skutečnost, že většina žije převážně v centrálních a jižních oblastech. Tam se nachází mnoho hustě osídlených měst vzdálených od 200 do 900 km, což je ideální pro rozvoj VRT. V roce 2013 žilo ve městech více než 50 procent obyvatel, ale v roce 2030 se očekává podíl až 74 procent. Čína proto buduje páteřní dopravní infrastrukturu, která má podporovat konkurenceschopnost měst.

Města s počtem obyvatel nad pět set tisíc se nejvíce podílejí na rozvoji ekonomiky regionu. Na jejich konkurenceschopnost má vliv kvalita dopravního spojení k dodavatelským řetězcům. Po bouřlivém rozvoji východních provincií má rozvoj dopravní infrastruktury umožnit centrálním a západním provinciím dohnat zpoždění a přispět tak k vyváženému rozvoji země. Dokončení VRT do Xinijiangu na západě provincie Giuzhou v centrální Číně to potvrzuje.

Jak roste ekonomika, zvyšuje se i počet cestujících a jejich nároky na úroveň služeb. Síť CRC se již dnes považuje za jednu z nejhustěji využívaných na světě díky ekonomickému růstu v posledních pěti letech. Na vzestupu je ale i nákladní doprava (o 5,8 % za rok), která což jde v některých případech na vrub kapacity dopravní cesty vysokorychlostních spojů. Z kombinace rychle rostoucí dopravy a vysoké hustoty provozu vyplývá nezbytnost hlavních investic do další výstavby sítě. Cílem je upevnit klíčovou roli železnice v ekonomice Číny.

Propojí se všechna velká města

VRT zahájily provoz v roce 2007 s novou generací vlaků, které dosahovaly až 250 km/h. Ale nutnost sdílení tratí s nákladními vlaky způsobovala, že průměrná rychlost mezi stanicemi zůstávala nižší, byť se maximální rychlost prudce zvedla. V 2008 na první z nové generace VRT z Pekingu do Tianjinu dosahovaly soupravy až 350 km/h a průměrná rychlost dosáhla 240 km/h. Takové parametry jsou již plně konkurenceschopné a jen v prvním roce rychlovlaky přepravily více než 16 mil. cestujících.

V roce 2012 byly dokončeny trasy z Pekingu do Šanghaje (1 318 km) a z pekingského západního nádraží do Kantonu (2 281 km). Tímto se spojily tři nejživější čínské oblasti. Podle mezinárodních měřítek trasy nabízejí velmi dobré přepravní časy. V roce 2014 dopravce CRC vyhlásil nový letní jízdní řád s 1 330 vysokorychlostními spoji denně. To společně se zvyšováním obsaditelnosti souprav umožnilo zvýšit propustnost konvenčních tratí pro nákladní přepravu, což bylo původním záměrem rozvoje vysokorychlostních sítí.

Všechny soupravy se skládají z 8 nebo 16 vagonů s kapacitami od 494 do 1 299 míst k sezení. Nejrušnější trasy pojmou až 101 souprav denně v jednom směru s až 8 soupravami za hodinu v časech špiček. Na středně vytížených tratích jezdí zhruba polovina vlaků. CRC provozují dva základní druhy vysokorychlostních spojů. Expresní vlaky staví jen v hlavních městech, ostatní vlaky v těch středních.

Cestujících přibylo o 8 procent

Za posledních pět let celkový objem přepravy cestujících ročně roste o cca 8 %. Dvě nejvytíženější tratě z Pekingu do Šanghaje a z Pekingu do Kantonu v roce 2014 odhadem přepravily více než 100 mil. cestujících. Jen malá část z nich cestuje z jedné konečné na druhou – většina vystupuje a nastupuje v nácestných zastávkách, přičemž průměrná délka cesty na těchto tratích dosahuje 500 km. První dálková trať z Wuhanu do Kantonu měřila 969 km a přepravila asi 50 mil. cestujících, z nichž 13,8 mil. přestupovalo na navazující železniční spoje, což dokládá efektivitu sítě. 

Vysokorychlostní tratě rostly mnohem rychleji než letecká doprava. V roce 2013 dvojnásobek cestujících (670 mil.) upřednostnil VRT před letadly (330 mil.). Vnitrostátní lety rostly o 13 %, růst VRT představoval 41 % ročně. Pro cesty do 150 km však auta a autobusy zůstávají zajímavou volbou, zvláště když je VRT vzdálená od centra. Nicméně rychlost, frekvence a pohodlí VRT dělá železnici konkurenceschopnou pro středně dlouhé cesty.

VRT v kostce

◆ Délka tratí VRT činí 12 000 km.

◆ Maximální rychlost na tratích VRT je 350 km/h.

◆ V roce 2014 přepraveno přibližně 3 miliardy cestujících.

◆ Vládní plán počítá s železničním propojením všech hlavních měst provincií a měst s více než půl milionem obyvatel.