Vogelfluglinii zvoní hrana: nahradí ji nový tunel

Pevné propojení mezi Skandinávií a Německem zůstává snem již od roku 1863. V témže roce zeměměřič Gustav Köhnke navrhl železniční spojení mezi Kodaní a Wandsbekem, dnes předměstím Hamburku. Za pár let by měli cestující trasy nazývané Vogelfluglinie (tedy něco jako trasa tažných ptáků) mezi Rødby a Puttgardenem dostat pevnou půdu pod nohama. Od roku 2015 zahájí Dánsko výstavbu 17,6 km dlouhého spojení pod mořským dnem mezi ostrovy Rolland (Dánsko) a Fehmarn (Německo). Německý partner je zodpovědný za výstavbu silniční a železniční infrastruktury, která na toto spojení navazuje. Původně byla plánována výstavba mostu, který by ale byl na jednom z nejfrekventovanějších námořních spojení v Severním moři zaoceánským lodím na překážku. V roce 2021 by proto měly vlaky a auta Fehmarnovu úžinu překonávat pouze pod mořským dnem a doba trajektů, které dnes slouží k převozu aut i celých ICE vlaků, by se tak měla stát minulostí. 

Náklady se vrátí do 40 let

Dánsko je přesvědčeno, že plánovaná investice 5,5 miliardy eur na výstavbu se vyplatí. Důkazem pro to jsou předchozí moderní stavební díla, která se stavěla přes takzvaný Malý a Velký Belt, nebo téměř osm kilometrů dlouhé spojení Öresund mezi Kodaní a švédským Malmö. Spojení Öresund se zasloužilo o to, že silniční a železniční doprava mezi těmito městy se téměř zdvojnásobila a doprava přes Velký Belt pak téměř zečtyřnásobila. Od roku 2000, kdy se otevřelo železniční spojení přes Öresund, se tranzitní nákladní přeprava přes Dánsko zvýšila o 33 procent.

Pro pevné spojení, které má překonat vzdálenost z ostrova Fehmarn na Belt, se počítá v roce 2025 s denním provozem 8 000 vozidel (dnes je jich zhruba 5 300), ale také současně s každodenním  provozem 78 nákladních a 40 vlaků osobní přepravy. Náklady na výstavbu by se měly za vybrané mýtné vrátit za 39 let. Dalším důležitým aspektem pro pevné spojení, které má překonat vzdálenost z ostrova Fehmarn na Belt, není jen nejkratší spojení mezi Skandinávií a Německem, ale také fakt, že jde o důležitou součást evropského dopravního koridoru číslo 5 vedoucího z finských Helsinek do španělské Valetty. 

V potrubí na mořském dně

Na rozdíl od právě otevřeného spojení pod Bosporským průplavem nebo od Eurotunelu pod kanálem La Manche, které byly stavěny razicí metodou, se bude na Vogelfluglinie jednat o tunel, který bude ponořen na mořské dno. Stavební postup není nový, ale kvůli hloubce moře, která se v těchto místech pohybuje okolo 30 metrů, není zcela jednoduchý. Osmdesát devět jednotlivých kusů tunelu, každý dlouhý až 217 metrů, bude vyráběno ve speciálně zřízeném závodě v Rødby. Každý kus má vážit až 3 500 tun, ale přesto dokáže plout po mořské hladině. Jednotlivé kusy tunelu budou taženy remorkéry na přesně určená místa, kde budou ve speciálně vytvořené rýze v mořském dně potopeny, spojeny a zasypány kamením. Po nějakém čase se v těchto místech vytvoří přirozené mořské dno.

Nejhlubší část příkopu úžiny bude mít 35 metrů s tím, že tunelové sekce budou vysoké asi 10 metrů, takže zařízení umístěné na člunech a provádějící hloubení příkopu se bude muset dostat do hloubky více než 45 metrů. Bagrováním vznikne příkop asi 40 až 50 metrů široký a 12 až 15 metrů hluboký. Celkem bude vytěženo zhruba 20 milionů metrů krychlových půdy.