V Rusku tečou stovky miliard do dopravních projektů

Modernizace ruské železniční infrastruktury se stává skutečností. Plány v polovině letošního roku představil na hospodářském fóru v Petrohradu sám prezident Vladimír Putin. Hned poté ruská vláda zveřejnila detailní časový harmonogram modernizace Transsibiřské magistrály a Bajkalsko-amurské magistrály. Napojení infrastruktury na východ Asie dostalo v současnosti nejvyšší prioritu, protože železniční nákladní přeprava z asijských přístavů Tichého oceánu za posledních pět let vzrostla o 55 procent. V současnosti je na obou nejdůležitějších magistrálách ročně přepraveno 110 milionů tun zboží. 

Prioritou je posílit spojení na Vladivostok

Zatížení železniční sítě v posledních letech dosahuje na vrchol svých možností a na Transsibiřské magistrále a Bajkalsko-amurské magistrále již existují „úzká“ místa, která brzdí další rozvoj nákladní přepravy. Podle současných propočtů lze mezi Moskvou a Vladivostokem přepravit maximálně 120 milionů tun. Transsibiřská magistrála je celá v provozu od roku 1916, její délka činí 9 288 km a je považována za nejdelší železniční trať na světě.

Na modernizaci tratí Transsibiřské magistrály a Bajkalsko-amurské magistrály a dalších dvou velkoprojektů, které byly jmenovány Putinem, bylo vyčleněno v přepočtu asi 10,6 miliardy eur. Jak zdůraznil prezident Putin, jedná se o „startovní kapitál“, který nepokryje ani polovinu plánovaných nákladů. Zbytek by měli dodat soukromí investoři. Další zmiňované velkoprojekty se plánují pro evropskou část Ruska. Jedná se především o automobilový okruh kolem hlavního města Moskvy, který se počítá za pátý okruh a je potřebný pro naléhavé odlehčení přeplněné městské infrastruktury. 

Z Moskvy do Kazaně potrvá cesta čtyři hodiny

Druhý velkoprojekt představuje vysokorychlostní trať z Moskvy do Kazaně s milionem obyvatel, která se nachází 800 kilometrů od hlavního města. Kazaň se v poslední době prezentovala jako ruské středisko islámu, turistický magnet a rychle rostoucí středisko hospodářství a nových technologií. Výstavbou vysokorychlostní tratě se cestovní doba mezi Moskvou a Kazaní zkrátí z dnešních 11,5 hodiny na necelé čtyři hodiny.

Toto rozhodnutí bude mít za následek dočasné zmrazení plánované výstavby vysokorychlostní tratě mezi Moskvou a Petrohradem. Ruské železnice pro vysokorychlostní tratě již v předešlých letech objednaly a vyzkoušely vysokorychlostní jednotky ICE-3 Sapsan neboli Sokol od firmy Siemens. Zatím však tyto jednotky jezdí většinou po „normálních“ kolejích a jejich maximální rychlost není využívána. 

Příprava na mistrovství světa ve fotbale v roce 2018

Podle vyjádření ministerstva dopravy je vysokorychlostní trať do Kazaně první částí trasy z Moskvy do Jekatěrinburku, který se nachází na Uralu a je jakýmsi imaginárním předělem mezi Evropou a Asií. Trať je i součástí infrastrukturálních plánů, kterými se chce Rusko připravit pro přidělené mistrovství světa v kopané v roce 2018. Toto mistrovství se bude konat v jedenácti ruských městech, která jsou mezi sebou vzdálena tisíce kilometrů. Jak uvádí Mezinárodní fotbalová asociace FIFA, je nutno v Rusku do roku 2018 postavit 7 711 kilometrů silnic a 2 024 kilometrů železnic, což představuje náklady asi 35 miliard dolarů.

Stále více se v Rusku ozývají hlasy, že plánované mistrovství světa v kopané bude „druhým Soči“. Jinými slovy to znamená, že investice do infrastruktury pro dotčená města se zvýší asi na čtyřnásobek oproti normálu. Jenže přirovnání s olympiádou přináší i nebezpečí korupce. Nedávno byly ze zneužití peněz obviněny i Ruské státní dráhy. Jejich šéf Vladimír Jakunin si totiž podle novinářů postavil novou luxusní vilu na pozemku o rozloze sedmi hektarů s umělými jezírky, což vyvolalo nepříjemné otázky. Jenže na investice kvůli fotbalovému mistrovství už tolik peněz nezbude. Státní pokladna se přece jen kvůli olympiádě vyčerpala. Dopravní infrastruktura se ovšem musí modernizovat i z mnohem prozaičtějšího důvodu – v předchozích desetiletích byla zanedbávána.

Zpracováno podle Die Welt.