Spolehlivé stroje řady 131 odvádějí těžkou práci na nákladech

Elektrické lokomotivy řady 131 (podle starého značení E 479.1) jsou dvoudílné lokomotivy schopné provozu pod jednosměrnou napájecí soustavou 3 kV. Stroj projektovali a vyráběli v plzeňských Škodových závodech. Už od počátku byl přednostně (ne-li výhradně) určen pro vozbu těžkých nákladních vlaků na tratích s náročným sklonem mezi Ostravskem a východním Slovenskem. Dvojičky, jak se jim přezdívá, byly vyrobeny v letech 1980 a 1982 ve Škodových závodech v Plzni. Při jejich konstrukci se myslelo v první řadě na to, aby byly schopny táhnout těžkotonážní nákladní vlaky z bývalého Sovětského svazu do Košic. Celkem jich brány továrny opustila přesná stovka, takže padesát dvojic. 

Ačkoli jsou spojené, umějí jezdit samostatně

V současnosti jsou všechny lokomotivy dislokovány v RD Spišská Nová Ves a jsou v majetku ZSSK Cargo Slovakia. I když se v provozu vyskytují výhradně v pospojovaných dvojicích, každá sekce lokomotivy má vlastní inventární číslo a je schopna jezdit samostatně. Čela na obou koncích lokomotivy jsou shodná s lokomotivami řady 163 a průchod z jedné do druhé sekce je vyřešen v zadní části jednotlivých sekcí. Dvojičky mají čtyři dvounápravové podvozky a pohání je až osm trakčních motorů typu 9 Al 4846 zT. Trakční motory se nacházejí v každém podvozku po dvou s kloubovou spojkou pohánějící nápravy ozubeným soukolím. Brzdová soustava se skládá z ruční brzdy, samočinné tlakové brzdy a přímočinné brzdy. Rekord v nejvyšší dosažené rychlosti Dvojiček dosáhla lokomotiva ev. č. 131 011 a 012, která mezi stanicemi Michaľany a Slovenské Nové Mesto na východě Slovenska při TBZ jela rychlostí až 150 km/h. 

Zajíždějí do Česka i Polska

Lokomotivy řady 131 již od samého počátku svého provozu vozily těžkotonážní vlaky se železnou rudou (ale i jinými materiály) z východního Slovenska přes Košice a štrbskou rampu po Žilinu a dál na Ostravsko. Kromě toho vozí i nákladní vlaky na Šariši z Košic do pohraniční stanice Plaveč nebo ze Žiliny do Skalitého. Od roku 2009 dokonce některé Dvojičky zajížděly hluboko do polského vnitrozemí. Vozily železnou rudu do přístavů u Baltského moře. Do Polska se Dvojičky dostaly i přes pohraniční přechod Plaveč–Muszyna, kam z Košic vozily plechy do cílových destinací Nowy Sacz a Krakov.

Stotřicetjedničky byly pronajaté polské soukromé železniční společnosti Rail Polska. Polští strojvedoucí na zácvik jezdili do Spišské Nové Vsi. Zajímavostí těchto přeprav bylo i to, že ve sklonově náročných tratích jim na postrku pomáhala Bobina 140 097 nebo Rakaňa 183 015, které v minulosti patřily ZSSK Cargo. Kvůli zajíždění Dvojiček do Polska se rozhodlo i o rozšíření funkčních vlastností HDV řady 131 pro provoz na tratích PKP (byla změněna například návěstní světla, reflektory, snímač SHP Bombardier, dosadily se nápisy a popisy v polštině). Postupem času se začaly montovat i vysílačky typu VS67. Kvůli lepší kontrole a sledování pohybu v zahraničí se namontovala i GPS zařízení. Poláci si československé stroje velice chválí, zamlouvají se jim spolehlivý a bezpečný chod, nenáročná údržba a také výborné technické parametry. Několik polonizovaných Dvojiček by rádi odkoupili od slovenského Carga. To ovšem zatím s odprodejem nesouhlasilo.  

Údržba a modernizace

Původní unifikovaný řídicí pult Dvojiček se během rekonstrukcí začal měnit, stejně tak i kabina strojvedoucího. V rámci hlavních oprav (EH) se nejdřív začala vyměňovat okna na stanovišti (jak pevná lichoběžníková okna, tak i spouštěcí okna na dveřích) na okna tónovaná. Na některých Dvojičkách jsou osazena bezpečnostní čelní skla s vyhříváním s polykarbonátovou deskou. V první fázi modernizace lokomotiv řady 131 byl dosazen mikroprocesorový regulátor řízení, tzv. MIRER 8031, takže se zvýšil počet možností kombinování trakční práce mezi jednotlivými sekcemi (režimy K0, KS a KN) a zároveň se zvýšila bezpečnost provozu a také informovanost obsluhy o stavu HDV. Později byl původní rychloměr typu Hasler nahrazen novým elektrickým rychloměrem typu MIREL RM1 a taktéž byl do lokomotivy dosazen nový vlakový zabezpečovač typu MIREL VZ1. Na stanoviště bylo dosazeno i sálavé vytápění kabiny. Pro lepší komunikaci strojvedoucích s výpravčími a ostatním personálem byly některé lokomotivy vybaveny vysílačkou typu Kapsch. Tyto vysílačky je možné ovšem používat pouze v některých úsecích na východním Slovensku (Kysak – Plaveč) a v okolí Žiliny. Postupně jsou lokomotivy řady 131 vybaveny i rezistorovou elektrodynamickou brzdou, čímž je dosaženo zjednodušení brzdění těžkých nákladních vlaků.

Technické údaje