Služba one stop shop usnadní přidělení kapacity dráhy

Kontaktní místo služby one stop shop bude mít význam nejen pro zjednodušení procesu přidělování kapacity dopravní cesty, ale také nabídne žadatelům takzvané předpřipravené trasy. K tomu Českou republiku ostatně zavazují dokumenty Evropské unie z oblasti dopravy. Zároveň probíhá revize celoevropské sítě nákladních koridorů, která má konkrétně pro 7. nákladní koridor zásadní význam, neboť dojde k jeho prodloužení z Prahy do severoněmeckých přístavů Hamburk a Rostock. 

Přetížený úsek Praha – Česká Třebová

Infrastruktura na 7. nákladním koridoru by měla být v brzké budoucnosti plně interoperabilní, a to díky moderním technologiím, jako je ETCS. K tomuto účelu je připravena Evropská unie spolupodílet se na financování. Na 7. nákladním koridoru, který prakticky kopíruje trasu 1. národního železničního koridoru z Děčína do Břeclavi, je nejslabším místem v České republice úsek Praha – Kolín – Pardubice – Choceň – Česká Třebová. Právě tam je v současné době nedostatečná volná kapacita dopravní cesty z důvodu intenzivní souběžné osobní a nákladní dopravy.

Řešením tohoto problému by mohla být modernizace variantní trasy z Brna přes Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Kutnou Horu, Kolín, Nymburk, Lysou nad Labem a Mělník do Ústí nad Labem. Nákladní železniční koridor by navíc měl propojovat logistická centra a překladiště, přičemž jejich provozovatelé se přímo účastní diskuzí o provozu těchto koridorů. 

Služba pro další koridory

Nařízení EU číslo 913/2010 určilo celkem devět železničních nákladních koridorů, z nichž přes Českou republiku prochází nejen zmíněný 7. koridor, ale navíc ještě další dva. Jde nejen o 5. koridor spojující přístavy v Polsku a Jaderském moři, který na území České republiky kopíruje trasu druhého železničního tranzitního koridoru mezi Petrovicemi a Břeclaví, ale i neméně významný koridor, který spojuje Prahu a Čiernou nad Tisou přes Horní Lideč nebo Ostravu. Tento koridor je označen jako 9.

Pro dobré fungování koridorů je nutná vzájemná spolupráce a výměna informací, a to nejen mezi jednotlivými železnicemi, ale i dopravci. Z tohoto důvodu se služba one stop shop plánuje i na zbývajících dvou koridorech: 5. koridor bude mít toto kontaktní místo ve Varšavě a 9. v Praze. Jde o jeden z konkrétních kroků, jak dosáhnout přesunu silničních přeprav na železnici.

Zařazení českých železničních tratí do sítě mezinárodních železničních koridorů má i další význam. Tratě nákladních koridorů patří mezi prioritní v rámci sítě TEN-T, což usnadňuje čerpání evropských peněz na potřebné investice. To je také důvod, proč se Česká republika snaží být součástí co největšího počtu železničních koridorů. Vychází to i z geografické polohy České republiky v rámci Evropy a její hustoty železniční sítě. 

Úplné sjednocení podmínek bude ještě složité

Zmíněné evropské nařízení číslo 913/2010 definovalo nejen rámcové trasování těchto koridorů, ale velmi přesně popisuje fungování řídicích orgánů, technické podmínky provozu a v neposlední řadě požadavky na železniční infrastrukturu, které musí vyhovovat nejpřísnějším evropským standardům. Bude velmi záležet na vzájemných dohodách mezi jednotlivými členskými státy a nepochybně také na zapojení soukromého sektoru provozujícího překladiště a terminály, aby byly všechny tyto požadavky splněny.

Nesmíme však zapomenout, že v mnohých případech jde o státy s různou technickou úrovní železniční infrastruktury, kde je zavádění evropského vlakového zabezpečovače ETCS teprve v samotných začátcích. Proto bude sjednocení podmínek na železniční infrastruktuře poměrně složitým procesem. Tento fakt si žádá také přehodnocení technických podmínek, které by měla splňovat železniční infrastruktura sloužící pro nákladní dopravu. Jednoduše jde o to, aby nákladní železniční koridor nebyl posuzován stejně jako železniční koridor pro osobní dopravu, kde se vyžadují další doprovodné investice související s pohybem cestujících.