Rozmach příměstské dopravy v bostonské aglomeraci

Společnost Massachusetts Bay Transportation Authority (MBTA) je v bostonské aglomeraci odpovědná za organizaci provozu na jedné z nejhustších příměstských železničních sítí v USA. Aby bylo vyhověno požadavkům na stále vyšší poptávku po železniční dopravě, jsou stávající tratě prodlužovány, nabídka spojení rozšiřována a stavěny i zcela nové trasy. Síť železničních tratí tvoří jakousi hvězdici a velkorysé plány počítají s dalším rozšiřováním o trasy, které dosud do sítě MBTA nepatří.

Provoz příměstských vlaků MBTA v barvě stříbrné a fialové, které nesou oficiální pojmenování Commuter Rail, zajišťovala v letech 1987 až 2003 americká železniční společnost Amtrak. Protože však vztahy mezi státem Massachusetts a touto společností nebyly právě nejlepší, smlouva nebyla po vzájemné dohodě prodloužena. Novým dopravcem se v létě 2003 stalo nově založené konsorcium Massachusetts Bay Commuter Railroad Company (MBCR). Toto konsorcium se skládá z firem Veolia Transportation, Bombardier Transportation a poradenské firmy Alternate Concepts. 

V soutěži vyhráli Francouzi

Původně pětiletý kontrakt s MBCR byl v letech 2008 a 2011 prodloužen o další tři roky. Konsorcium bylo jasným favoritem pro udělení koncese v roce 2014 na dalších dvanáct let, ale do soutěže se přihlásila i dceřiná společnost francouzských drah SNCF Keolis, která od roku 2010 zajišťuje provoz vlaků Virginia Rail Express spojujících aglomerace na severu Virginie s Washingtonem. Vyhodnocení nabídek MBCR a Keolis trvalo přes půl roku a v lednu 2014 získali zakázku Francouzi!

Nabídka Keolis na osm let s opcí na prodloužení na další čtyři roky za 4,26 miliardy dolarů byla výhodnější než nabídka MBCR za 4,51 miliardy dolarů. Jako součást nové koncese jsou uvedena i možná penále za zpoždění, která nově činí až 12 mil. dolarů ročně. Podmínky nové smlouvy přitom vycházení ze zkušeností z předchozích dvaceti let provozu. Protože větší část dopravních prostředků patří státu Massachusetts, musí mít provozovatel k dispozici vyškolené zaměstnance a know-how, jakož i zajištění údržby kolejových vozidel. 

Problémy při obnově vozidel

Část lokomotiv pro Commuter Rail pocházejících ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století již překročila nebo je na hranici své životnosti. Celkem je k dispozici 76 provozních lokomotiv a pro každodenní provoz je potřeba šedesát strojů. V roce 2013 měla společnost MBTA navíc k dispozici 430 osobních vozů, a to jak standardních, tak i patrových. Již v roce 2008 bylo objednáno 75 nových patrových vozů díky narůstající poptávce po železniční přepravě.

Na nové vozy získal překvapivě zakázku korejský výrobce Hyundai Rotem, který dosud na americkém dopravním trhu nepůsobil. Pravděpodobně to bylo dumpingovou cenou, která byla o pětinu nižší než nabídky firem Bombardier či Kawasaki. Výběr výrobce se MBTA zatím nevyplatil. První vozy nebyly dodány na podzim 2010, jak bylo ujednáno, ale až v listopadu 2012 a s takovými závadami, že společnost MBTA chtěla v lednu 2013 od zakázky odstoupit. K tomu nakonec nedošlo, ale vozy, byť vyráběné v USA, musely být postupně stahovány z provozu, aby se závady odstranily. Největší problémy a závady vykazují dveře, topení, klimatizace a řízení. Problémy s výrobci začínají být v Bostonu více než neúnosné, a tak společnost MBTA pomalu získává neblahou pověst, že při vypisovaných výběrových řízeních především sleduje cenu a ostatní kritéria jsou druhořadá. Přesto byla v roce 2012 vybrána renomovaná společnost Alstom, která obdržela zakázku na modernizaci 74 patrových vozů v závodě Horenll v USA. 

Výletní vlak slaví úspěchy

Od roku 2013 jezdí v oblasti sezonní vlak Cape Flyer z bostonského Jižního nádraží (South Station) do oblíbeného výletního místa Hyannis na Cap Code. Jedná se o vzdálenost 125 kilometrů, kterou vlak ujede za dvě a čtvrt hodiny, což je vůči automobilům konkurenceschopná alternativa. Silnice jsou totiž v těchto místech stále přecpané. Jsou to první vlaky osobní přepravy na této trati od roku 1961, kdy zde byla zastavena přeprava osob. Kvůli silné poptávce je v současnosti prověřována možnost zavedení tohoto vlaku do Hyannis i o běžných víkendech a v pracovních dnech do Buzzards Bay. 

Dobré vyhlídky na další expanzi

Jihovýchod státu Massachusetts se považuje za strategické místo rozvoje pro veřejnou příměstskou železniční dopravu. Projekt pod názvem South Coast Rail předpokládá prodloužení trasy Stoughton Line do Tauntonu, Fail River a New Bedfordu. Jsou to jediná dvě města v okruhu osmdesáti kilometrů od Bostonu, která ještě nemají železniční napojení. V současnosti se diskuzuje o ceně, která je odhadována na 1,5 miliardy dolarů. Stavbu bude nutné financovat ze státních peněz. Délka výstavby se odhaduje na sedm let. Také se v Bostonu plánuje rozšíření sítě tramvajové rychlodráhy Green Line a současně podzemní dráhy Red Line.

ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ OD ROKU 1994

1994 – napojení na Worcester, druhé největší město ve státě Massachusetts
1997 – znovuotevření 57 km dlouhé tratě do Plymouthu a Middleborough
2007 – znovuotevření 44,4 km dlouhé Greenbush Line na jihovýchodě aglomerace
2012 – prodloužení Providence Line v sousedním státě Rhode Island o 31 km do Wickfordu Junction
2014 – ve výstavbě je prodloužení tratě Fitchburg Line o dalších 7,2 km do Wachusettu s plánem ukončení do konce roku