Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Zahraničí / Rešice láká turisty do muzea lokomotiv

Rešice láká turisty do muzea lokomotiv

24.9.2019 – autor: MIROSLAV PETR Foto: AUTOR

Na východě Rumunska v oblasti Banátu leží jedno z nejstarších center průmyslu na zpracování kovů v Evropě. Založení železáren v Rešici, městě asi s osmdesáti tisíci obyvatel, je datováno do roku 1771. Firma dodnes existuje a v roce 1972 pomohla ve městě zřídit sbírku historických lokomotiv, které sama vyrobila či provozovala.

Rešice láká turisty do muzea lokomotiv

Roku 1855 továrnu převzala Společnost státní dráhy, známá pod zkratkou StEG i z naší železniční historie. V Rešici (rumunsky Reşiţa) pro společnost vyráběli součástky pro údržbu tratí a vozidel. Místní válcovny ale dodávaly plechy na stavbu lokomotiv i do ostatních zavedených závodů v Rakousku, což uvádějí doklady několika parních lokomotiv našich drah.  Území tehdy ještě nepatřilo Rumunsku, zůstávalo součástí maďarské části podunajské monarchie. Společnost StEG si v roce 1872 do továrny v Rešici postavila přípojnou trať s rozchodem 948 mm, pro kterou obstarala čtyři parní lokomotivy. Jednalo se o malé dvounápravové tendrovky značené čísly 1 až 4 a jmény Szekul, Resicza, Bogsan a Hungaria. Lokomotivy jsou zapsané v seznamu výrobních čísel lokomotivky Společnosti státních drah z Vídně. O lokomotivě číslo 4 se traduje, že šlo o první stroj postavený na území Maďarska, a stroj dokonce od května do listopadu 1873 vystavovali na světové výstavě ve vídeňském Prátru.

Prehistorický stroj zachován

Důležité však je, že jedna z uvedených lokomotiv se zachovala dodnes. A to díky tomu, že její historickou hodnotu včas rozpoznali. Stalo se tak v roce 1937, kdy byla vyřazena z pravidelného provozu. Exponát na svých bocích dříve nesl odlévané číslice 1, nyní je přeznačený dvojkami. Zřejmě se jedná o lokomotivu, kterou dodal mateřský závod ve Vídni. Jistou míru nejistoty uvádí i popis u exponátu. Až po vzniku samostatného Rumunska vyrobila strojírna v Rešici roku 1925 svoji druhou lokomotivu. Šlo o stroj pro lesní dráhy, pojmenovaný Principesa Elena. Byl označený číslem 15, posléze 704.402, dochoval se dodnes a na výstavě má své čestné místo. V roce 1926 se výroba lokomotiv v Rešici rozběhla naplno pod firemním názvem Uzinele de Fier si Domenille din Reșița  S. A. Po znárodnění se od roku 1949 používal také například název firmy SOVROM. Nejdůležitějším rozpoznávacím znakem ve všech historických dobách ale vždy zůstávalo originální jméno města Reșița na výrobních tabulkách.

V Rešici stavěli v licenci hlavně lokomotivy německé konstrukce, teprve roku 1930 přišla na řadu první série vyrobená podle vlastního návrhu. Jednalo se o pět tendrovek, určených pro nedalekou horskou trať Oraviţa – Anina. Když v roce 1959 výroba lokomotiv v Rešici končila, měla firma na svém kontě stavbu 1 461 parních lokomotiv, z toho 311 pro úzkokolejky s rozchody 760 až 948 mm, 924 pro standardní rozchod 1 435 mm, 224 širokorozchodných pro bývalý Sovětský svaz a dvojici s metrovým rozchodem pro Vietnam. Roku 1972 slavil nyní už velký metalurgický a strojírenský závod sté výročí zahájení provozu závodní dráhy a ředitel závodu Ing. Mircea Popa přišel s myšlenkou založit ve městě muzeum lokomotiv pod širým nebem. 

Exponáty z různých zemí

Do výběru exponátů se dostaly nejen lokomotivy v Rešici přímo vyrobené, ale i provozované na místní vlečce. Bohužel se už nepodařilo opatřit žádnou lokomotivu z původní série CFR 40.0001 – 40.0005, které mateřská železniční správa zlikvidovala do roku 1970. Jako první typ vlastní konstrukce by se do Rešice výborně hodila. Umístění všech šestnácti exponátů ve sbírce se za 47 let existence muzea

vůbec nezměnilo. Zhoršil se jen jejich stav. Sbírka je nyní pod patronátem města a exponáty chrání před sběrači kovů bezpečnostní kamery a stálá ostraha. Památkou na doby, kdy lokomotivy stály bezprizorně, jsou některé chybějící řadové tabulky, leč občas někdo ty chybějící neodborně doplnil z jiných lokomotiv. Některé exponáty nyní mají jiná inventární čísla na budce a jiné na čele. Věc došla tak daleko, že novější literatura uvádí některé exponáty pod nesprávnou identitou.

Přesto je expozice častou zastávkou návštěv přátel železnic. Nejvhodnější dobou pro fotografování je pozdní odpoledne. Výstavu bohužel neorganizovali odborníci: lokomotivy by měly stát správně otočené o 180 stupňů, aby na jejich komíny většinu dne svítilo slunce. Obdobných sbírek parních lokomotiv je v Evropě málo. V samotném Rumunsku jsou jen dvě další podobné velikosti, a to v Sibiu a v depu Bukurešť sever. V Rešici jsou obdivovány například stroje 142.072 z roku 1939, v licenci vyrobená rakouská rychlíková řada 214 nebo cenná lokomotiva 28, původně maďarský stroj 475.028. Ten v továrně v Rešici posunoval od roku 1960 a odpovídá řadě 410.0 nebo 410.1 ČSD, která se u nás nedochovala. 


Průměrné hodnocení (3 hlasů): 5

Další články této rubriky

ZSSK začala využívat další jednotku řady 861ZSSK začala využívat další jednotku řady 861

26.9.2019 - Železniční společnost Slovensko (ZSSK) uvedla počínaje desátým červnem letošního roku v Banskobystrickém kraji do provozu první tříčlánkovou motorovou jednotku řady 861, kterou následoval vzápětí ještě druhý vlak stejného… »

ZSSK si pořídí 25 nových jednotek RegioPanterZSSK si pořídí 25 nových jednotek RegioPanter

2.9.2019 - V nejbližších dvou letech se na slovenské koleje rozjede 25 nových elektrických dvousystémových jednotek, které jsou obdobou českých Regio či InterPanterů. »

Parní léto v Bezdružicích ozdobil KafemlejnekParní léto v Bezdružicích ozdobil Kafemlejnek

14.8.2019 - Západočeská lokálka z Pňovan do Bezdružic ve druhé polovině července opět přivítala parní trakci. Mezi Bezdružicemi, Kokašicemi a Cebiví totiž jezdila historická souprava s parní lokomotivou 310.072 v rámci akce Bezdružické… »

 

Všechny články rubriky Zahraničí

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika