Rakousko investuje do infrastruktury

Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) plánují na Südbahn neboli Jižní dráze největší projekt posledních desetiletí. Tato trať je součástí evropského koridoru spojujícího Baltské a Jaderské moře. Modernizace Jižní dráhy zahrnuje i Severní dráhu na ose Vídeň – Břeclav, spojení z Vídně do Bratislavy, ale i nové hlavní nádraží ve Vídni, které je již dokončené. Nové má být i nákladní nádraží a překladiště Wien Süd, zkapacitní se i traťový úsek z Vídně do Vídeňského Nového Města (Wiener Neustadt) přes Pottendorf a plánuje se výstavba základnového tunelu pod Semmeringem mezi stanicemi Gloggnitz a Mürzuschlag. Plán počítá s modernizací osmi nádraží na 53 km dlouhé dráze mezi stanicemi Bruck an der Mur a Graz a s přestavbou hlavního nádraží v Grazu, které se stane důležitou mezinárodní stanicí po dokončení výstavby Koralmské dráhy.

Již uskutečněné zlepšení parametrů Západní dráhy, což je spojení Vídně, Lince a Salcburku, přineslo ohromný nárůst přepravených cestujících. Totéž se čeká i na Jižní dráze, neboť v okolních regionech žije asi 3,5 milionu lidí, kterým se podstatně rozšíří cestovní možnosti. Významný přínos bude mít tato trať i pro nákladní dopravu, protože usnadní dopravu do jadranských přístavů. Vlaky již nebudou muset zdolávat náročné stoupání na Semmering, projíždět úzkým údolím řeky Mur a překonávat sedlo Neumarkt. Budou moci být delší a těžší, a přitom vedené jen jednou lokomotivou. 

Zlepšení i směrem do ČR

Ve vztahu k Česku bude významným přínosem připravovaná modernizace Severní dráhy. Ta zahrnuje celkovou přestavbu 66 kilometrů trati mezi stanicemi Wien-Süssenbrunn a Bernhardsthal na česko-rakouské hranici. Řada přejezdů bude nahrazena mimoúrovňovými kříženími, přestaví se osmnáct nádraží. Traťová rychlost se zvýší ze současných převážně 120 km/h na 160 km/h, což povede ke zkrácení jízdních dob. Dokončení modernizace je plánováno na rok 2026. Železniční doprava zrychlí i ve směru na Slovensko, a to díky modernizaci trati z Vídně do Bratislavy přes Marchegg. Na rakouském území se zmodernizuje

37 kilometrů trati včetně devíti stanic. Zrušeno bude třináct přejezdů, které nahradí nové podjezdy či nadjezdy. Zajímavostí této tratě je, že se na ní nachází nejdelší přímý úsek v Rakousku bez jediného oblouku, který měří neuvěřitelných 32,5 kilometru, proto se i tam v budoucnu se počítá se zvýšením rychlosti na 160 km/h. Ze současné neelektrizované jednokolejné trati se stane dvoukolejná dráha s elektrickou trakcí. Nyní je již dokončena přestavba stanice Marchegg a pracuje se u Vídně. 

Ulehčení vídeňskému uzlu

Důležitou součástí modernizace severojižního koridoru je také zečtyřkolejnění úseku z Vídně do Vídeňského Nového Města díky modernizaci Pottendorfské trati. Tato 52 kilometrů dlouhá spojnice obou měst začíná ve vídeňském Meidlingu a vede do Dolního Rakouska přes Wampersdorf, což je místní část obce Pottendorf. Trať nově umožní rychlost až 200 km/h a bude kompletně zdvojkolejněna. Kromě toho stavbaři opraví čtyři nádraží a železniční přejezdy nahradí nadjezdy nebo podjezdy.

Klíčovou stavbou severojižní spojnice je základnový tunel pod Semmeringem, který spojí dolnorakouský Gloggnitz se štýrským Mürzzuschlagem. Bude dlouhý 27,3 kilometru a obě tunelové trouby začnou sloužit v roce 2026. Cesta z Vídně do Grazu se tak zkrátí o 50 minut. Přínos se očekává v případě nákladní dopravy, neboť se odstraní úzké hrdlo baltsko-jaderského koridoru. Počítá se i se zachováním stávající dráhy přes Semmering, která je součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

Od roku 1999 se pracuje na výstavbě Koralmské dráhy, která bude měřit 130 kilometrů a přímo propojí hlavní štýrské město Graz a korutanskou metropoli Klagenfurt. Nejvyšší traťová rychlost se plánuje 230 km/h a celou trasu vlak zvládne za pouhých 45 minut. Čtvrtina trati povede v tunelech a nejdelší z nich, Koralmský, bude měřit 32,9 kilometru a stane se šestým nejdelším tunelem na světě. Umístěn má být v hloubce až 1,2 kilometru pod horským masívem Koralpe. Na trati se obnoví jedenáct nádraží a dvanáct jich vznikne zcela nově. Dokončení všech staveb bude mít velký přínos i pro české cestující, neboť se tím výrazně zrychlí cesta na jih Rakouska, do Slovinska a k Jaderskému moři. Zcela jistě se tak objeví i úvahy o prodloužení tras stávajících vlaků railjet dále za Graz.