Nejmenší veřejná dráha jezdí v Anglii

Dvojice dospělých a později velmi bohatých mužů, jinak železničních nadšenců, se ve dvacátých letech minulého století marně pokoušela získat některou už fungující železniční drážku, nakonec si ale vysněnou dráhu postavili vlastními silami. Jeden z původních zakladatelů – hrabě Louis Zborowski – se však dokončení nedožil, zemřel v roce 1924 při autonehodě na závodech v Monze. Druhý podnikající milionář, John Howey, poté získal společníka Henryho Greenlyho, geniálního konstruktéra, jenž pro zamýšlenou trať připravil návrhy vlastních parních lokomotiv. Výroby lokomotiv se ujala firma Dawey, Paxman & Co. z Colchesteru, která v letech 1925 až 1927 dodala pět strojů s uspořádáním dvojkolí 2‘ C 1‘ a dva čtyřkoláky 2‘ D 1‘. Tříspřežky jsou zmenšeninami existujících slavných britských lokomotiv. Stroje se čtyřmi hnacími nápravami přímý vzor neměly. Hmotnost obou základních typů lokomotiv zmenšených na zhruba třetinovou velikost oproti „originálu“ překračuje osm tun, přičemž jsou pečlivě zpracovány do všech technických podrobností. Denně musí spolehlivě dopravit asi deset vlakových spojů, každý s kapacitou až dvě stě cestujících, a během letní sezony svezou každoročně až sto tisíc pasažérů.

Stavba trati začala v únoru 1926. Výstavba nebyla vůbec složitá, a tak již 5. srpna 1926 vyjel na trať první vlak. Nejel ale na hlavním úseku z Hythe do New Romney, ale jen na části trati z New Romney do Dungeness. Nejslavnějším pasažérem zahajovacího vlaku byl vévoda z Yorku, pozdější král Jiří VI., otec současné britské panovnice Alžběty II. Tu na kolejích drážky svezli ve speciálním královském salonním vozu v roce 1957. Kompletní trať otevřeli se zpožděním 16. července 1927. Dosáhla konečné délky 13,5 míle, tedy asi 22 kilometrů. Traťovou rychlost dovolili až 40 km/h. V souladu se záměrem zakladatelů se malá železnice brzy stala vyhledávanou turistickou atrakcí, ale nejen tou. Do léta 2015 dráha dopravovala také zboží a školáky.

Vojensky strategická trať

Mnoho událostí přinesla druhá světová válka, kdy se roku 1940 na blízkých plážích očekávalo vylodění německé armády. Proto se trať stala vojensky důležitou, kde operoval i historicky nejmenší obrněný vlak na světě, jehož pohon obstarávala lokomotiva Hercules. Na rok 2019 je plánována stavba repliky vlaku, aby připomněla blížící se výročí bitvy o Británii. Když byla roku 1944 zahájena operace „Pluto“, zorganizovaná k zásobování vyloďujících se Spojenců v Normandii pohonnými hmotami, úzké koleje znovu sloužily válce. Protože trať často bombardovali, provoz se podařilo obnovit až v roce 1946. Následovala dvě desetiletí mírového provozu, pak se začaly projevovat nepříjemné hospodářské tlaky. Díky poválečné konjunktuře si Britové zvykli cestovat do podstatně teplejších krajin, než jim skýtá jejich vlast. Proudy turistů na kolejích v Kentu proto slábly a s nimi i bankovní konta soukromé drážky. V roce 1972 musel železnici ekonomicky zachránit nový sponzor, nadšenec Sir William McAlpine, a na dráze navíc začali zdarma pracovat dobrovolníci, kteří šetřili mzdové náklady na provoz. Trať začala znovu vzkvétat, přibyly další parní stroje, motorové lokomotivy pro školní vlaky a drezíny. Provoz nyní počítá i se speciálními komerčními spoji například pro svatby či různé firemní akce.

Centrem New Romney

Střediskem provozu je stanice New Romney, kde je hlavní depo, zázemí a také síň s modelovým kolejištěm v budově nádraží. Západním směrem z Romney vede jednokolejka do Dungeness. Tam vlaky svůj směr obracejí na smyčce, podobně jako je tomu u městských tramvají. Volnou dopravní cestu zabezpečuje prastará praxe, kterou je traťové žezlo. To si předávají strojvedoucí z ruky do ruky! Kvůli častým kolizím s auty – někdy i se smrtelnými následky – má trať navíc moderně zabezpečené přejezdy. Do konečné v Hythe vede z New Romney dvoukolejka s klasickým zabezpečením jako u standardních drah v meziválečné době. V Hythe odjíždějí lokomotivy končících vlaků do depa na točnu, kde jsou i skromné hlavní dílny pro opravy vozidel. Z nádraží, kde srdce uchvátí prodejna železničních knih, je to nejblíže ke kolejím velkých veřejných britských železnic. Každopádně je návštěva trpasličí dráhy Hythe – New Romney – Dungeness skvělým zážitkem pro všechny příznivce železnic.