Národní dopravce v zemi tulipánů zacílil i na zahraničí

Nizozemské železnice byly založeny v roce 1937 jako státní podnik. Mezi roky 1920 až 1937 se používalo označení Nederlandse Spoorwegen i pro spolupracující soukromé železniční společnosti HSM a SS, v nichž měl stát od roku 1920 čtyřicetiprocentní podíl.

Kromě vlaků mají i autobusy

Společnost Nederlandse Spoorwegen (NS) byla ještě v roce 1989 unitární železniční společností, která provozovala nejen dopravní cestu na nizozemské železniční síti, ale současně veškerou další činnost spojenou s železnicí. V roce 2014 se fungování nizozemských drah upravilo podle modelu, který požaduje Evropská unie. Jde o moderní podnik se sídlem v Utrechtu s aktivitami i v zahraničí. Jediným akcionářem je stát prostřednictvím ministerstva financí. Takzvaná NS Group spravuje v současnosti železniční stanice, osobní vnitrostátní a mezinárodní železniční přepravu, depa a dílny pro údržbu vozidlového parku, ale i zahraniční aktivity pomocí své firmy Abellio, a v neposlední řadě autobusovou dopravu. Naopak nákladní doprava byla odprodána a je ve vlastnictví německé firmy DB Schenker.

Nizozemské dráhy své osobní vlaky provozují na cca 1 800 km železniční sítě, což je tzv. základní síť z celkové délky 3 063 km nizozemského železničního systému, přičemž 2 161 km je elektrifikováno. Speciální trať pro nákladní dopravu „Betuwe“ a vysokorychlostní trať HSL-Zuid pro osobní dopravu jsou napájeny trakčním napětím 25 kV/50 Hz, ostatní tratě pak stejnosměrným napětím 1 500 V. Koncesi má společnost NS udělenu až do roku 2025. Nizozemské dráhy mají své aktivity i v Anglii či Německu, a to prostřednictvím zmíněné společnosti Abellio. Firma svého času působila i v České republice, a to v autobusové dopravě. Odtud se však v roce 2013 stáhla.

Regionální autobusovou dopravu NS zajišťuje prostřednictvím společnosti Obuzz, která je v Nizozemsku významným hráčem. Kromě toho národní železniční dopravce vlastní 49 procent akcií v dopravní společnosti HTM, jež v Den Haagu provozuje tramvaje, příměstskou městskou rychlodráhu Randstad Rail a autobusy. Nizozemské dráhy nedostávají státní subvence, ale takzvané „Studentenkaart“. Ty jim každoročně přinášejí okolo 400 mil. eur. V loňském roce národní dopravce zaplatil za použití železniční infrastruktury společnosti ProRail 771 mil. eur. NS dosahuje zisku především z různých komerčních aktivit v železničních stanicích.

Infrastrukturu spravuje ProRail

Železniční síť, včetně zabezpečovacího zařízení a trolejového vedení, patří státnímu podniku ProRail, jehož akcionářem je ministerstvo infrastruktury a životního prostředí. Pod toto ministerstvo spadá i nizozemský Drážní úřad. ProRail je největším příjemcem peněz státu a navíc zajišťuje i údržbu a obnovu železničních stanic.

Nizozemská regionální doprava má několik provozovatelů veřejné osobní dopravy. Arriva (ze skupiny německých drah Deutsche Bahn AG) zajišťuje provoz na neelektrifikovaných tratích na severu a východě Nizozemska a na elektrifikovaných tratích Zwolle – Emmen a Dordrecht – Geldermalsen. Syntus (ze skupiny Keolis SNCF) provozuje linku Zutphen – Oldenzaal. Veolia má až do prosince 2016 na starosti linky Nijmegen – Roermond a Maastricht – Kerkrade a Connexxion (ze skupiny Transdev) provozuje linky Ede – Barneveld (– Amers­foort) a Arnhem – Doetinchem.

Abellio získá tratě od Veolie

Od prosince 2016 převezme na tratích provozovaných společností Veolia a nově i na tratích Roermond – Maastricht Randwyck a Sittard – Heerlen provoz společnost Abellio pod novým jménem DOOR v rámci koncese pro provincii Limburg. Licence na provoz bude trvat 15 let. Autobusové linky budou provozovány společností Obuzz. Do roku 2020 by měla být modernizována trať Nijmegen – Venlo – Roermond dlouhá 98 km v ceně 175 mil. eur. Trať by měla být v několika úsecích zdvoukolejňována a elektrifikována napětím 1 500 V. Nově má být udělena koncese pro trať Heerlen – Aachen v SRN, která je dosud provozována německou společností DB Regio AG jednotkami Talent. I tato trať by měla být do budoucna elektrifikována a později provozována elektrickými jednotkami Stadler.

Ve vagonech chyběly toalety

V letech 2008 až 2011 NS obdržely 69 čtyř­vozových elektrických vlaků Sprinter SLT řady 2400 a 62 ks šestivozových vlaků řady 2600 od výrobce Bombardier/Siemens, které vycházejí vlastně z německé řady 424 DB. Vlaky mají svařované hliníkové skříně a splňují euro normu 15227. Vozidla byla příznivě přijata cestujícími, mají však jednu vcelku zásadní „vadu na kráse“ – nejsou v nich toalety! Nizozemské dráhy tento poměrně velký nedostatek odůvodňují tím, že prý na příměstských německých železnicích typu S-Bahn nejsou zpravidla vlaky také vybaveny WC.

Problém byl následně řešen až na politické úrovni s tím, že nyní jsou vlaky postupně dovybavovány jednou toaletou pro tělesně postižené. Zároveň je do vlaků dosazován zabezpečovací evropský systém ERMTS.