Legenda maďarské pusty brázdí koleje přes čtyři desítky let

Ti, co už Maďarsko navštívili a cestovali vlakem i mimo Budapešť, určitě lokomotivu Csörgő viděli několikrát. A možná si ji i oblíbili. Tvar, aerodynamika a drobné detaily se poněkud liší od strojů, které známe v Česku a na Slovensku. Ostatně tento stroj je plně maďarský – od návrhu přes vývoj až po výrobu se na něm podílely domácí firmy.

Maďarské státní dráhy se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let ocitly v situaci, kdy jim chyběly lokomotivy schopné jezdit na neelektrifikovaných tratích se středně těžkými vlaky. Muselo se tedy přistoupit k pořízení zcela nových lokomotiv. Mezi hlavní kritéria při nákupu hnacích vozidel patřil i požadavek, aby lokomotiva mohla jezdit i na tratích s 16,5tunovou zátěží na jednu nápravu. První dva prototypy spatřily světlo světa v roce 1967 s označením DHM5. Tyto stroje byly konstrukčně odlišné od dnes známých maďarských dieselových strojů. Stanoviště strojvedoucího totiž měly umístěné ve střední části. Dva prototypy dostaly označení M41 2001 a 2002 a vyrobil je závod Ganz-MÁVAG. 

Politické rozhodnutí: vyrábět jen z domácích komponentů

Postupem času se vyhrotil boj o konstrukční detaily a o konečnou podobu palčivě nutných lokomotiv pro tratě motorové trakce. V roce 1969 se v tehdejším socialistickém státním aparátu rozhodlo o tom, že lokomotivy mají být navrženy, vyvíjeny a vyráběny v Maďarsku, a to i za cenu získání licence k výrobě jejich součástí od zahraničních firem. Podle licence se vyráběl motor a později i hydraulický pohon.

Podle zadání státní zakázky byly plány na novou lokomotivu hotové v roce 1971, o rok později se vyráběly jednotlivé díly lokomotivy a s tím související náhradní díly, a konečně v roce 1973 uvedli do provozu první hotovou sériovou lokomotivu řady M41. Výrobní označení těchto strojů je DHM7. Celkem se jich v závodu Ganz-MÁVAG vyrobilo mezi lety 1973 až 1984 107 kusů (řada M41 2101–2207) pro MÁV a také 7 kusů pro GySEV (řada M41 001–007). Dieselové lokomotivy ve správě GySEV jezdily na ramenu Győr – Sopron. Poté, co tuto trať GySEV zelektrifikovala, stroje převzaly MÁV (evidenční čísla 2208–2214).  

Přezdívka podle hluku?

Lokomotivy řady M41 se postupně začaly objevovat po celém Maďarsku na ne­elektrifikovaných tratích. Postavily se do čela vlaků snad všech kategorií, a protože byly na svou dobu velice povedenou řadou a spolehlivým, silným strojem, rozhodlo se i o používání těchto krasavců také na vratných soupravách v aglomeraci Budapešti. Jejich postupný ústup nastal až na přelomu tisíciletí v důsledku elektrifikace čím dál většího počtu tratí.

A proč mají lokomotivy název Csörgő? Když si vezmeme doslovný překlad, tak přezdívka pochází z jejich hlučnosti. Slovo csörgő totiž v maďarštině znamená chrastivý zvuk. Z toho tedy lze s určitou nadsázkou vyvodit, že se jedná o lokomotivu-chrastiče. V současné době jezdí ještě celkem 107 kusů této řady na maďarských tratích pod správou MÁV-Trakció. Z tohoto počtu je 35 remotorizovaných, to znamená, že mezi lety 2002 až 2008 při různých omlazovacích kúrách jednotlivé stroje dostaly nový motor typu Caterpillar. (Jsou to stroje číslo M41 2301 až 2335.) 

Zboží na export

Lokomotivy řady M41 se dostaly i do zahraničí. Do Řecka se exportovalo celkem 11 kusů série DHM7. Tam v provozu jezdily jako řada A251 až A261. Jejich výroba probíhala mezi lety 1973–1983. V Řecku se tyto lokomotivy ale moc neosvědčily, přesto poslední stroj z provozu vyřadili až v roce 2005. V Tunisku si objednali tři série těchto lokomotiv. Hnací vozidla typu DHM11 byla upravena na úzký rozchod. Série DHM13 a DHM14 dostaly navíc silnější motor.

Dieselové lokomotivy řady M41 (nově MÁV TR 418) jsou dodnes vynikajícím a spolehlivým tahounem. Na svůj věk stále vypadají mladě a roztomile, zvlášť když se o ně postarají železničáři v udržovacích dílnách nebo v domácích depech. Nadále se s nimi počítá v každodenním provozu.