Jakarta kvůli plným silnicím investuje do železnice

Jakarta chce s japonskou podporou rozšířit kolejovou síť až do oblasti starého města Balaraja a Manggarai. Práce na šestnáct kilometrů dlouhém severojižním úseku s názvem Line 1, kte­rý spojuje oblast nedaleko Hotelu Indonesia v centrální Jakartě s Lebak Bului na jihu města, probíhají od října loňského roku. Stavební práce na projektu jsou rozděleny na sedm etap, které má na starosti společnost PT Jakarta MRT, která je vlastněna městem.

Výstavba první fáze projektu MRT je financována z úvěru ve výši 1,19 miliardy amerických dolarů za zvýhodněných podmínek na dobu čtyřiceti let (úvěr poskytla Japan International Cooperation Agency). Město poskytne zbývajících 141 milionů dolarů a je zodpovědné za splácení 51 procent úvěru, zatímco zbylých 49 procent zaplatí stát. Devítikilometrový úsek bude veden pod zemí a bude v něm šest stanic, zatímco zbylých sedm kilometrů zůstane na povrchu. Předpokládá se, že se po plánovaném otevření v roce 2018 přepraví městskou železnicí denně více než 150 tisíc cestujících, přičemž spoje mají jezdit v pětiminutových intervalech. 

Monorail s čínskou podporou

Dalším projektem je speciální jednokolejnicová dráha, kterou bude provozovat společnost Jakarta Monorail. Výstavba takzvané modré a zelené trasy bude pokračovat koncem letošního podzimu. Osud jednokolejnicové dráhy, tedy monorailu, byl zpočátku nejistý a projekt doznal oživení po dosažení dohody mezi indonéskou společností PT JM a čínskou firmou China Communication Construction. Dohoda hovoří o možnosti Číňanů vložit do projektu finanční prostředky ve výši více než miliardy amerických dolarů. Jakarta Monorail, která bude trať provozovat, je vlastněna z devadesáti procent společností Ortus Holdings a zbylých deset procent vlastní soukromá společnost PT Indonesia Transit Central.

Dopravce počítá se čtrnáctikilometrovou „zelenou“ okružní trasou se šestnácti stanicemi, která se bude křížit ve stanicích Karet a Casablanca s „modrou“ linkou. Ta bude stejně dlouhá a plánuje se na ní čtrnáct stanic. Směřovat bude z východu na západ města z Kampung Malayu do Taman Anggrek. Obě trasy by mohly začít fungovat v roce 2016.

Společnost Jakarta Monorail plánuje na každé trase provoz deseti šestivozových souprav s kapacitou 1 200 cestujících za hodinu. Na obou trasách tak plánuje přepravit až 290 tisíc cestujících za den a do roku 2025 se má zvýšit kapacita na 580 tisíc cestujících. Firma Jakarta Monorail přizvala ke spolupráci na projektech obou jednokolejnicových tras několik mezinárodních firem. Současně podepsala dohodu s thajskou společností Bangkok Mass Transit System, která vykonává poradenskou činnost v oblasti vývoje a provozování sítě jednokolejnicových drah. K tomu všemu hodlá Jakarta ve spolupráci se sousedními městy vybudovat takřka stokilometrovou trasu metra z východu na západ z Cikarangu v Bekasi do Balaraja v Tangerangu. Příprava plánů již probíhá, ale výstavba se nepředpokládá dříve než v roce 2024. 

Zásadní investice si vyžaduje také příměstská doprava

Existující příměstská doprava v regionu Jakarty vyžaduje také velké investice. Počítá se s nárůstem vozidlového parku ze současných 550 elektrických jednotek na 1 200, obnovou signalizačního zařízení a omezením počtu železničních přejezdů. Příměstský železniční park bude také postupně rozšiřován dodávkami 780 použitých vagonů a nespecifikovaného počtu dieselových lokomotiv z Japonska.

Pro Jakartu je neméně důležité železniční spojení z města na letiště. Jedná se jak o úsek o délce 6,5 kilometru, který připojí příměstské oblasti Batu Ceper k mezinárodnímu letišti Soekarno-Hatta International Aeroport (SHIA) v roce 2015, tak i nadzemní železniční trasu „Express Line“ o délce 34 kilometrů na standardním rozchodu 1 435 mm, která spojí mezinárodní letiště s dalším vzdušným přístavem Jakarta Halim (provoz komerčních letů zde začal letos v lednu).

Trasy z Halimu do Haryono a z Sheratonu na mezinárodní letiště SHIA povedou pod zemí. Prostřední část trasy z Cawangu do Sheratonu bude naopak nadzemní. Vlaky „Express Line“ budou dosahovat rychlosti až 150 km/h a vzdálenost mezi letišti urazí za 30 minut. Denní přepravní objem se odhaduje na 38 tisíc cestujících a cena jízdenky se očekává nižší, než je průměrná cena taxi. To má cestující motivovat, aby si raději zvolili vlak.