Italské Albatrosy neuspěly. Z Beneluxu je definitivně vracejí výrobci

Technické problémy Albatrosů se projevily minulou zimu. Jednotky musely být brzy po nasazení staženy z provozu. Ukázalo se, že nahromaděním sněhu došlo dokonce k odpadnutí části kapotáže vozidlové skříně. Nespolehlivé jednotky byly ke všemu dodány se zpožděním. Výrobce ale tvrdí, že Albatrosy vyžadovaly jen „drobné dílčí úpravy“, aby mohly být provozovány i v zimních podmínkách, a že je ochoten tyto úpravy nad rámec smlouvy i realizovat.

Nizozemské železnice ale 30. srpna 2013 zrušily svou objednávku s tím, že plán obnovy není proveditelný. Navíc Holanďané podali loni 25. září žalobu na společnost AnsaldoBreda a domáhají se zrušení smlouvy. A k tomu všemu chtějí po Italech vrátit již zaplacených 200 milionů eur. Současně požadují náhradu dodatečných nákladů souvisejících s technickými problémy – od deponie jednotek v lokomotivním depu Amsterdam Watergraafsmeer až po náklady spojené se zajištěním náhradního provozu. To ale italský výrobce odmítá a kontroval též podáním žaloby. 

Neúspěšné Albatrosy nahnaly cestující do rychlovlaků Thalys

Po ukončení provozu V 250 se zvýšila poptávka po vlacích Thalys. Na trati Amsterodam – Brusel se například v srpnu 2013 přepravilo o 44 procent cestujících více než za stejné období předešlého roku. Přitom původně měly vlaky Thalys sloužit pouze k dálkovým cestám až do Paříže a ne k „lokálnímu“ spojení mezi Amsterodamem a Bruselem. Od října tedy začalo na této trati jezdit místo devíti již jedenáct párů vlaků Thalys a od změny jízdního řádu v prosinci 2013 přibyl ještě jeden další pár. Od dubna letošního roku by pak dva vlaky měly jezdit přes Brusel až do francouzského pohraničního města Lille. A od prosince 2015 se mezi Bruselem a Amsterodamem počítá již s patnácti páry vlaků Thalys.

Koncem loňského září podepsaly firma Eurostar, nizozemská vláda a Nizozemské železnice dohodu o zavedení nových přímých spojů mezi Londýnem a Amsterodamem, kterou v nejbližších měsících ještě ratifikuje nizozemský parlament. Smluvní strany předpokládají, že tyto vlaky využije i část ze tří milionů pasažérů leteckých linek, kteří cestu mezi oběma hlavními městy ročně absolvují. Ještě se ale musí dořešit otázky pasového a celního odbavení a kontroly zavazadel, neboť Velká Británie není součástí schengenského prostoru. V roce 2016 by pak měly být dodány a schváleny pro společnost Eurostar vysokorychlostní jednotky Velaro, které by měly být nasazeny na trasu Amsterodam – Brusel – Londýn. Mělo by se jednat o dva páry vlaků, které by uvedenou trať měly překonat za čtyři hodiny.  

Klasická souprava jako náhradní řešení

Pod názvem Benelux-plus by na konci roku 2016 mělo zahájit provoz nové spojení mezi Amsterodamem a Bruselem, které bude trasováno přes Den Haag HS – Rotterdam – HSL Zuid do Bredy. Odtud pak vlaky budou směřovat přes Antverpy a bruselské letiště Mechelen na nádraží Brusel Centraal. Spojení Benelux-plus však nebude tak rychlé jako Albatrosy, které měly jezdit rychlostí až 250 km/h, neboť u těchto spojů se počítá s maximální rychlostí 160 km/h. Cestující budou proto také platit jen běžný tarif bez poplatků za rezervace míst. Do doby, než bude nové spojení uvedeno do provozu, zajistí náhradní provoz klasické soupravy s vícesystémovými lokomotivami řady 186. Denně by mělo být v provozu dvanáct párů vlaků. Pro stále narůstající počet vlaků budou muset Nizozemské železnice v následujících letech pronajmout postupně asi dvacet lokomotiv řady 186, které jsou známé pod označením Traxx. 

Řídicí vozy a sendvičový provoz

Pro rychlou změnu směru v úvraťové stanici Breda se předpokládá i takzvaný „sendvičový“ provoz, což znamená, že všechny vlaky Benelux-plus budou mít na každém konci lokomotivu. Nicméně se již nyní zkouší i nasazení řídicích vozů řady ICRm, které jsou nyní odstaveny nebo provozovány na jiných tratích. Řídicí vozy představují pochopitelně levnější variantu než lokomotivy.

Z dlouhodobého hlediska Holanďané prověřují rovněž možnost pořízení nové generace motorových jednotek na rychlost 200 km/h. Tím by bylo možno zvýšit cestovní rychlost i na úsecích Lelystad – Zwolle (Hanzelijn) nebo Amsterodam – Utrecht. Pořízení nových vysokorychlostních vlaků jako bezprostřední náhrady za italské vlaky V 250 je toho času pouze vedlejším tématem. Nyní se pozornost soustřeďuje na posílení vozby jednotek Thalys na úseku Antverpy – Brusel a později na integraci vlaků Eurostar do této trasy.