Evropské peníze zachraňují koleje v Rumunsku

Podobně jako ostatní země střední a východní Evropy také Rumunsko využívá evropských strukturálních fondů na rozvoj veřejné dopravy. Už bylo také na čase, protože národní železniční společnost CFR zanedbávala nezbytnou údržbu a opravy. Na konci roku 2011 platilo údajně 462 rychlostních omezení na celé síti. Postupně se snižovaly maximální rychlosti i délky tras s maximální povolenou rychlostí. 

Miliardy eur nejen do koridorů

V rámci Operačního programu Doprava na období 2007–2013 Rumunsko disponuje více než dvěma miliardami eur na investice rozvoje kolejové dopravy. Klíčová byla modernizace čtvrtého panevropského koridoru, který vede zemí od západu na východ. Severní větev koridoru prochází městy Arad, Brašov a Bukurešť s ukončením v Constanci u Černého moře, zatímco jižní větev protíná města Timisoara a Craiova přes nový most přes Dunaj v Calafatu. Modernizace severní větve zahrnuje úseky Bukurešť – Campina, Bukurešť – Constanca a Campina – Predeal. Další renovované úseky se nacházejí v Transylvánii, ale také mezi Brašovem a maďarsko-rumunskou hranicí. V nejbližším období se uvažuje o třech dalších významných traťových úsecích, kde po uzavření výběrových řízení již byly podepsány téměř všechny smlouvy na stavební práce.

Na rozvoj železnice v regionu okolo Constance na břehu Černého moře byla vyčleněna částka 17 milionů eur. Železniční tratě a vlečky v přímořské oblasti čítají kolem 300 kilometrů, z toho 80 kilometrů je elektrizovaných. Připravovaný projekt se týká navýšení kapacity železniční dopravy v celé přístavní oblasti. Dalším úkolem je také modernizace železničních stanic. V několika etapách, za využití různých způsobů financování, již bylo modernizováno na dvacet nádraží. Projekt týkající se rekonstrukce dalších 16 železničních stanic bude financován prostřednictvím evropských peněz, přičemž náklady na modernizaci se odhadují na 176 milionů eur. 

Comeback tramvají

Na lepší časy se blýská i v tramvajové dopravě. Ještě nedávno jezdily tramvaje v patnácti rumunských městěch. Například Constanca a Brašov se tohoto druhu dopravy vzdaly v roce 2005. V současné době je městská kolejová doprava zachována v jedenácti rumunských městech a například Arad, Oradea či Temešvár investovaly významné finanční prostředky do modernizace tramvajových tratí. Většina těchto prostředků přišla v průběhu posledních dvou let z evropských strukturálních fondů. Někde se ale využily i úvěry z Evropské investiční banky. Například v hlavním městě Bukurešti byla od roku 2001 obnovena více než polovina tramvajových tras v délce 143 km a současně byly postupně modernizovány čtyři vozovny.

Bukurešť v současné době zpracovává velký projekt na výstavbu nové linky metra číslo 5, která bude mít 27 stanic na trati dlouhé 17 kilometrů. Celá trasa – rozdělená na dva úseky – má být dokončena v roce 2016, resp. 2018. Práce na prvním úseku byly zahájeny v roce 2011. Celkové náklady na tento projekt činí 1,45 miliard eur. Projekt je částečně financován z úvěru ve výši 370 milionů eur z Evropské investiční banky. Na rozdíl od jiných zemí (např. sousedního Bulharska) je bukurešťské metro spravováno společností spadající přímo pod ministerstvo dopravy, a proto nemůže získat přístup ke strukturálním fondům. 

Příměstská železnice zatím prohrává s minibusy

Příměstská železniční doprava v Rumunsku je stále málo rozvinutá, a to navzdory skutečnosti, že ve většině příměstských oblastí existují železniční tratě, které by mohly převzít část regionálního provozu – pokud by ovšem byly řádně spravovány a modernizovány. Přesto mnohé z těchto tras jsou dnes uzavřené a zdevastované. Spojení mezi velkými městy a menšími sídly kolem nich je z větší části zajišťováno minibusy, které nemohou zajistit potřebný komfort.

Přesto existuje mnoho projektů, které předpokládají znovuzprovoznění těchto tras. Jsou iniciovány buď nevládními sdruženími, nebo orgány veřejné správy. Ministerstvo dopravy oznámilo řadu projektů pro bukurešťskou aglomeraci, po­dle kterých by hlavní město mělo využít své železniční sítě. Projekty zahrnují nejen bývalé průmyslové tratě a vlečky, ale i standardní tratě, na nichž je zabezpečována osobní doprava. Příměstskou kolejovou dopravu by chtěla zavést i další města jako Temešvár, Cluj nebo Sibiu.

Přes všechny dobré zprávy o financování infrastruktury rumunské železnice zůstává hospodářská a finanční situace společnosti CFR obtížná. K naplnění dohod mezi rumunskou vládou a Mezinárodním měnovým fondem, které se týkají ekonomických programů, byla národní železniční firma CFR nucena snížit délku svých tratí z 20 120 na 15 500 kilometrů. Některé trasy byly opuštěny, jinde se provoz převedl do soukromých rukou.