Čína nabírá rychlost: smělé plány jsou znovu v kurzu

Secesní nádraží Chej-lung-ťiang v čínském Harbinu bylo kdysi důležitou železniční křižovatkou v Mandžusku. Z ruské Čity, ležící na východní Sibiři, vedla do Harbinu trať Východočínské železnice, která dále pokračovala až do Vladivostoku. Z Harbinu odbočovala trať také na jih přes Changchun do Dalianu a Port Arthuru, dnešního Lü-šun-kchou. Jenže secesní nádraží na kraji centra Harbinu muselo před desetiletími ustoupit moderní výpravní budově a kdo chce dnes cestovat na jih, musí odjet z nového Západního nádraží, kam od prosince loňského roku zajíždějí supermoderní vlaky, využívající nové vysokorychlostní spojení do Dalianu. 

Provoz i v krutých mrazech

Čína je dnes na světové špičce co se týče výstavby železnice. Současné moderní vlaky zde jezdí na speciálně vybudovaných vysokorychlostních tratích. Během zimy jim nevadí ani arktické teploty, kdy řadu týdnů klesají denní teploty na –20 nebo –30° C a v noci je ještě daleko chladněji. Vysokorychlostní trať v takových extrémních klimatických podmínkách vede právě ze zmíněného Harbinu do Dalianu. Je ovšem pravda, že v zimních měsících je na ní preventivně snížená rychlost na 200 km/h. Důvodem je enormní namáhání trakčního vedení a kolejí vlivem sněhu a mrazu. Provoz na trati zajišťují jednotky, které se od roku 2008 vyrábějí přímo v Číně. 

Korupce a šlendrián omezily výstavbu

V únoru 2011 byl ministr čínských železnic zbaven funkce pro podezření z korupčního jednání. Do té doby to byl právě on, kdo byl hnací silou výstavby vysokorychlostních tratí. Loni v létě byl navíc vyloučen z komunistické strany a bylo proti němu zahájeno trestní řízení. Nedávno byl odsouzen k podmíněnému trestu smrti, což v praxi znamená doživotí. Ministerstvo železnic, jakýsi stát ve státě s vlastní policií a justicí, desetiletí odolávalo reformám a nadělalo velké dluhy. Jeho kritici tvrdí, že pracuje neefektivně a vysokorychlostní tratě jsou deficitní.

Další pohromou pro zastavení rozvoje vysokorychlostních tratí byla těžká železniční nehoda v létě roku 2011, která se stala u Wen-čou. Srážka dvou vlaků stála život čtyřiceti cestujících. Oficiální důvod nehody zněl: chybně fungující zabezpečovací zařízení. Neoficiálně se však hovoří o velmi nekvalitně odvedené stavební práci. Potrestáno bylo přes padesát úředníků a investice do železnic se snížily. Vysokorychlostní vlaky ztratily důvěru nejvyššího vedení země, což vedlo až k zastavení finančních toků. Nedůvěra se rozšířila i mezi zahraničními investory a zastavení další výstavby mělo vliv i na pracovníky ve stavebnictví, kteří přestávali dostávat včas svoji mzdu. 

Mamutí investice pokračují

Nyní se zdá, že velkolepé plány na výstavbu železnice se vracejí na výsluní. Podle čínských médií chce ministerstvo železnic jen v tomto roce investovat do železnic 650 miliard jüanů (více než 2 biliony českých korun!). Jen pro zajímavost – ještě předloni čínská vláda investovala do rozvoje železnic 842 miliard jüanů, přičemž na vysokorychlostní tratě připadají zhruba dvě třetiny této částky. Otázkou zůstává, zda ambiciózní plány pro další rozvoj vysokorychlostní sítě budou včas uskutečněny. Na konci loňského roku bylo v provozu 9 300 km vysokorychlostních tratí a do roku 2020 by jich v Číně mělo být v provozu již 16 tisíc.