Bratislavská integrace se rodí s obtížemi a pomalu

Zahájení prvního integrovaného dopravního systému na Slovensku se úplně nepovedlo. První etapa měla být spuštěna 1. března, což se bohužel z technických důvodů neuskutečnilo. Malé drama ale nastalo poslední únorový den v odpoledních hodinách, kdy koordinátor bratislavského integrovaného systému ohlásil, že vzhledem k závažným problémům jednoho z autobusových dopravců se projekt odkládá. To určitě nebyla příjemná zpráva jak pro ostatní smluvní partnery, tak pro cestující. Železniční společnost Slovensko by­la plně připravena, včetně personálu a počítačových aplikací, nicméně rozhodnutí koordinátora musela respektovat. Nakonec se systém spustil na začátku června a vstoupily do něj kromě ZSSK také Dopravní podnik Bratislava a autobusová společnost Slovak Lines s vybranými regionálními linkami. 

Systém není pro každého

Bratislavská integrace má oproti těm v České republice jedno nepříjemné specifikum, které se nám může zdát nepochopitelné. Integrovanou dopravu mohou prozatím využívat pouze cestující s předplatními jízdenkami (u nás tramvajenky, Opencard nebo In Karta). Nezahrnutí jednorázových jízdenek do integrace je způsobeno nedořešeným dělením tržeb a absencí označovačů jízdenek v železničních stanicích a zastávkách. Integrovaný systém je tedy určen především pravidelným cestujícím, kteří vlastní nějaký druh předplatného.

Jeden jízdní doklad umožňuje cestování spoji všech zúčastněných dopravců v rámci zvolených tarifních zón. Cestující si může vybrat délku platnosti dokladu na 30, 90 nebo 365 dní. Předplatní jízdenky se nahrávají na čipovou kartu buď společnosti ZSSK městského dopravního podniku, ale i dopravce Slovak Lines, nebo na studentskou kartu ISIC či takzvanou Bratislavskou městskou kartu. V železniční dopravě lze využít v traťových úsecích Závod – Malacky – (Záhorská Ves) – Zohor – Bratislava hlavná stanica – Bratislava (Rača, Vajnory nebo Nové Mesto) všech vlaků kategorie Os nebo REX, čili osobní a regionální expres, které jsou označeny po „česko-německém“ způsobu jako linky S. Momentálně se jedná pouze o dvě linky S20 a S25. Integrované regionální autobusy jsou naopak označeny výraznými oranžovými cedulemi s linkami v číselné řadě 220 a výše. 

Zatím jen ojedinělé experimenty

Úplně první pokus o dopravní integraci v okolí Bratislavy proběhl na přelomu let 1989 a 1990. Asi na půl roku byla zkušebně zavedena integrace v linkových autobusech ČSAD, ve kterých bylo možné po území města jezdit na předplatní jízdenky městského dopravního podniku. Po desetileté pauze až v roce 2000 počal druhý experiment, kdy ve směru Záhorie mohli cestující městské dopravy využívat linkové autobusy a vlaky opět na předplatní jízdenky s menším příplatkem. Uplynuly další roky a konkrétně v roce 2006 začala příprava standardní dopravní integrace podobné těm českým. Změnila se však právní forma a také název samotného systému a koordinátora. Ale až po dalších dlouhých sedmi letech se systém podařilo nastartovat do současné podoby, která má ale k plné integraci ještě daleko. Integrovaný dopravní systém Bratislavského kraje by měl být v dalších etapách rozšířený na celé území kraje a uvažuje se i o jeho přesahu směrem do Trnavy a rakouského a maďarského příhraničí. 

Čeká se nárůst integrovaných linek

Na Slovensku se zatím integraci učí, ale určitě k ní postupem času dojde. Základem by měla být železniční kolejová doprava s přestupními terminály, kde budou navazovat autobusové spoje. V neposlední řadě by i slovenské integ­rované spoje měly jezdit v pravidelném intervalu. Podobně jako na jižní Moravě, ale i jinde, budou železniční a autobusové linky označovány číselnými řadami, které budou korespondovat s tarifními zónami. K současné řadě 200 tedy přibude ještě zónová oblast 500 v okrese Pezinok, 600 pro Senec a 700 pro jihovýchodní směr od Bratislavy.