Zakázky na okruh řešíme rok a více dopředu

Pro VUZ pracujete na pozici vedoucí dispečer oddělení zákaznických služeb. Co si pod tím můžeme představit?
Jsem hlavní kontaktní osoba pro naše zákazníky. Přese mě jdou všechny požadavky, které mají na naši infrastrukturu a služby. Já je shromažďuji a sestavuji plán práce. Hlavním výstupem je pak takzvaný Test program, tedy takový jízdní řád toho, co se na okruzích v konkrétním týdnu bude dít. Jednotliví zákazníci mi pošlou seznam požadavků, co všechno by u nás chtěli dělat a využívat – velký nebo malý zkušební okruh, stacionární směny, haly, zda chtějí tankovat či naložit zátěž do vozidla – a já to musím posléze sestavit do funkčního plánu, protože se některé požadavky jednotlivých zákazníků samozřejmě mohou překrývat.

Na základě čeho si zákazníci objednávají jednotlivé služby?
Každý zákazník Zkušebního centra VUZ má uzavřenou smlouvu, ve které jsou definovány veškeré potřebné náležitosti jako název zkoušeného vozidla, délka zkušebního období, rezervované směny, případné konkrétní zkoušky prováděné akreditovanou Zkušební laboratoří VUZ, veškeré nabízené služby a další obecná, ekonomická a právní ustanovení. Jelikož se ale pevně rezervují zatím pouze směny na velkém okruhu, nevíme nikdy dopředu, co který zákazník bude dalšího požadovat. To je ale na té práci nejzajímavější, každý týden je odlišný.

Kde máte největší přetlak?
Jednoznačně na velkém okruhu, tam by ideálně chtěli všichni testovat od pondělí do pátku v ranních a odpoledních směnách, což musím umět vybalancovat, aby byli ve výsledku všichni spokojení. Na velkém okruhu jsme plní a fungujeme nonstop ve třísměnném provozu včetně víkendů, takže se z hlediska kapacity musíme vejít, zachovat bezpečnost provozu a zároveň neutralitu.

Kolik zákazníků zde jste schopní najednou odbavit?
Bývá tady stabilně kolem sedmi klientů, někteří z nich ale zároveň mají víc souběžných projektů.

Jak dlouho dopředu se ozve zákazník s novým projektem?
Vždy záleží na konkrétní poptávce a na tom, co chtějí zákazníci všechno zkoušet. U typových zkoušek nových vozidel je to klidně i rok a více dopředu, pak se ladí podmínky a zasmluvňují se konkrétní směny. Nezřídka se ale stává, že se zákazník ozve, že chce za měsíc přijet zkoušet.

Když se posuneme na začátek samotných zkoušek – jak se odehrává příjezd a přejímka vozidel?
Ještě před samotným příjezdem musím shromáždit veškerou dokumentaci o vozidle, kde jsou uvedeny základní parametry včetně například potvrzení o bezpečnosti proti vykolejení, statické a únavové pevnosti rámů podvozku a podobně, přičemž pokud tyto zkoušky nemá zákazník hotové, jsme schopni je realizovat i u nás. Poté si zákazník zajistí přepravu vozidla, v přípojové železniční stanici Velim provedeme prohlídku zaměřenou na možná poškození a po podpisu předávacího protokolu přejímáme za vozidlo zodpovědnost. Následně zajistíme přetah k nám do Zkušebního centra.

Poté již může vozidlo začít zkoušet?
To se liší vozidlo od vozidla. Základní prioritou je zajištění bezpečnosti provozu. Pokud je vozidlo úplný prototyp, který ještě nikdy nejezdil vlastní silou, musíme provést vstupní kontrolu, kdy prověřujeme zejména ty konstrukční prvky, které jsou v kontaktu s infrastrukturou nebo mohou mít na bezpečnost zásadní vliv, zejména podvozky, dvojkolí, spřahovací ústrojí a sběrače. Poté musí proběhnout i dynamické ověření jízdní bezpečnosti a brzdy až do maximální konstrukční rychlosti vozidla, které zabezpečuje naše zkušební laboratoř. Musíme mít totiž naprostou jistotu, že vozidlo splňuje limity dané pro provoz na obou zkušebních okruzích. Na základě kladných výsledků těchto zkoušek vydáme takzvané Osvědčení a Kartu vozidla, kde jsou popsány základní parametry, případně možná omezení, a zákazník může začít se zkouškami.

Jak si zajišťujete strojvedoucí? Máte na ně nějaké zvláštní požadavky?
Stejně jako ostatní provozní personál zajišťující vlastní provoz, tedy dispečery a vedoucí posunu, si je objednáváme na základě smlouvy u ČD Cargo. Po alokaci směn do Test programu objednáme vždy na konkrétní týden potřebný počet strojvedoucích pro zákazníky včetně zajištění posunovací lokomotivy. Strojvedoucí musí mít znalost místních podmínek a zároveň umět některý ze světových jazyků, protože většina zákazníků je ze zahraničí. Klienti vždy před zahájením vlastních zkoušek zajistí kurz pro naše strojvedoucí, aby uměli ovládat jejich vozidlo.

Aktuálně můžeme na okruhu kromě jiného sledovat i zkoušky budoucích jednotek řady 847 pro České dráhy. V jaké jsou fázi?
Momentálně probíhají jednotlivé typové zkoušky, které zajišťuje naše zkušební laboratoř. Probíhají do rychlosti 140 km/h, a pokud to zkoušky vyžadují, tak i v různých stavech ložení, které simu­luje provozní zatížení vozidla včetně sedících a stojících cestujících. Na to používáme kusy kolejnic o hmotnosti 25 a 50 kg. U této jednotky, jelikož je v nezávislé trakci, zařizujeme též zbrojení paliva. I toto se musí pečlivě plánovat, aby se nestalo, že uprostřed směny dojezdí. Část zkoušek nebude probíhat jen u nás, ale též na síti Správy železnic. Pro účel těchto zkoušek se bude muset  provést výměna části stávajících dvojkolí za měrná dvojkolí.

Která ze zkoušek, které zde provádíte, vám přijde nejzajímavější?
Zkoušky sleduji povětšinou zpovzdálí, ale když chodím na kontrolní pochůzky po areálu, tak nejvíce mě zatím zaujala zkouška určení součinitele náklonu. Vozidlo se v hale usadí na speciální podvozky, které umí simulovat náklon vozidla. Pro laika to vypadá, jako by se vozidlo mělo převrátit na bok.

Čím to, že jste pracovně zakotvil zrovna tady?
Já jsem si nikdy neuvědomoval, že mě to profesně táhne k železnici. Ale celým profesním životem mě provázela. Při studiu jsem dělal dispečera u JLV, pak jsem deset let dělal u nákladního dopravce. Z rodinných důvodů jsem se následně potřeboval přestěhovat do původního bydliště, tak jsem šel do klasického výrobního podniku. A tam jsem zjistil, že mě to nebaví a doprava mi chybí. Když jsem pak viděl inzerát na pozici vedoucího dispečera ve Zkušebním centru VUZ, pochopil jsem, že to je přesně pro mě. Prošel jsem výběrovým řízením, jsem zpátky u mašinek a vím, že u nich chci být i nadále.