Vozidlový park VUZ aneb laboratoře na kolejích

Měřicí vozidla a vozy
MV Elektrotechnický
Měřicí vůz MV1 byl vyroben v roce 1973 Vagonkou Studénka, přičemž ke stavbě vozu byla využita skříň z dobíhající výroby hlavových vozů jednotek řady SM 488. Vůz slouží zejména pro zkoušky změnami napájecího napětí osobních vozů a pro zkoušky brzd tažených vozidel. Během zkoušek změnami napájecího napětí je využívána jeho vysokonapěťová výzbroj. Ta dokáže zkoušený vůz napájet z trakčního vedení pomocí sběračů anebo ze stojanu EPZ přes dva vypínače, které mohou být řízeny měřicím počítačem. Tím lze dosáhnout efektu krátkodobých přerušení napájecího napětí na vlakové sběrnici v libovolném časovém rozsahu. Při zkouškách brzd tažených vozidel je zase využívána jeho brzdová výstroj, jež je navíc upravená tak, aby bylo možno za jízdy zkoušený vůz odvěsit, aniž by došlo k zabrzdění zbytku soupravy, a to až do maximální rychlosti vozu 160 km/h.

MV Dynamometrický
Vůz z produkce  ŽOS Vrútky vznikl v polovině osmdesátých let přestavbou vozu řady Bt. Slouží pro trakční a výkonové zkoušky a zkoušky dynamické brzdy zejména lokomotiv do rychlosti 160 km/h. Právě tento vůz ve své prapůvodní podobě založil základ zkoušení drážních vozidel v Československu. Disponuje totiž už nepoužívaným dynamometrem Amsler z roku 1924, který byl za svoji měřicí kariéru zabudován postupně do tří vozů. V roce 1991 byl odpojen a nahrazen tenzometrickým snímačem podélných sil do 500 kN. Vůz však stále využívá část svého prapředka, a sice mechanismus provahadlování nárazníků spojené s hákem. Tento mechanismus umožňuje měření tažných a tlačných sil též v oblouku. Současný snímač lze v případě potřeby měření vyššími rychlostmi z vozu vyjmout a umístit přímo mezi měřená vozidla.

MV Brzdařský
Čtvrtý měřicí vůz je určen pro zkoušky brzd zejména tažených vozidel a za tím účelem je vybaven příslušnou vzduchovou výzbrojí podobně jako MV 1. Vůz rovněž umožňuje za jízdy odvěsit zkoušený vůz, a to až do rychlosti 160 km/h. Spolu s vozem MV 1 se jedná o nejvíce využívané měřicí vozy. Jde o jediný vůz, na kterém není aplikován lak v korporátním stylu VUZ a pyšní se obnoveným retro nátěrem. Brzdařský vůz byl vyroben v roce 1971 v ČKD Tatra Smíchov z vozu řady Da z bautzenské vagonky.

MV Chodařský
Měřicí vůz MV 5 byl vyroben v roce 1975 přímo na zakázku jako měřicí vůz Vagonkou Studénka. Původně byl určen jako pojízdná laboratoř pro zkoušky jízdní bezpečnosti, nicméně s tím, jak se za poslední dvě desetiletí zmenšily prostorové nároky na měřicí techniku, přestal být pro tyto zkoušky využíván. Proto byl pro provoz v rámci zkušebního centra Velim vybaven nekovovými špalky a je využíván jako oddělovací vůz pro hlukové zkoušky do rychlosti 160 km/h.

Trakční vozidla
794.001
Nejmladší a zároveň nejmenší lokomotivou ve vozovém parku je dvounápravová lokomotiva 794.001 z roku 2014. Tato lokomotiva váží pouze 30 tun a má výkon 328 kW, což stačí na běžný posun mezi halami a odstavnými kolejemi.  

740.420
Další zástupkyní motorové trakce je čtyřná­pravová lokomotiva 740.420.Ve službě je od roku 1987. Jako většina z jejích více než šesti set sester z lokomotivky ČKD zastává funkci stroje na středně těžký posun. Disponuje korporátním zbarvením VUZ.

759.002
Žluto-modré zbarvení, obří rozměry, nezměrná síla. Král mezi motorovými lokomotivami VUZ. Velkolepý Kyklop. Slavná lokomotiva 759.002 (T 499.0002) byla vyrobena v roce 1974 pouze ve dvou exemplářích, s určením pro vozbu rychlíků rychlostí 140 km/h. Proč vznikly pouze dva kusy? Změna plánu ČSD. Zahájily elektrifikaci tratí. Lokomotiva T 499.0001 při zkouškách v Cerhenicích dosáhla maximální rychlosti 176 km/h, což je stále rekord dieselové lokomotivy vyrobené v Česku. Lokomotiva byla v letech 2014 až 2015 zmodernizována v DPOV Nymburk a od té doby jsou s ní na okruhu prováděny jízdní a brzdové zkoušky.

124.601
Titulem nejstarší lokomotivy VUZ se chlubí rekordmanka 124.601 z roku 1972. Vznikla společně s 29 lokomotivami řady 123. Na rozdíl od nich ale má odlišný pojezd, převod trakčních motorů a byla vyzbrojena ochrannými mřížemi skel. Lokomotiva má výkon 2 472 kW při rychlosti 113 km/h, nicméně jde o první lokomotivu vyrobenou v Československu s maximální rychlostí 200 km/h. A proč rekordmanka? Dlouhá léta držela rekord škodováckých lokomotiv s rychlostí 219 km/h. Z trůnu ji sesadila daleko mladší sestra řady 380. V Cerhenicích slouží dodnes a specialisté ji využívají k provádění jízdních zkoušek. V roce 2004 dostala do výbavy elektrické ovládání brzdy DAKO BSE s ovladačem OBE1 a od roku 2015 se pyšní nainstalovaným zabezpečovačem ETCS Level 2.

Josef Holek děkuje za pomoc a spolupráci Tomáši Zárybnickému, vedoucímu provozu Železničních zkušebních okruhů VUZ, a Petru Chlumovi, vedoucímu Zkušební laboratoře VUZ