Podílíme se na vytváření moderní železniční infrastruktury

Moderní železniční infrastruktura se v rámci EU neobejde bez zajištění tzv. interoperability a bezpečnosti. Interoperabilitou je myšlena schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených úrovní výkonnosti (Směrnice o interoperabilitě 2016/797, článek 2, bod 2). Aby takové interoperability železniční infrastruktury mohlo být dosaženo, vypracovává Agentura Evropské unie pro železnice (ERA) technické specifikace interoperability (TSI). Kaž­dý členský stát EU je pak povinen tyto TSI dodržovat při projektování, stavbě, údržbě i provozu železniční sítě. 
Pod pojmem bezpečnost železniční infra­struktury si lze představit odstranění nepřijatelného rizika újmy (Prováděcí nařízení Komise – PNK 402/2013, článek 3, bod 5). Újmou se rozumí vážné zranění osob, smrt, případně velké škody na majetku a životním prostředí. Z hlediska bezpečnosti jsou všechny členské státy EU povinny dodržovat společnou bezpečnostní metodu (CSM) pro hodnocení a posuzování rizik, kterou stanovuje PNK 402/2013. VUZ se na plánování a budování železniční infrastruktury podílí právě tím, že jako nezávislý subjekt kontroluje dodržování požadavků TSI a PNK 402/2013. VUZ jako notifikovaná osoba působí ve všech strukturálních subsystémech, jak je definuje směrnice 2016/797, v příloze II. Z hlediska posuzování bezpečnosti je inspekční orgán (IO) VUZ akreditován pro nezávislé posouzení procesu řízení rizik technických změn všech strukturálních subsystémů, funkčního subsystému údržba a v oblasti nezávislého posouzení systémové bezpečné integrace v rámci celého železničního systému. Jako VUZ jsme tady schopni poskytovat komplexní služby našim zákazníkům v celé Evropě. V rámci tohoto článku se budeme dále věnovat subsystému Infrastruktura, nicméně analogicky je to u nás na VUZ u všech subsystémů, které posuzujeme. 

Posuzování v subsystému 
Infrastruktura
Infrastruktura je jen jedním ze strukturálních subsystémů, těmi dalšími jsou energie, traťové řízení a zabezpečení, palubní řízení a zabezpečení a kolejová vozidla. Jedná se tedy jen o část celého železničního systému, nicméně se jedná o část, která je pro veřejnost velmi dobře viditelná. Naší prací v oddělení infrastruktury ve VUZ je posoudit, zda vedení tratě, její komponenty, stavby železničního spodku a přístupy a zařízení pro cestující jsou interoperabilní a bezpečné. Protože působíme nejen v Česku, ale posuzujeme i tratě v zahraničí, je třeba, aby naši zaměstnanci byli odborníky v celoevropském měřítku. Proto se stále vzděláváme, abychom mohli našim zákazníkům poskytovat kvalitní služby. 
Zákazníci často nemají v problematice interoperability a bezpečnosti tak hluboké znalosti, proto se my na VUZ stáváme průvodci procesem posouzení shody s TSI a procesem nezávislého posouzení bezpečnosti. Vysvětlujeme nejen, jaké jsou požadavky, ale také jejich smysl. Díky tomu, že se podílíme na přípravách TSI a účastníme se diskuzí s kolegy z ERA, tak víme nejen, co je v TSI napsáno, ale zároveň známe pozadí vzniku jednotlivých požadavků. A to je know-how, které můžeme zákazníkům poskytnout a pomoci jim tak lépe pochopit požadavky a tím i lépe navrhnout a postavit železniční infrastrukturní stavby. Spolupracujeme v rámci oboru a účastníme se odborných diskuzí, abychom si udrželi a posílili naši odbornost. To je věc, která nás často odlišuje od konkurence. Pokud máte v rámci návrhu nebo stavby železniční infrastruktury obtíže, jak interpretovat požadavky interoperability, neváhejte nás kontaktovat. Jsme si jistí, že vám budeme umět pomoci. Naše jistota pramení ze zkušeností se stovkami projektů nejen v Česku, ale i v zahraničí a vždy jsme byli schopni pomoci najít vhodné řešení.

BIM a AI změní pravidla hry
I v našem oboru dochází ke změnám, jedna ze změn, která již probíhá a stává se pomalu standardem, je práce s 3D modely v BIM (Building Information Modelling nebo lépe Management). Celá stavba je připravena v podstatě jako 3D digitální model a vše, včetně našich připomínek, může probíhat uvnitř tohoto modelu. Na stavbě potom může kontrola probíhat tak, že si vezmeme tablet, najdeme si inkriminované místo v 3D modelu a vložíme komentář, nebo požadavek na změnu. Zhotovitel si změnu prohlédne a dá pokyn projektantovi, který změnu zapracuje, my pak změnu schválíme a zhotovitel ji provede na stavbě. Celá historie je viditelná včetně toho, kdo a kdy udělal změnu (komentář). Zatím to tímto způsobem neprobíhá, ale již velmi brzy bude a bude to znamenat větší nároky na hardwarové vybavení všech zúčastněných stran. Mělo by však dojít ke zrychlení výstavby a zkrácení dob na připomínky, protože vše bude online k dispozici každému, kdo bude k projektu potřebovat mít přístup. Díky BIM dojde ke změně procesu a sdílení dat a zvýšení efektivity práce v rámci výstavby železničních tratí. 
To je ale nic ve srovnání s tím, co přinese do celého procesu využití umělé inteligence (AI – Artificial intelligence). Je pravděpodobné, že v budoucnu bude schopna generovat projekty dle zadání a bude schopna i posoudit, zda splňují požadavky normativních dokumentů. Pokud se hodně necháme unést naší představivostí, tak je možné, že vzniknou automatické stroje, které budou schopné poté projekt i realizovat. Této budoucnosti, která přijde možná dříve, než si myslíme, se budeme muset umět přizpůsobit a vytěžit z ní maximum pro rozvoj naší železniční infrastruktury i společnosti jako celku.