Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Skupina ČD / VUZ kolébkou technologií

VUZ kolébkou technologií

23.12.2021 – autor: JOSEF HOLEK

Výzkumný ústav železniční letos slaví 50. výročí od svého vzniku a ve své historii má zapsanou celou řadu úspěchů nejen ve zkušebnictví, ale i ve vývoji komponent a systémů pro železniční kolejová vozidla. Za jedním z nich, za systémem Automatické regulace rychlosti (ARR), stojí dlouholetý zaměstnanec Lubor Kubík, který je u VUZ od jeho vzniku.

 VUZ kolébkou technologií

Pokud se Lubora Kubíka zeptáte, co ho přimělo k práci na železnici, odpoví, že to nebylo ani rodinné prostředí, ve kterém vyrůstal, ani jiný kontakt se železniční dopravou, ale náhodně získaná informace, že Výzkumný ústav dopravní v Praze (VÚD) hledá technika se zaměřením na automatizaci. Rozhodnutí pracovat ve VÚD, z něhož se na začátku sedmdesátých let vyčlenil VUZ, neovlivnil druh dopravy, ale činnost spojená s automatizací. Než v roce 1969 nastoupil do VÚD, byl zaměstnancem Ždárských strojíren a sléváren. Po vojně se však do podniku nevrátil. Doplňme, že pan Kubík mezi roky 1958 a 1962 vystudoval Střední průmyslovou školu strojní se zaměřením na strojní technologie ve Žďáru nad Sázavou a po maturitě nastoupil na ČVUT, kde promoval o pět let později.
Pracovat začal ve Výzkumné oblasti železniční vozby, oddělení technologie železniční vozby, ve skupině zaměřené na vývoj a aplikaci nových automatizačních systémů, kterou vedl až do odchodu do starobního důchodu Božetěch Šula, autor Automatického vedení vlaku (AVV). On byl mozkem, veškerá činnost se řídila jeho pokyny. „Pro něho bylo důležité, že se mohl spolehnout na spolupracovníky, kteří jeho pokyny plnili. Je proto nutné rozlišovat, kdo to vymyslel, kdo jeho myšlenky realizoval,“ říká Kubík.
Sám v tomto oddělení pracoval až do konce roku 1988. Charakterem práce se trochu vymykalo tomu, co se ve VUZ většinou dělalo. „Byli jsme oddělením, které dávalo myšlenky do nových technologií s perspektivou realizace a uvedení do provozu,“ upřesnil.

Funkční vzorek ARR
Součástí AVV byla Automatická regulace rychlosti (ARR). „Sestavu zařízení ARR tehdy tvořil napájecí zdroj, regulátor rychlosti, regulátor tahu, elektricky řízený šestiventilový brzdič samočinné vlakové brzdy DAKO BSE a jeho ovládač, snímač rychlosti, měřidla a ovládací panely,“ vyjmenoval Kubík. Pro ověřování funkčního vzorku ARR se využíval motorový vůz M 296.2022.
Jeho prvním samostatným úkolem bylo vybavení série motorových vozů řady M 296.1 zařízením pro samočinnou regulaci rychlosti. Šlo o první využití ARR vyvinuté ve VUZ v železniční dopravě. Vytvořil návrh jeho instalace, v ŽOS Šumperk řídil montáž a stacionárně odzkoušel jeho funkčnost a následně proškolil strojvedoucí.
Sestava, respektive fragment pozdějšího komplexního systému Automatického vedení vlaku (AVV), samočinně regulovala rychlost vozidla na rychlost požadovanou, kterou zadal strojvedoucí voličem rychlosti, s respektováním vlastností trakční a brzdové výzbroje hnacího vozidla a vlakové soupravy. ARR byla později vybavena řada hnacích vozidel závislé i nezávislé trakce. Regulátor rychlosti byl v dalším stupni vývoje doplněn zařízením pro automatické cílové brzdění a zařízením pro programově řízenou jízdu vlaku. Zařízení pro cílové brzdění generuje požadovanou rychlost tak, aby vlak dosáhl předepsané rychlosti v požadovaném místě. K tomu využívá například informace ze zabezpečovacího zařízení nebo informačních bodů instalovaných na trati. Zařízení pro programově řízenou jízdy vlaku řídí jízdu tak, aby při dodržení jízdního řádu byla spotřeba trakční energie minimální.

Tvořili i na koleni
Ne vždy ale měli výzkumníci, v systému řízeného hospodářství, na růžích ustláno. Třeba požadavky, které kladli jednotliví zkušebníci, aby měřicí technika používaná při zkouškách byla poplatná době, se prosazovaly velmi těžce. Vždy platila věta: „Řekněte si, co potřebujete, ale i to, kdy se vám to zaplatí.“ Návratnost nákladů nebyla úplně jednoduchá a na tom úsilí o získání nových technologií ztroskotalo. Konkrétně šlo například o měřicí dvojkolí pro zkoušky jízdních vlastností kolejových vozidel. „My jsme měli technologie, které jsme si vyvinuli a vyrobili, ale vypovídací schopnost nebyla taková jako u moderních systémů. Stálo to miliony korun a konkurence nás tehdy předběhla,“ vzpomněl Lubor Kubík.
Od roku 1989 do konce roku 1996 pracoval jako vedoucí Výzkumné oblasti kolejových vozidel. Následovala funkce manažera kvality dílčí zkušební laboratoře ČD VÚŽ-ZL 3 a jako systémový specialista pro zkoušky, měření a vyhodnocování pracoval v oddělení brzd. Pod jeho vedením sloučením zkušebních a měřicích týmů jednotlivých oddělení výzkumné oblasti vznikla dílčí laboratoř ZL 3, která se stala vzorem pro vznik dílčích laboratoří ZL 7, ZL 8 a ZL 15. Ty dohromady vytvořily zkušební laboratoř ČD VÚŽ-ZL Praha. Cílem bylo získat akreditaci. Český institut pro akreditaci (ČIA) po úspěšném splnění požadavků zařadil 31. března 1995 ČD VÚŽ-ZL Praha mezi laboratoře s osvědčením o akreditaci registrovým pod číslem 1462.
Buď jak buď, technologie a vývoj šly nahoru. A své zázemí vylepšoval i VUZ. Lubor Kubík vzpomíná, že ve Zkušebním centru VUZ ve Velimi například vyrostly nové budovy a haly, VUZ modernizoval úsek tratí včetně úseku určeného ke zkoušení vozidel. „Mluvím o příjezdu k Dynamickému zkušebnímu stavu, tedy o koleji s obloukem o poloměru 150 metrů a S oblouk pro zkoušky jízdních vlastností kolejových vozidel.“
Dodejme, že v 90. letech oddělení technologie železniční vozby Výzkumné oblasti kolejových vozidel zaniklo. Tým zaměstnanců VUZ zabývající se AVV přešel do AŽD, kde pokračuje ve zdokonalování zařízení, jehož autorem je výše zmíněný výzkumník VUZ Božetěch Šula.

Rychlý návrat zpět
Další zlom v kariéře pana Kubíka se stal v roce 2007. Jako senior VUZ po desetiletích opustil. Ovšem ne na dlouho. O necelý rok později se vrátil. VUZ totiž získal autorizaci, byl jmenován jako akreditovaný oznámený subjekt pro posuzování výrobků železniční dopravy. „Nabídku jsem přijal v domnění, že se jedná o krátkodobou výpomoc v rámci nově zavedených činností. Opak byl pravdou. Nejdříve na plný pracovní úvazek v pozici posuzovatele subsystému Kolejová vozidla, což je jeden z útvarů Kanceláře autorizované osoby (KAO), nyní na zkrácený pracovní úvazek na pozici technického asistenta útvaru TŘ KAO,“ zmínil. „Vyloženě jsem těžil z toho, že automatizace železniční vozby mi umožnila průřezově se seznámit se všemi zařízeními, která se na vozidlech vyskytují, a která se v procesu schvalování vozidel do provozu posuzují.“
Pracovní postupy, které si vytvořil pro zpracování výstupních dokumentů z posuzování pomocí aplikací na PC (certifikáty, soubory technické dokumentace), začali posléze používat i ostatní posuzovatelé KAO. Nové požadavky a časté změny v evropské legislativě vyžadují nové aplikace vytvářet nebo je aktualizovat, a tím je dnes pan Kubík plně vytížen.
A že by se ve volných dnech nudil? Vůbec ne. Dlouho se rekreačně věnoval fotbalu, hokeji, volejbalu, stolnímu tenisu, turistice a hrál šachy. Z tohoto výčtu se nyní věnuje jen stolnímu tenisu. Hraje soutěž Pražský rekreační stolní tenis za Českou agenturu pro standardizaci (ČAS). V minulosti byl sportovně aktivní i VUZ. Jeho mužstva hrála soutěže ve volejbalu a stolním tenisu a nevedla si špatně.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0

Další články této rubriky

Prvky automotive implementované ve společnosti VUZ Prvky automotive implementované ve společnosti VUZ

27.7.2022 - Standardizace a zlepšování, které jsou běžné v oblasti automobilového průmyslu (například KAIZEN, 5S, TPM, OEE), nejsou zcela obvyklé v oblasti železniční dopravy. Prvky KAIZEN v automobilovém průmyslu vznikaly desetiletí… »

Zkušební laboratoř VUZ rozšiřuje portfolio zkoušekZkušební laboratoř VUZ rozšiřuje portfolio zkoušek

28.6.2022 - Výzkumný Ústav Železniční (VUZ) a jeho Zkušební laboratoř si klade za cíl neustále se rozvíjet a rozšiřovat rozsah své akreditace. Nyní můžeme s radostí oznámit, že naše práce byla úspěšná a do našeho portfolia přibyly… »

VUZ potvrzuje pozici na špici v oblasti certifikaceVUZ potvrzuje pozici na špici v oblasti certifikace

1.6.2022 - V roce 2021 vydal Výzkumný Ústav Železniční (VUZ) celkem 485 certifikátů a zůstal stejně jako v předchozích letech největším železničním certifikátorem v Evropě. Na druhém místě žebříčku vydaných certifikátů… »

 

Všechny články rubriky Skupina ČD

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika